THERACAP 131 - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Theracap131 37–3 700 MBq tvrdá tobolka

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje natrii (131I) iodidum v rozsahu následujících dávek aktivity k datu a
hodině kalibrace:
• 37–740 MBq po 37 MBq,
• 50–1 000 MBq po 50 MBq,
• 925–3 700 MBq po 185 MBq,
• 1 000–3 700 MBq po 100 MBq.

Jedna tvrdá tobolka obsahuje maximálně 20 μg jodidu sodného.

Jod (131I) vzniká štěpením uranu (235U) nebo bombardováním stabilního telluru neutrony v jaderném
reaktoru. Fyzikální poločas přeměny jodu (131I) je 8,02 dní. Je přeměňován emisí záření gama
s energiemi 365 keV (81,7 %), 637 keV (7,2 %) a 284 keV (6,1 %), a záření beta s maximální
energií 606 keV na stabilní xenon (131Xe).

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tvrdá tobolka obsahuje maximálně 50 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka.
Žlutá želatinová tobolka.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Terapie štítné žlázy radioaktivním jodem je u dospělých a dětí indikována pro:
• hypertyreózu: léčbu Gravesovy choroby, toxické multinodulární strumy nebo autonomních
adenomů,
• léčbu papilárního a folikulárního karcinomu štítné žlázy, včetně jejích metastáz.

Terapie jodidem-(131I) sodným je často kombinována s chirurgickým zákrokem a antityreoidální
medikací.

4.2 Dávkování a způsob podání

Tento léčivý přípravek smí být podán pouze oprávněnými zdravotnickými pracovníky v určených
zdravotnických zařízeních (viz bod 6.6).

Dávkování
Množství podávané aktivity je určováno na základě zhodnocení klinického stavu pacienta.
Terapeutického účinku je dosaženo až za několik týdnů. Před použitím má být stanovena aktivita
tobolky.

Dospělí

Léčba hypertyreózy

V případech, kdy dosavadní léčba selhává nebo v ní nelze pokračovat, lze k léčbě hypertyreózy
podat radioaktivní jod.
Před léčbou hypertyreózy radioaktivním jodem je třeba u pacientů docílit eutyreózy
medikamentózní léčbou, pokud je to možné.
Aktivita, která má být podána, závisí na diagnóze, velikosti žlázy, vychytávání ve štítné žláze a
clearanci jodu. Pacientům s průměrnou tělesnou hmotností (70 kg) je obvykle podávána aktivita
v rozsahu 200–800 MBq, může však být nutná opakovaná léčba až do kumulativní dávky 5 MBq. Při přetrvávající hypertyreóze je indikována opakovaná léčba po 6–12 měsících.
Podávaná aktivita může být definována pomocí pevně daných dávkovacích protokolů nebo určena
na základě následující rovnice:

cílová dávka (Gy) × cílový objem (ml)
A (MBq) = ‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒‒ × K
max. vychytávání jodu (131I) (%) × efektivní T ½ (dny)

za splnění následujících podmínek:

cílová dávka je cílová dávka absorbovaná celou štítnou žlázou nebo adenomem
cílový objem je objem celé štítné žlázy (u Gravesovy choroby, vícečetných nebo
diseminovaných ložisek)
max. vychytávání jodu (131I) je maximální vychytávání jodu (131I) ve štítné žláze nebo v uzlech v %
podané aktivity zjištěné po podání testovací dávky
efektivní T ½ je efektivní poločas jodu (131I) ve štítné žláze vyjádřený ve dnech
K je 24,
Lze použít následující dávky do cílového orgánu:

Autonomní ložisko dávka do cílového orgánu 300–400 Gy
Vícečetná a diseminovaná ložiska dávka do cílového orgánu 150–200 Gy
Gravesova choroba dávka do cílového orgánu 200 Gy

U Gravesovy choroby a při vícečetných nebo diseminovaných ložiscích se výše uvedené dávky do
cílových orgánů vztahují k celkovému objemu štítné žlázy, v případě autonomního ložiska se však
dávka do cílového orgánu vztahuje pouze k objemu adenomu. Doporučené dávky do cílových
orgánů viz bod 11.

Ke stanovení vhodné dávky do cílového orgánu (Gy) lze použít i další dozimetrické postupy, včetně
testu vychytávání technecistanu-(99mTc) sodného ve štítné žláze.

