AMLODIPIN ACCORD - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Amlodipin Accord 5 mg tablety
Amlodipin Accord 10 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Amlodipin Accord 5 mg tablety
Jedna tableta obsahuje amlodipinum 5 mg (jako amlodipini besilas).
Amlodipin Accord 10 mg tablety
Jedna tableta obsahuje amlodipinum 10 mg (jako amlodipini besilas).
Pomocné látky:
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.
mg: bílé až téměř bílé, v průměru 6,6 mm, kulaté, bikonvexní tablety.
10 mg: bílé až téměř bílé, v průměru 8,5 mm, kulaté, bikonvexní tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Hypertenze.
Chronická stabilní angina pectoris.
Vazospastická (Prinzmetalova) angina.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí
U hypertenze i anginy je obvyklá počáteční dávka 5 mg amlodipinu jednou denně. Dávka
může být zvýšena na maximální dávku 10 mg v závislosti na individuální odpovědi pacienta.
U pacientů s hypertenzí byl amlodipin používán v kombinaci s thiazidovými diuretiky, alfa-
blokátory, beta-blokátory nebo s inhibitorem angiotensin-konvertujícího enzymu. U anginy
pectoris může být amlodipin používán jako monoterapie nebo v kombinaci s dalšími
antianginózními léčivými přípravky u pacientů s anginou pectoris, která je refrakterní na
podávání nitrátů a/nebo přiměřených dávek beta-blokátorů.
Při souběžném podávání thiazidových diuretik, beta-blokátorů a inhibitorů angiotensin-
konvertujícího enzymu není nutné dávku přípravku Amlodipin Accord upravit.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti
Amlodipin užívaný v podobných dávkách je u starších i mladších pacientů stejně dobře
snášen. U starších pacientů jsou doporučené normální dávkovací režimy, ale při zvýšení
dávkování je třeba postupovat opatrně (viz body 4.4 a 5.2).


Pacienti s poruchou funkce jater
Doporučení ohledně velikosti dávky u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce
jater nebyla stanovena; proto by se při stanovení dávky mělo postupovat obezřetně a mělo by
se začínat na nižších dávkách (viz body 4.4 a 5.2). Farmakokinetika amlodipinu v případě
závažné poruchy funkce jater nebyla studována. Léčba amlodipinem u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater by měla být zahájena nejnižšími dávkami a pomalu titrována.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Změny v plazmatické koncentraci amlodipinu nekorelují se stupněm poruchy funkce ledvin,
proto je doporučeno normální dávkování. Amlodipin není dialyzovatelný.

Pediatrická populace

Děti a dospívající s hypertenzí ve věku od 6 do 17 let
Doporučená počáteční antihypertenzní perorální dávka u dětí ve věku 6-17 let je 2,5 mg
jednou denně s titrací na 5 mg jednou denně, pokud není po 4 týdnech léčby dosažena cílová
hodnota krevního tlaku. Dávky přesahující 5 mg denně nebyly u dětských pacientů studovány
(viz body 5.1 a 5.2).
Dávku 2,5 mg amlodipinu nelze získat z tablet Amlodipin Accord 5 mg.
Děti mladší než 6 let
Nejsou dostupné žádné údaje.
Způsob podání
Perorální podání.

4.3. Kontraindikace

Amlodipin je kontraindikován u pacientů s těmito stavy:
• hypersenzitivita na deriváty dihydropyridinu, amlodipin nebo na kteroukoli pomocnou
látku uvedenou v bodě 6.• těžká hypotenze
• šok (včetně kardiogenního šoku)
• obstrukce výtokové části levé srdeční komory (např. aortální stenóza vysokého stupně)
• hemodynamicky nestabilní srdeční selhání po akutním infarktu myokardu

