Amlodipin accord Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, selektivní blokátory kalciových
kanálů s převážně vaskulárním účinkem. ATC kód: C08CA01.
Amlodipin je inhibitor přenosu kalciových iontů dihydropyridinové skupiny (blokátor
pomalých kanálů nebo antagonista kalciových iontů), který inhibuje transmembránový vstup
kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn.
Mechanizmus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního
účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanizmus, jímž amlodipin zmírňuje anginu
pectoris, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje celkovou
ischemickou zátěž následujícími dvěma mechanizmy:
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci
(afterload), proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při
tom zůstává stabilní, toto snížení zátěže srdce vede ke snížení spotřeby energie a kyslíkových
nároků v myokardu.
2. Mechanizmus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví
koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených
oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s
koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris).
U pacientů s hypertenzí amlodipin při dávkování 1x denně klinicky významně snižuje krevní
tlak vleže i vestoje po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání
amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.
U pacientů s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance
fyzické zátěže, dobu do nástupu anginy pectoris a dobu do vzniku 1 mm deprese úseku ST, a
snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak i spotřebu nitroglycerinu.
Amlodipin nemá žádné nežádoucí metabolické účinky ani nezpůsobuje změny plazmatických
lipidů a je vhodný pro pacienty s astmatem, diabetem a dnou.
Použití u pacientů s ischemickou srdeční chorobou (ICHS)
Účinnost amlodipinu v prevenci klinických příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční
(ICHS) byla hodnocena u 1997 pacientů v nezávislé, multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené, placebem kontrolované studii CAMELOT (Comparison of Amlodipine vs.
Enalapril to Limit Occurrences of Thrombosis). Z těchto pacientů bylo 663 léčeno
amlodipinem v dávce 5-10 mg, 673 pacientů bylo léčeno enalaprilem v dávce 10-20 mg a pacientů bylo léčeno placebem, kromě standardní léčby statiny, beta-blokátory, diuretiky a
aspirinem, po dobu 2 roky. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 1. Výsledky
ukazují, že léčba amlodipinem u pacientů s ICHS byla spojena s menším počtem hospitalizací
kvůli angině pectoris a revaskularizačních procedur.
Tabulka 1. Výskyt významných klinických výsledků pro CAMELOT




Frekvence kardiovaskulárních
příhod,
No. (%)

Amlodipin
vs.
Placebo

Výsledky Amlodipin Placebo Enalapril Poměr
rizika
(95% CI)
P hodnota
Primární cíl

Nežádoucí
kardiovaskulár
ní příhody
110 (16,6) 151 (23,1) 136 (20,2) 0,69(0.0.88)
0,
Jednotlivé
složky


Koronární
revaskularizace
78 (11,8) 103 (15,7) 95 (14,1) 0,73 (0,0,98)
0,03
Hospitalizace
pro anginu
pectoris
51 (7,7) 84 (12,8) 86 (12,8) 0,58 (0,0,82)
0,002
Nefatální IM 14 (2,1) 19 (2,9) 11 (1,6) 0,73 (0,1,46)
0,37
Cévní
mozková
příhoda nebo
TIA
(0,9) 12 (1,8) 8 (1,2) 0,50 (0,1,32)
0,
Kardiovaskulár
ní úmrtí
(0,8) 2 (0,3) 5 (0,7) 2,46 (0,12,7)
0,27
Hospitalizace
pro CHF
(0,5) 5 (0,8) 4 (0,6) 0,59 (0,2,47)
0,46
Resuscitovaná
srdeční zástava
4 (0,6) 1 (0,1) NA 0,04
Nový nástup
onemocnění
periferních cév
(0,8) 2 (0,3) 8 (1,2) 2,6 (0,13,4)
0,24

Zkratky: CHF, městnavé srdeční selhání; CI, interval spolehlivosti; IM, infarkt myokardu;
TIA, tranzitorní ischemická ataka.
Použití u pacientů se srdečním selháním
Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie u pacientů se srdečním selháním třídy
II - IV podle NYHA, kteří podstoupili zátěžový test, ukázaly, že amlodipin nevedl ke zhoršení
klinického stavu hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a
klinické symptomatologie.
Placebem kontrolovaná studie (PRAISE) navržena k hodnocení srdečního selhání u pacientů s
chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a
inhibitory ACE prokázala, že amlodipin nezvyšoval riziko mortality nebo riziko kombinované
mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.
V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u
pacientů se srdečním selháním třídy III a IV podle NYHA bez klinických příznaků nebo bez
objektivního nálezu svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní
dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou
kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s
vyšším výskytem plicního edému.
Studie hodnotící preventivní léčbu infarktu myokardu (ALLHAT)


Randomizovaná dvojitě zaslepená studie týkající se morbidity a mortality ALLHAT
(Antihypertensive and Lipid- Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial) sledovala
srovnání léčby novějšími léky: amlodipin 2.5-10 mg/den (blokátor kalciových kanálů) nebo
lisinopril 10-40 mg/den (ACE-inhibitor) jako léčba první volby a thiazidové diuretikum
chlortalidon 12,5-25 mg/den při léčbě mírné až střední hypertenze.
Celkem 33357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně
sledováno průměrně 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor ICHS, včetně
infarktu myokardu nebo cévní mozková příhoda v anamnéze (> 6 měsíců před vstupem do
studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (celkem 51,5%), diabetes 2.
typu (36,1%), HDL cholesterol < 35 mg/dl (11,6%), hypertrofii levé komory
diagnostikovanou na EKG či echokardiografií (20,9%), kouření cigaret (21,9%).
Hlavní sledovaný parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů
myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl statisticky významný rozdíl mezi léčbou
amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Mezi sekundárními
sledovanými parametry byl výskyt srdečního selhání (součást kombinovaného
kardiovaskulárního sledovaného parametru) významně vyšší ve skupině léčené amlodipinem
ve srovnání se skupinou léčenou chlortalidonem (10,2% vs. 7,7%, RR 1,38, 95%CI [1,1,52] p<0,001). Nicméně nebyl žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při
léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.
Použití u dětí (ve věku 6 let a starších)
Ve studii, která zahrnovala 268 dětí ve věku 6-17 let většinou se sekundární hypertenzí, byla
porovnávána dávka 2,5 mg a 5 mg amlodipinu s placebem. Bylo prokázáno, že obě dávky
významně snižují systolický tlak krve v porovnání s placebem. Rozdíl mezi oběma dávkami
nebyl statisticky významný.
Dlouhodobé účinky amlodipinu na růst, pubertu a obecný vývoj nebyly studovány.
Dlouhodobá účinnost amlodipinu podávaného v dětství na snížení kardiovaskulární morbidity
a mortality v dospělosti nebyla rovněž stanovena.