Ablace štítné žlázy a léčba metastáz

Po celkovém nebo částečném odstranění štítné žlázy jsou pro odstranění zbytků tkáně podávány
aktivity v rozsahu 1 850–3 700 MBq. Tyto aktivity závisí na velikosti zbytků tkáně a vychytávání
radioaktivního jodu. Pro léčbu metastáz je podávána aktivita v rozsahu 3 700–11 100 MBq.

Zvláštní populace

Porucha funkce ledvin
Je třeba pečlivě zvážit podávanou aktivitu, protože u pacientů s poruchou funkce ledvin je možná
zvýšená radiační zátěž. Zvláštní pozornost vyžaduje terapeutické použití jodidu-(131I) sodného u
pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Použití jodidu-(131I) sodného u dětí a dospívajících je třeba pečlivě zvážit na základě klinických
potřeb a posouzení poměru přínosů a rizik u této skupiny pacientů.
V určitých případech má být aktivita podávaná dětem a dospívajícím stanovena na základě
individuální dozimetrie (viz bod 4.4).
U dětí a dospívajících je v odůvodněných případech možná léčba benigních onemocnění štítné
žlázy radioaktivním jodem, zejména při relapsu po použití antityreoidálních léčivých přípravků
nebo při závažné nežádoucí reakci na antityreoidální léčivé přípravky (viz bod 4.4).

Způsob podání
Přípravek Theracap131 je určen k perorálnímu podání. Tobolky by se měly užívat nalačno. Pro
zajištění dobrého průchodu tobolky do žaludku a horní části tenkého střeva má být spolknuta
vcelku, s dostatečným množstvím tekutiny. Při podání dětem, zejména malým, je nutno zajistit, aby
tobolku spolkly celou, bez rozkousání. Doporučuje se ji podat spolu s kašovitou potravou.
Návod pro přípravu pacienta je uveden v bodě 4.4.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
• těhotenství a kojení (viz bod 4.6),
• pacienti s dysfagií, strikturou jícnu, stenózou jícnu, divertiklem jícnu, aktivní gastritidou,
žaludečními erozemi a žaludečním vředem,
• pacienti s podezřením na sníženou gastrointestinální motilitu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Možnost hypersenzitivity nebo anafylaktických reakcí
Pokud jsou pozorovány příznaky přecitlivělosti nebo anafylaktických reakcí, podání léčivého
přípravku musí být okamžitě přerušeno a je-li to nezbytné, musí být zahájena intravenózní léčba.
Aby bylo možné v naléhavých případech okamžitě jednat, musí být okamžitě k dispozici potřebné
léčivé přípravky a vybavení, jako je endotracheální trubice a ventilátor.

Odůvodnění individuálního přínosu/rizika
Vystavení každého jednotlivého pacienta ionizujícímu záření musí být opodstatněno na základě
jeho pravděpodobného přínosu. Podávaná aktivita má být vždy tak nízká, jak je jen možné, aby byl
zároveň získán požadovaný terapeutický účinek.

Neexistuje mnoho důkazů o zvýšeném výskytu rakoviny, leukémie nebo mutací u pacientů
léčených radioaktivním jodem při benigních onemocněních štítné žlázy, a to i přes jeho rozsáhlé
používání. Ve studii s pacienty, kteří při léčbě maligního onemocnění štítné žlázy jodidem-(131I)
sodným obdrželi dávky vyšší než 3 700 MBq, byl hlášen vyšší výskyt rakoviny močového měchýře.
Při jiné studii byl hlášen mírný vzestup leukemie u pacientů, kteří obdrželi velmi vysoké dávky.
Souhrnná kumulativní aktivita vyšší než 26 000 MBq není proto vhodná.

Porucha funkce pohlavních žláz u mužů
Pro muže s rozsáhlým onemocněním, které vyžaduje vysoké terapeutické dávky radioaktivního
jodu, by mělo být s ohledem na kompenzaci možného reverzibilního poškození funkce varlat
zváženo uchování spermatu ve spermobance.

Porucha funkce ledvin
Je třeba pečlivě zvážit poměr přínosů a rizik, protože u pacientů s poruchou funkce ledvin je možná
zvýšená radiační zátěž. U těchto pacientů může být vyžadována úprava dávkování.