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Bezpečnost a účinnost amlodipinu u hypertenzní krize nebyla stanovena.
Pacienti se srdečním selháním
Pacienti se srdečním selháním by měli být léčeni s opatrností. V dlouhodobé placebem
kontrolované studii u pacientů s těžkým srdečním selháním (třída NYHA III a IV) byl u
skupiny léčené amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému než u skupiny s placebem
(viz bod 5.1).
Blokátory kalciových kanálů, včetně amlodipinu, by měly být u pacientů s městnavým
srdečním selháním používány opatrně, protože mohou zvýšit riziko následných
kardiovaskulárních příhod a úmrtí.
Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater je prodloužen biologický poločas amlodipinu a hodnoty
AUC jsou vyšší. Doporučení ohledně dávkování u těchto pacientů nebyly stanoveny. Proto by
léčba amlodipinem u těchto pacientů měla být zahájena nejnižšími dávkami, a jak na počátku
léčby, tak i při zvyšování dávky je třeba opatrnosti. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater
může být zapotřebí pomalá titrace dávky a pečlivé sledování.
Starší pacienti
U starších pacientů se doporučuje opatrnost při zvyšování dávky (viz body 4.2 a 5.2).


Pacienti s poruchou funkce ledvin
Amlodipin se může u těchto pacientů podávat v běžných dávkách. Změny v plazmatické
koncentraci amlodipinu nesouvisí s rozsahem poruchy funkce ledvin. Amlodipin není
dialyzovatelný.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin
Inhibitory CYP3A4:
Současné podávání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A(inhibitory proteáz, azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo clarithromycin,
verapamil nebo diltiazem) může významně zvýšit expozici amlodipinu, což vede
ke zvýšenému riziku hypotenze. Klinický projev těchto farmakokinetických změn může být
výraznější u starších pacientů. Může být tedy zapotřebí klinické sledování a úprava dávky.

Induktory CYP3A4:
Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace
amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A(např. rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit
úpravu dávky.
Užívání amlodipinu s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou se nedoporučuje, neboť u
některých pacientů může vlivem této kombinace dojít ke zvýšené biologické dostupnosti
amlodipinu a to může zesílit jeho antihypertenzní účinek.
Dantrolen (infuze): u zvířat byly v souvislosti s hyperkalemií po podání verapamilu a
intravenozního dantrolenu pozorovány letální komorová fibrilace a kardiovaskulární kolaps. Z
důvodu rizika hyperkalémie se doporučuje vyhýbat se současnému podávání blokátorů
kalciových kanálů, jako je amlodipin, u pacientů náchylných k maligní hypertermii a léčených
pro maligní hypertermii.
Účinky amlodipinu na jiné léčivé přípravky
Amlodipin potencuje antihypertenzní účinek jiných léčivých přípravků s antihypertenzním
účinkem.

Takrolimus
Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v
krvi, ale farmakokinetický mechanismus této interakce není zcela objasněn. Aby se zamezilo
toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu
třeba monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu.

Inhibitory mTOR (Mechanistic Target of Rapamycin)
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A.
Amlodipin je slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném použití inhibitorů mTOR může
amlodipin zvýšit expozici inhibitorům mTOR.

Cyklosporin
Nebyly provedeny žádné studie lékových interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých
dobrovolníků nebo u jiných skupin pacientů s výjimkou pacientů po transplantaci ledvin, u
nichž byla pozorována variabilní zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (průměrně


% až 40 %) . Je třeba zvážit monitorování hladin cyklosporinu u pacientů po transplantaci
ledvin léčených amlodipinem a podle potřeby snížit dávku cyklosporinu.
Simvastatin: společné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu
mělo za následek 77% zvýšení expozice simvastatinu ve srovnání s podáváním simvastatinu
samotného. Omezte dávku simvastatinu u pacientů užívajících amlodipin na 20 mg/den.
V klinických studiích interakcí amlodipin neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu,
digoxinu ani warfarinu.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost amlodipinu u těhotných žen nebyla stanovena.
Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu vysokých dávek amlodipinu (viz bod 5.3).
Použití amlodipinu během těhotenství se doporučuje pouze, pokud neexistuje bezpečnější
alternativa a pokud onemocnění samo o sobě nese vyšší riziko pro matku i plod.
Kojení
Amlodipin je vylučován do mateřského mléka. Množství, které z matky přejde do kojence, má
odhad interkvartilního rozpětí 3–7 % (max. 15 %) mateřské dávky. Účinek amlodipinu na
kojence není známý. Při rozhodování, zda pokračovat v kojení / ukončit kojení, či pokračovat
v léčbě / ukončit léčbu amlodipinem, je třeba zvážit přínos kojení pro dítě a přínos léčby
amlodipinem pro matku.
Fertilita
U některých pacientů léčených blokátory kalciových kanálů byly pozorovány reverzibilní
biochemické změny v hlavičce spermatozoí. Klinické údaje týkající se potenciálního účinku
amlodipinu na fertilitu nejsou dostatečné. V jedné studii na potkanech byly zjištěny nežádoucí
účinky na fertilitu samců (viz bod 5.3).

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Amlodipin může mít mírný nebo středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
U pacientů užívajících amlodipin, kteří trpí závratěmi, bolestí hlavy, únavou nebo nauzeou,
může být schopnost reakce zhoršena. Zejména na počátku léčby se doporučuje opatrnost.

4.8. Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby jsou somnolence, závrať, bolest hlavy,
palpitace, zčervenání, bolest břicha, nauzea, otok kotníků, edém a únava.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Během léčby amlodipinem byly pozorovány a hlášeny následující nežádoucí účinky s těmito
frekvencemi:
Velmi časté (≥1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné
(≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze
určit).
V každé frekvenční skupině jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající
závažnosti.
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinky
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi vzácné Leukocytopenie, trombocytopenie
Poruchy imunitního systému Velmi vzácné Alergické reakce


Poruchy metabolismu a výživy Velmi vzácné Hyperglykemie
Psychiatrické poruchy Méně časté Deprese, změny nálady (včetně úzkosti), nespavost
Vzácné Zmatenost
Poruchy nervového systému Časté Somnolence, závrať, bolest hlavy (zejména na začátku
léčby)
Méně časté Třes, dysgeuzie, synkopa, hypestezie, parestezie
Velmi vzácné Hypertonie, periferní neuropatie
Není známo Extrapyramidová porucha
Poruchy oka Časté Porucha zraku (včetně diplopie)
Poruchy ucha a labyrintu Méně časté Tinitus
Srdeční poruchy Časté Palpitatace
Méně časté Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a
atriální fibrilace)
Velmi vzácné Infarkt myokardu
Cévní poruchy Časté Zrudnutí
Méně časté Hypotenze
Velmi vzácné Vaskulitida
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Časté Dyspnoe
Méně časté Kašel, rinitida
Gastrointestinální poruchy Časté Bolest břicha, nauzea, dyspepsie, změna způsobu
vyprazdňování stolice (včetně průjmu a zácpy)
Méně časté Zvracení, sucho v ústech
Velmi vzácné Pankreatitida, gastritida, hyperplazie dásní
Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné Hepatitida, žloutenka, zvýšené hladiny jaterních
enzymů*
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté Alopecie, purpura, kožní diskolorace, hyperhidróza,
svědění, vyrážka, exantém, kopřivka
Velmi vzácné Angioedém, erythema multiforme, exfoliativní
dermatitida, Stevens-Johnsonův syndrom, Quinckeho
edém, fotosenzitivita


Není známo Toxická epidermální nekrolýza
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Časté Otok kotníků, svalové křeče
Méně časté Artralgie, myalgie, bolest zad
Poruchy ledvin a močových cest Méně časté Porucha močení, nokturie, zvýšená frekvence močení
Poruchy reprodukčního systému
a prsu
Méně časté Impotence, gynekomastie
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Velmi časté Edém
Časté Únava, astenie
Méně časté Bolest na hrudi, bolest, malátnost
Vyšetření Méně časté Zvýšení nebo snížení tělesné hmotnosti

* převážně konzistentní s cholestázou

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování

U člověka jsou malé zkušenosti s úmyslným předávkováním amlodipinem.
Symptomy:
Dostupné údaje ukazují, že těžké předávkování by mohlo způsobit nadměrnou periferní
vasodilataci a pravděpodobně reflexní tachykardii. Byla hlášena výrazná a pravděpodobně
dlouhodobá systémová hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.
Nekardiogenní plicní edém byl vzácně hlášen v důsledku předávkování amlodipinem, nástup
se může projevit až opožděně (24–48 hodin po požití) a může vyžadovat ventilační podporu.
Včasná resuscitační opatření (včetně hypervolemie) k udržení perfuze a srdečního výdeje
mohou být spouštějící faktory.
Léčba:
Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní
podporu kardiovaskulárních funkcí, včetně častějšího monitorování srdeční a respirační
funkce, elevace rukou i nohou a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu
vyloučené moči.


Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vasokonstrikční látky,
pokud ovšem jejich aplikace není kontraindikována. K potlačení účinku blokády kalciových
kanálů je užitečné podat intravenózně monohydrát kalcium-glukonátu.
V některých případech může být vhodný výplach žaludku. U zdravých dobrovolníků bylo
prokázáno, že podání aktivního uhlí do 2 hodin po podání 10 mg amlodipinu snížilo míru
absorpce amlodipinu.
Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza nemá
při předávkování větší význam.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, selektivní blokátory kalciových
kanálů s převážně vaskulárním účinkem. ATC kód: C08CA01.
Amlodipin je inhibitor přenosu kalciových iontů dihydropyridinové skupiny (blokátor
pomalých kanálů nebo antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový vstup
kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn.
Mechanizmus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního
účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanizmus, jímž amlodipin zmírňuje anginu
pectoris, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje celkovou
ischemickou zátěž následujícími dvěma mechanizmy:
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci
(afterload), proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při
tom zůstává stabilní, toto snížení zátěže srdce vede ke snížení spotřeby energie a kyslíkových
nároků v myokardu.
2. Mechanizmus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví
koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených
oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s
koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris).
U pacientů s hypertenzí amlodipin při dávkování 1x denně klinicky významně snižuje krevní
tlak vleže i vestoje po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání
amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.
U pacientů s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance
fyzické zátěže, dobu do nástupu anginy pectoris a dobu do vzniku 1 mm deprese úseku ST, a
snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak i spotřebu nitroglycerinu.
Amlodipin nemá žádné nežádoucí metabolické účinky ani nezpůsobuje změny plazmatických
lipidů a je vhodný pro pacienty s astmatem, diabetem a dnou.
Použití u pacientů s ischemickou srdeční chorobou (ICHS)
Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční
(ICHS) byla hodnocena u 1997 pacientů v nezávislé, multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené, placebem kontrolované studii CAMELOT (Comparison of Amlodipine vs.
Enalapril to Limit Occurrences of Thrombosis). Z těchto pacientů bylo 663 léčeno
amlodipinem v dávce 5-10 mg, 673 pacientů bylo léčeno enalaprilem v dávce 10-20 mg a pacientů bylo léčeno placebem, kromě standardní léčby statiny, beta-blokátory, diuretiky a
aspirinem, po dobu 2 roky. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 1. Výsledky
ukazují, že léčba amlodipinem u pacientů s ICHS byla spojena s menším počtem hospitalizací
kvůli angině pectoris a revaskularizačních procedur.
Tabulka 1. Výskyt významných klinických výsledků pro CAMELOT




Frekvence kardiovaskulárních
příhod,
No. (%)

Amlodipin
vs.
Placebo

Výsledky Amlodipin Placebo Enalapril Poměr
rizika
(95% CI)
P hodnota
Primární cíl

Nežádoucí
kardiovaskulár
ní příhody
110 (16,6) 151 (23,1) 136 (20,2) 0,69(0.0.88)
0,
Jednotlivé
složky


Koronární
revaskularizace
78 (11,8) 103 (15,7) 95 (14,1) 0,73 (0,0,98)
0,03
Hospitalizace
pro anginu
pectoris
51 (7,7) 84 (12,8) 86 (12,8) 0,58 (0,0,82)
0,002
Nefatální IM 14 (2,1) 19 (2,9) 11 (1,6) 0,73 (0,1,46)
0,37
Cévní
mozková
příhoda nebo
TIA
(0,9) 12 (1,8) 8 (1,2) 0,50 (0,1,32)
0,
Kardiovaskulár
ní úmrtí
(0,8) 2 (0,3) 5 (0,7) 2,46 (0,12,7)
0,27
Hospitalizace
pro CHF
(0,5) 5 (0,8) 4 (0,6) 0,59 (0,2,47)
0,46
Resuscitovaná
srdeční zástava
4 (0,6) 1 (0,1) NA 0,04
Nový nástup
onemocnění
periferních cév
(0,8) 2 (0,3) 8 (1,2) 2,6 (0,13,4)
0,24