Hyponatrémie
Po terapii s využitím jodidu-(131I) sodného byly u starších pacientů, kteří podstoupili totální
thyreoidektomii, hlášeny závažné projevy hyponatrémie. Mezi rizikové faktory patří starší věk,
ženské pohlaví, užívání thiazidových diuretik a hyponatrémie přítomná na počátku terapie jodidem-
(131I) sodným. U těchto pacientů je třeba zvážit pravidelné měření elektrolytů v séru.

Pediatrická populace

Je nutné pečlivé zvážení indikace, protože efektivní dávka na MBq je vyšší než u dospělých (viz
bod 11). Při léčbě dětí a mladých dospělých je třeba brát v úvahu větší senzitivitu tkáně dítěte a
vyšší předpokládanou délku života těchto pacientů. Rizika je třeba zvážit i s ohledem na rizika
jiných možností léčby (viz body 4.2 a 11).

U dětí a dospívajících je v odůvodněných případech možná léčba benigních onemocnění štítné
žlázy radioaktivním jodem, zejména při relapsu po použití antityreoidálních léčivých přípravků
nebo při závažných nežádoucích reakcích na antityreoidální léčivé přípravky. Neexistují důkazy o
zvýšeném výskytu rakoviny, leukémie nebo mutací u pacientů léčených radioaktivním jodem při
benigních onemocněních štítné žlázy, a to i přes jeho rozsáhlé používání.
Osoby, které jako děti nebo dospívající podstoupily radioterapii štítné žlázy, by měly být opakovaně
vyšetřeny jednou ročně.

Příprava pacienta
Po podání vysokých aktivit, např. při léčbě karcinomu štítné žlázy, by měl být pacient vyzván ke
zvýšení příjmu tekutin, aby často vyprazdňoval močový měchýř, a tak snižoval jeho radiaci.
Pacienti s problémy s vyprazdňováním močového měchýře by měli být po podání vysoké aktivity
radioaktivního jodu katetrizováni. Ke snížení radiační zátěže tlustého střeva mohou být u pacientů s
méně než jednou stolicí denně nutná mírná laxativa (nikoli však přípravky změkčující stolici, které
střeva nestimulují).

S cílem zabránit vzniku sialoadenitidy, k níž může po podání vysoké dávky radioaktivního jodu
dojít, je třeba pacienta vyzvat, aby před zahájením léčby za účelem stimulace produkce slin
konzumoval cukrovinky nebo nápoje s obsahem kyseliny citronové (citrónová šťáva, vitamín C).
Navíc lze použít i další ochranná farmakologická opatření.

Před podáním jodidu má být zjištěn případný nadměrný obsah jodidu v organismu pocházející z
potravy nebo léčebného ošetření (viz bod 4.5). Za účelem zvýšeného vychytávání ve funkční tkáni
štítné žlázy je před zahájením terapie doporučena dieta s nízkým obsahem jodu.

Pro zajištění dostatečného vychytávání by měla být před podáním radioaktivního jodu v souvislosti
s karcinomem štítné žlázy ukončena substituční léčba štítné žlázy. Pro terapii trijodthyroninem je
doporučováno období 14 dnů, pro terapii thyroxinem 6 týdnů. Mohou být znovu nasazeny 2 dny po
terapii.

Užívání karbimazolu a propylthiouracilu má být přerušeno 1 týden před léčbou hypertyreózy a
znovu zahájeno několik dnů po léčbě.

Léčba Gravesovy choroby radioaktivním jodem má být prováděna při souběžném podávání
kortikosteroidů, zejména v případě endokrinní oftalmopatie.

U pacientů s podezřením na gastrointestinální poruchu má být při podávání tobolek jodidu-(131I)
sodného postupováno velmi opatrně. Je doporučeno současné podávání antagonistů H2 receptorů
nebo inhibitorů protonové pumpy.

Po proceduře
Po přiměřenou dobu by měl být omezen úzký kontakt s malými dětmi a těhotnými ženami.
V případě zvracení je třeba brát v úvahu riziko kontaminace.
Pacienti podstupující terapii štítné žlázy by měli ve vhodných intervalech podstupovat následné
kontroly.

Zvláštní upozornění
Tento léčivý přípravek obsahuje 50 mg sodíku v jedné samostatné tobolce, což odpovídá 2,5 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí
g sodíku.

Opatření vztahující se k ohrožení životního prostředí jsou uvedena v bodě 6.6.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Mnoho farmakologicky účinných látek vykazuje interakci s radioaktivním jodem. Různými
interakčními mechanismy dochází k ovlivnění vazby na bílkoviny, farmakokinetiky nebo
samotného dynamického účinku značeného jodidu. Je třeba vzít v úvahu, že následkem těchto
interakcí může být snížena schopnost vychytávání přípravku štítnou žlázou. Měla by proto být
známa předešlá kompletní medikace, včetně níže uvedených léčiv, jejichž užívání by mělo být před
podáním jodidu-(131I) sodného vysazeno.
Měla by být například vysazena léčba následujícími látkami:

Léčivé látky Doba vysazení před podáním jodidu-(131I) sodného
antityreoidální léčivé přípravky (např.
karbimazol, methimazol, propylthiouracil),
chloristan
týden před zahájením terapie
až několik dní po terapii
Léčivé látky Doba vysazení před podáním jodidu-(131I) sodného
salicyláty, kortikosteroidy, nitroprussid
sodný, bromsulfoftalein sodný,
antikoagulancia, antihistaminika,
antiparazitika, peniciliny, sulfonamidy,
tolbutamid, thiopental
týden
fenylbutazon 1–2 týdny
expektorancia a vitamíny s obsahem jodu přibližně 2 týdny
přípravky s obsahem hormonů štítné žlázy trijodthyronin 2 týdny thyroxin 6 týdnů
benzodiazepiny, lithium přibližně 4 týdny
amiodaron* 3–6 měsíců
přípravky s obsahem jodu pro lokální použití 1–9 měsíců
vodorozpustné kontrastní látky s obsahem
jodu 6–8 týdnů
lipofilní kontrastní látky s obsahem jodu až 6 měsíců
* vzhledem k dlouhému biologickému poločasu amiodaronu může být
vychytávání jodu ve štítné žláze sníženo po dobu několika měsíců.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Ženy ve fertilním věku
Pokud má být radioaktivní léčivý přípravek podán ženě ve fertilním věku, je vždy nutné vyloučit
nebo potvrdit těhotenství. Každá žena, které vynechala menstruace, má být považována za těhotnou,
dokud se neprokáže opak. V případě pochybnosti (když ženě vynechala menstruace, je-li
menstruace velmi nepravidelná atd.) by měly být pacientce nabídnuty, pokud existují, alternativní
metody bez ionizujícího záření. Ženám, kterým je podáván jodid-(131I) sodný, je třeba doporučit,
aby v průběhu 6–12 měsíců po léčbě neotěhotněly.

Antikoncepce u mužů a žen
Pro obě pohlaví je po terapeutickém podání jodidu-(131I) sodného doporučováno po dobu 6 měsíců
(u pacientů s benigním onemocněním štítné žlázy) nebo 12 měsíců (u pacientů s karcinomem štítné
žlázy) použití antikoncepce.

Muži by po ukončení terapie radioaktivním jodem neměli po dobu 6 měsíců zplodit dítě, aby bylo
umožněno nahrazení ozářených spermií spermiemi neozářenými. U mužů s rozsáhlým
onemocněním, které vyžaduje vysoké terapeutické dávky jodidu-(131I) sodného, by mělo být
zváženo uchování spermatu ve spermobance.

Těhotenství
Jodid-(131I) sodný je kontraindikován během prokázaného těhotenství, při podezření na těhotenství
nebo pokud těhotenství nebylo vyloučeno. Důvodem je možnost transplacentárního přestupu
jodidu-(131I) sodného, což může u novorozenců způsobit závažnou a v některých případech i
nevratnou hypotyreózu (radiační dávka tohoto přípravku absorbovaná dělohou je pravděpodobně
v rozmezí 11–511 mGy, a štítná žláza plodu v průběhu druhého a třetího trimestru velmi ochotně
koncentruje jod (viz bod 4.3).

V případě diferencovaného karcinomu štítné žlázy diagnostikovaného v těhotenství má být léčba
jodidem-(131I) sodným odložena na dobu po skončení těhotenství.

Kojení
Před podáním radiofarmak kojící matce je třeba uvážit možnost odložení podání radionuklidu do
chvíle, než matka kojení ukončí a také nejvhodnější volbu radiofarmak s ohledem na vylučování
aktivity do mléka. Pokud je podání považováno za nutné, kojení musí být přerušeno nejméně týdnů před podáním jodidu-(131I) sodného a již nemá být obnoveno (viz bod 4.3).