Zkratky: CHF, městnavé srdeční selhání; CI, interval spolehlivosti; IM, infarkt myokardu;
TIA, tranzitorní ischemická ataka.
Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie u pacientů se srdečním selháním třídy
II - IV podle NYHA, kteří podstoupili zátěžový test, ukázaly, že amlodipin nevedl ke zhoršení
klinického stavu hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a
klinické symptomatologie.
Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) navržena k hodnocení srdečního selhání u pacientů s
chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a
inhibitory ACE prokázala, že amlodipin nezvyšoval riziko mortality nebo riziko kombinované
mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u
pacientů se srdečním selháním třídy III a IV podle NYHA bez klinických příznaků nebo bez
objektivního nálezu svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní
dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou
kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s
vyšším výskytem plicního edému.
Studie hodnotící preventivní léčbu infarktu myokardu (ALLHAT)


Randomizovaná dvojitě zaslepená studie týkající se morbidity a mortality ALLHAT
(Antihypertensive and Lipid- Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial) sledovala
srovnání léčby novějšími léky: amlodipin 2.5-10 mg/den (blokátor kalciových kanálů) nebo
lisinopril 10-40 mg/den (ACE-inhibitor) jako léčba první volby a thiazidové diuretikum
chlortalidon 12,5-25 mg/den při léčbě mírné až střední hypertenze.
Celkem 33357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně
sledováno průměrně 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor ICHS, včetně
infarktu myokardu nebo cévní mozková příhoda v anamnéze (> 6 měsíců před vstupem do
studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (celkem 51,5%), diabetes 2.
typu (36,1%), HDL cholesterol < 35 mg/dl (11,6%), hypertrofii levé komory
diagnostikovanou na EKG či echokardiografií (20,9%), kouření cigaret (21,9%).
Hlavní sledovaný parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů
myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl statisticky významný rozdíl mezi léčbou
amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Mezi sekundárními
sledovanými parametry byl výskyt srdečního selhání (součást kombinovaného
kardiovaskulárního sledovaného parametru) významně vyšší ve skupině léčené amlodipinem
ve srovnání se skupinou léčenou chlortalidonem (10,2% vs. 7,7%, RR 1,38, 95%CI [1,1,52] p<0,001). Nicméně nebyl žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při
léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.
Použití u dětí (ve věku 6 let a starších)
Ve studii, která zahrnovala 268 dětí ve věku 6-17 let většinou se sekundární hypertenzí, byla
porovnávána dávka 2,5 mg a 5 mg amlodipinu s placebem. Bylo prokázáno, že obě dávky
významně snižují systolický tlak krve v porovnání s placebem. Rozdíl mezi oběma dávkami
nebyl statisticky významný.
Dlouhodobé účinky amlodipinu na růst, pubertu a obecný vývoj nebyly studovány.
Dlouhodobá účinnost amlodipinu podávaného v dětství na snížení kardiovaskulární morbidity
a mortality v dospělosti nebyla rovněž stanovena.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce, distribuce a vazba na plazmatické proteiny
Po perorálním podání v terapeutických dávkách se amlodipin dobře absorbuje a maximální
plazmatické koncentrace v krvi dosahuje mezi 6-12 hodinami po podání dávky. Absolutní
biologická dostupnost se odhaduje mezi 64 a 80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg.
Studie in vitro ukázaly, že přibližně 97,5 % cirkulujícího amlodipinu je vázáno na plazmatické
bílkoviny.
Biologická dostupnost amlodipinu není ovlivněna příjmem potravy.
Biotransformace/eliminace
Terminální plazmatický eliminační poločas činí 35-50 hodin a je v souladu s dávkováním
jednou denně. Amlodipin je ve značné míře metabolizován v játrech na neaktivní metabolity.
Přibližně 60 % podané dávky se vylučuje močí, z toho 10 % v nemetabolizované formě.
Porucha funkce jater
K dispozici jsou velmi omezené klinické údaje týkající se podávání amlodipinu pacientům s
poškozením jater. Pacienti s poruchou funkce jater měli snížený clearance amlodipinu mající
za následek delší poločas a zvýšení AUC o přibližně 40 – 60 %.
Starší pacienti
Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a
mladších osob stejná. Clearance amlodipinu má sklon ke snižování s výsledným zvýšením
plochy pod křivkou plazmatických hodnot (AUC) a eliminačního poločasu u starších pacientů.
Zvýšení plochy pod křivkou plazmatických hodnot (AUC) a eliminačního poločasu u pacientů
s městnavým srdečním selháním bylo ve studii této věkové skupiny dle očekávání.