Z důvodu ochrany před radioaktivním zářením je doporučeno po dobu alespoň jednoho týdne po
podání terapeutických dávek omezit blízký kontakt matky a dítěte.

Fertilita
Po léčbě karcinomu štítné žlázy radioaktivním jodem může v závislosti na podané dávce dojít u
mužů i žen ke snížení plodnosti. Po podání dávek vyšších než 1 850 MBq může v závislosti na
dávce záření dojít k reverzibilnímu narušení spermatogeneze. Po podání dávek vyšších než 3 MBq byly popsány klinicky relevantní účinky, včetně oligospermie a azoospermie a zvýšené
hladiny FSH v séru.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Jodid-(131I) sodný nemá žádný nebo má jen zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu
Četnost uváděných nežádoucích účinků je odvozena z údajů v odborné literatuře. Bezpečnostní
profil jodidu-(131I) sodného se výrazně liší v závislosti na podaných aktivitách, přičemž dávky, které
mají být podány, závisí na typu léčby (tj. zda se jedná o terapii benigního nebo maligního
onemocnění). Bezpečnostní profil navíc závisí na součtu podaných dávek a intervalu mezi nimi.
Proto byly hlášené nežádoucí účinky uspořádány podle jejich výskytu při léčbě benigního nebo
maligního onemocnění.

Častými nežádoucími účinky jsou: hypotyreóza, přechodná hypertyreóza, poruchy slinných a
slzných žláz a místní účinky záření. S léčbou nádorů často souvisí výskyt nežádoucích účinků
spojených s gastrointestinálním traktem a útlum kostní dřeně.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
V následujících tabulkách jsou uvedeny hlášené nežádoucí účinky seřazené podle tříd orgánových
systémů. Symptomy, které jsou vůči skupinovému syndromu spíše sekundárního charakteru (např.
sicca syndrom), jsou uvedeny v závorkách za příslušným syndromem.

Četnosti nežádoucích účinků jsou v této části definovány takto:
Velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Nežádoucí účinky po léčbě benigního onemocnění

Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek Četnost
Poruchy imunitního systému Anafylaktoidní reakce Není známo
Endokrinní poruchy
Trvalá hypotyreóza, hypotyreóza Velmi časté
Přechodná hypertyreóza Časté
Tyreotoxická krize, tyreoiditida,
hypoparatyreóza (hypokalcémie, tetanie) Není známo
Poruchy oka
Endokrinní oftalmopatie (u Gravesovy
choroby) Velmi časté
Sicca syndrom Není známo
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy Paralýza hlasivek Velmi vzácné
Gastrointestinální poruchy Sialoadenitida Časté
Poruchy jater a žlučových cest Abnormální funkce jater Není známo*
Poruchy kůže a podkožní tkáně Jodidem vyvolané akné Není známo
Vrozené, familiální a genetické
vady Vrozená hypotyreóza Není známo
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace Lokální edém Není známo

Nežádoucí účinky po léčbě maligního onemocnění

Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek Četnost
Novotvary benigní, maligní a
blíže neurčené (zahrnující cysty a
polypy)
Leukémie Méně časté
Solidní nádory, rakovina močového
měchýře, tlustého střeva, žaludku, prsu Není známo
Poruchy krve a lymfatického
systému
Erytropenie, selhání kostní dřeně Velmi časté
Leukopenie, trombocytopenie Časté
Aplastická anémie, trvalý nebo závažný
útlum kostní dřeně Není známo
Poruchy imunitního systému Anafylaktoidní reakce Není známo
Endokrinní poruchy
Tyreotoxická krize, přechodná
hypertyreóza Vzácné
Tyreoiditida (přechodná leukocytóza),
hypoparatyreóza (hypokalcémie, tetanie),
hypotyreóza, hyperparatyreóza
Není známo
Poruchy nervového systému
Parosmie, anosmie Velmi časté
Edém mozku Není známo
Třída orgánových systémů Nežádoucí účinek Četnost
Poruchy oka
Sicca syndrom (konjunktivitida, suché oči
a nosní sliznice) Velmi časté
Obstrukce nasolakrimálního kanálku
(zvýšené slzení) Časté
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Dyspnoe Časté
Zúžení hrdla**, plicní fibróza, respirační
tíseň, obstrukční onemocnění dýchacích
cest, pneumonie, tracheitida, dysfunkce
hlasivek (paralýza hlasivek, dysfonie,
chrapot), orofaryngeální bolest, stridor
Není známo
Gastrointestinální poruchy
Sialoadenitida (sucho v ústech, bolest
slinných žláz, zduření slinných žláz,
kazivost zubů a jejich ztráta), akutní
radiační syndrom, nauzea, ageuzie,
anosmie, dysgeuzie, snížená chuť k jídlu
Velmi časté
Zvracení Časté
Gastritida, dysfagie Není známo
Poruchy jater a žlučových cest Abnormální funkce jater Není známo*
Poruchy ledvin a močových cest Radiační cystitida Není známo
Poruchy reprodukčního systému
a prsu
Selhání vaječníků, porucha menstruace Velmi časté
Azoospermie, oligospermie, snížená
fertilita u mužů Není známo
Vrozené, familiální a genetické
vady Vrozená hypotyreóza Není známo
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Příznaky podobné chřipce, bolest hlavy,
únava, bolest krku Velmi časté
Lokální edém Časté
* tento nežádoucí účinek byl pozorován u jiných podobných léčivých přípravků, ne však u
přípravku Theracap** zejména při stávající tracheální stenóze

Popis vybraných nežádoucích účinků

Obecné doporučení
Vystavení ionizujícímu záření je spojeno se vznikem rakoviny a možným vývojem dědičných vad.
Dávka ozáření vyplývající z terapeutického působení může vést k vyššímu výskytu rakoviny a
mutací. Ve všech případech je nutné zabezpečit, aby rizika spojená s ozářením byla nižší než rizika
samotného onemocnění. Efektivní dávka v případě terapeutických dávek jodidu-(131I) sodného je
108 mSv, přičemž maximální doporučená podávaná aktivita je 11 100 MBq (při 0% vychytávání
ve štítné žláze).

Poruchy štítné žlázy a příštítných tělísek
Jako opožděný účinek léčby hypertyreózy radioaktivním jodem může ve stupni odpovídajícím
podané dávce dojít ke vzniku hypotyreózy.

Hypotyreóza je často uváděna jako nežádoucí účinek v souvislosti s léčbou maligního onemocnění;
léčba maligních onemocnění radioaktivním jodem však obvykle následuje po tyreoidektomii.

Destrukce folikulů štítné žlázy po radiační expozici jodidu-(131I) sodnému může po 2–10 dnech vést
k exacerbaci již existující hypertyreózy nebo způsobit tyreotoxickou krizi. Příležitostně se po
latentním období 2–10 měsíců může vyskytnout i imunitně zprostředkovaná hypertyreóza. Zejména
při již existující tracheální stenóze může pacient po 1–3 dnech po podání vysoké dávky
radioaktivního jodu pociťovat projevy přechodné tyreoiditidy a tracheitidy, s možností závažné
tracheální konstrikce.

Ve vzácných případech lze i po terapii funkčního karcinomu štítné žlázy pozorovat dočasnou
hypertyreózu.

Po podání radioaktivního jodu byly pozorovány případy přechodné hypoparatyreózy, která má být
příslušně monitorována a zajištěna substituční terapií.

Opožděné účinky
Jako opožděný účinek léčby hypertyreózy radioaktivním jodem může ve stupni odpovídajícím
podané dávce dojít ke vzniku hypotyreózy. Tato hypotyreóza se může projevit s odstupem týdnů
nebo i let po ukončení léčby a vyžaduje monitorování funkce štítné žlázy a zajištění vhodnou
hormonální substituční terapií. Projevy hypotyreóza obvykle nejsou pozorovány v období do 6–týdnů po podání radioaktivního jodu.

Poruchy oka
Po léčbě hypertyreózy nebo Gravesovy choroby radioaktivním jodem může dojít k progresi nebo
novému výskytu endokrinní oftalmopatie. Léčba Gravesovy choroby radioaktivním jodem má být
provázena podáváním kortikosteroidů.