Pediatrická populace

Populační farmakokinetická studie byla provedena u 74 dětí s hypertenzí ve věku od 1 do

let (34 pacientů ve věku 6 až 12 let a 28 pacientů ve věku 13 až 17 let), které dostávaly
amlodipin v dávkách mezi 1,25 a 20 mg jednou nebo dvakrát denně. U dětí ve věku od 6 do let a u dospívajících ve věku 13-17 let byla typická perorální clearance (CL/F) 22,5 a 27,l/hod u chlapců a 16,4 a 21,3 l/hod u dívek. Byla pozorována značná variabilita v expozici
mezi jednotlivci. Údaje týkající se dětí mladších 6 let jsou omezené.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Reprodukční toxikologie
Reprodukční studie u potkanů a myší prokázaly opožděný nástup porodu, prodloužení doby
porodu a snížené přežívání mláďat u dávek přibližně 50krát vyšších než je maximální
doporučené dávkování pro člověka v mg/kg.
Snížení fertility
Nebyl zaznamenán žádný vliv na fertilitu potkanů, kterým byl podáván amlodipin (samci dnů a samice 14 dnů před pářením) v dávkách až 10 mg/kg/den (8krát * maximální
doporučená dávka pro člověka 10 mg vycházející z mg/m2). V další studii na potkanech, kdy
byl samcům podáván amlodipin-besilát pro dobu 30 dnů v dávkách srovnatelných s dávkami u
člověka stanovené v mg/kg, byly nalezeny snížené hladiny plazmatického folikuly-stimulující
hormonu a testosteronu společně se sníženým počtem spermií, zralých spermatid a Sertoliho
buněk.
Karcinogeneze, mutageneze
U potkanů a myší, kterým byl podáván amlodipin v potravě po dobu dvou let v koncentracích
odpovídajícím denním dávkám 0,5, 1,25 a 2,5 mg/kg/den, nebyla prokázána karcinogenicita.
Nejvyšší dávka (pro myši obdobná a pro potkany dvojnásobná * než je maximální doporučená
klinická dávka 10 mg vycházející z mg/m2) se blížila maximální tolerované dávce u myší, ale
ne u potkanů.
Studie mutagenicity neodhalily žádné účinky léku na genové ani chromozomové úrovni.
* Na základě hmotnosti pacienta 50 kg.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek
mikrokrystalická celulosa
sodná sůl karboxymethylškrobu
magnesium-stearát
hydrogen-citronan sodný
krospovidon
sodná sůl kroskarmelosy
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
Balení v blistrech: 3 roky
HDPE lahvičky: 2 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5. Druh obalu a obsah balení


Tablety jsou balené v blistrech (PVC/PVDC-Al) a HDPE lahvičkách

Velikost balení
Balení v blistrech:
mg: 10, 14, 20, 28, 30, 50, 60, 90, 98 a 100 tablet.
10 mg: 10, 14, 20, 28, 30, 50, 60, 90, 98 a 100 tablet.

HDPE lahvička: 250, 500 a 1000 tablet (pouze pro nemocniční použití nebo rozdělené
dávky)

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky na lidvidaci.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Accord Healthcare Polska Sp. z o.o.,
ul. Taśmowa 7,
02-677, Varšava,
Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Amlodipin Accord 5 mg tablety: 83/570/11-C
Amlodipin Accord 10 mg tablety: 83/571/11-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 7. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 23.8.10. DATUM REVIZE TEXTU
6. 7.