Místní účinky záření
Po podání jodidu-(131I) sodného byla hlášena dysfunkce a paralýza hlasivek, v některých případech
však nelze určit, zda byla dysfunkce hlasivek způsobena radiací nebo operačním zákrokem.
Vysoká akumulace radioaktivního jodu v tkáni může být spojena s místní bolestivostí,
diskomfortem a lokálním edémem, např. při použití radioaktivního jodu k léčbě zbytkové tkáně
štítné žlázy se v oblasti hlavy a krku může objevit difúzní a silná bolest měkkých tkání.
U pacientů s difúzními plicními metastázami z diferencovaného karcinomu štítné žlázy byla v
důsledku destrukce tkáně metastáz pozorována radiací indukovaná pneumonie a plicní fibróza.
Dochází k nim především po terapii vysokými dávkami radioaktivního jodu.
Při terapii metastazujících karcinomů štítné žlázy do centrálního nervového systému (CNS) má být
vzata v úvahu také možnost vzniku lokálního mozkového edému a/nebo zhoršení již existujícího
edému mozku.

Gastrointestinální poruchy
Vysoké dávky radioaktivity mohou vést také k poruchám v oblasti gastrointestinálního traktu
s obvyklým projevem v průběhu prvních hodin nebo dnů po podání. Prevence gastrointestinálních
poruch viz bod 4.4.

Poruchy slinných a slzných žláz
Může dojít ke vzniku sialoadenitidy doprovázené edémem a bolestí slinných žláz, částečnou ztrátou
chuti a suchem v ústech. Sialoadenitida je obvykle reverzibilní, ať již spontánně nebo s využitím
protizánětlivé léčby, byly však občas popisovány případy přetrvávající, na dávce závislé, ageuzie a
sucha v ústech. Nedostatek slin může vést k infekcím, např. zubním kazům, což může mít za
následek vypadávání zubů. Prevence poruch slinných žláz viz bod 4.4.
Porucha funkce slinných a/nebo slzných žláz vedoucí ke vzniku sicca syndromu se může
vyskytnout i s odstupem několika měsíců až dvou let po terapii radioaktivním jodem. Ačkoli je
sicca syndrom ve většině případů přechodným jevem, u některých pacientů mohou jeho příznaky
přetrvávat po dobu několika let.

Útlum kostní dřeně
Jako opožděný účinek může dojít ke vzniku reverzibilního útlumu kostní dřeně, který se projevuje
izolovanou trombocytopenií nebo erytrocytopenií, které mohou být i fatální. K útlumu kostní dřeně
dochází pravděpodobněji po jednorázovém podání aktivity vyšší než 5 000 MBq nebo po
opakovaném podání v intervalech kratších než 6 měsíců.

Sekundární malignity
Po podání vyšších aktivit, typicky používaných k terapii maligních nádorů štítné žlázy, byl
pozorován zvýšený výskyt leukémie. Existují důkazy o zvýšeném výskytu solidních nádorů
vyvolaných podáním vysokých aktivit (nad 7,4 GBq).

Pediatrická populace

Očekávané nežádoucí účinky jsou u dětí stejné jako u dospělých. Jejich četnost a závažnost se však
s ohledem na vyšší senzitivitu dětských tkání na ozáření (viz bod 11) a vyšší předpokládanou délku
života může lišit.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Tento přípravek musí být podáván pouze oprávněnými osobami v určených zdravotnických
zařízeních. Riziko předávkování je tedy pouze teoretické.

Po podání nadměrné dávky radiace má být tam, kde je to možné, dávka podaná pacientovi snížena
zvýšením eliminace radionuklidu z organismu častým močením, nucenou diurézou a častým
vyprazdňováním močového měchýře. Dále by měla být doporučena blokáda štítné žlázy (např.
chloristanem draselným) za účelem snížení radiační zátěže štítné žlázy. Ke snížení vychytávání
jodidu-(131I) sodného lze podávat emetika.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Terapeutická radiofarmaka; sloučeniny jodu-(131I), ATC kód:
V10XA
Farmakologicky účinnou látkou je jod (131I) ve formě jodidu sodného, který je vychytáván štítnou
žlázou. K fyzikálnímu rozpadu dochází především ve štítné žláze, kde je dlouho akumulován, čímž
je zajištěno selektivní ozáření tohoto orgánu. V množství používaném při terapeutických indikacích
nelze očekávat žádné farmakodynamické účinky jodidu-(131I) sodného.

Více než 90 % radiačních účinků pochází z emitovaného záření β, které má střední dosah 0,5 mm.
Záření β v závislosti na dávce snižuje funkci buněk a jejich dělení, což vede k jejich destrukci.
Krátký dosah záření a téměř nulové vychytávání jodidu-(131I) sodného mimo štítnou žlázu vede k
zanedbatelné radiační zátěži jiných tkání mimo štítnou žlázu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání je jodid-(131I) sodný rychle absorbován z horní části gastrointestinálního
traktu (90 % během 60 minut). Absorpce je ovlivněna vyprazdňováním žaludku. Hypertyreóza ji
zvyšuje, hypotyreóza snižuje.

Studie hladin aktivity v séru prokázaly, že po rychlém nárůstu během 10–20 minut je rovnováhy
dosaženo po přibližně 40 minutách. Po perorálním podání roztoku jodidu-(131I) sodného je
rovnováhy dosaženo za stejnou dobu.

Distribuce a vychytávání orgány
Farmakokinetika je shodná s farmakokinetikou neznačeného jodidu. Po vstupu do krevního řečiště
je distribuován do extratyreoidálního kompartmentu. Odtud je převážně vychytáván štítnou žlázou,
která při jednom průchodu extrahuje přibližně 20 % jodidu, nebo vylučován ledvinami.
Vychytávání jodidu štítnou žlázou dosáhne maxima po 24–48 hodinách, 50 % maximální úrovně je
dosaženo po 5 hodinách. Na vychytávání má vliv několik faktorů: věk pacienta, objem štítné žlázy,
renální clearance, koncentrace jodidu a jiných léčiv v plazmě (viz bod 4.5). Clearance jodidu štítnou
žlázou je obvykle 5–50 ml/min. Při nedostatku jodu je clearance zvýšena na 100 ml/min. a při
hypertyreóze může dosáhnout až 1 000 ml/min. Při nadbytku jodidu může clearance klesnout na 5 ml/min. Jodid se hromadí také v ledvinách.

Malá množství jodidu-(131I) sodného jsou vychytávána slinnými žlázami, žaludeční sliznicí a
mohou být také lokalizována v mateřském mléce, placentě a v choroidálním plexu.

Jodid vychytaný štítnou žlázou se zapojuje do normálního metabolismu tyroidních hormonů a je
inkorporován do organických látek vstupujících do syntézy hormonů štítné žlázy.

Biotransformace
Jodid vychytaný štítnou žlázou se zapojuje do normálního metabolismu tyroidních hormonů a je
inkorporován do organických sloučenin, z nichž jsou syntetizovány hormony štítné žlázy.

Eliminace
Močí je eliminováno 37–75 %, stolicí přibližně 10 %, eliminace potem je téměř zanedbatelná.

Vylučování močí je charakterizováno parametrem renální clearance, která odpovídá přibližně 3 %
renálního průtoku a je u jednotlivých osob relativně konstantní. Clearance je nižší při hypotyreóze a
poruše funkce ledvin, vyšší při hypertyreóze. U eutyreoidních pacientů s normální renální funkcí je
50–75 % podané aktivity vyloučeno močí během 48 hodin.

Poločas
Efektivní poločas radioaktivního jodu v plazmě je přibližně 12 hodin, zatímco poločas
radioaktivního jodu vychytaného štítnou žlázou je přibližně 6 dní. Po podání jodidu-(131I) sodného
má tedy přibližně 40 % podané aktivity efektivní poločas 6 hodin a zbývajících 60 % 8 dní.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin může dojít ke snížení clearance radioaktivního jodu, což může
vést ke zvýšené radiační expozici podanému jodidu-(131I) sodnému. Jedna studie například
prokázala, že pacienti s poruchou funkce ledvin podstupující kontinuální ambulantní peritoneální
dialýzu (CAPD) mají 5× nižší clearance radioaktivního jodu než pacienti s normální renální funkcí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Vzhledem k malému množství podávané látky ve srovnání s běžným příjmem jodu v potravě (500 μg/den) se akutní toxicita neočekává a ani nebyla pozorována. Nejsou k dispozici údaje o
toxicitě po opakovaných dávkách jodidu sodného, ani jeho účinky na reprodukci zvířat, nebo údaje
o jeho možné mutagenitě či kancerogenitě.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky
Pentahydrát thiosíranu sodného
Bezvodý hydrogenfosforečnan sodný
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Kukuřičný škrob
Hydroxid sodný
Voda pro injekci

Pouzdro tobolky
Želatina
Žlutý oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171)
Laurylsíran sodný
Kyselina octová

6.2 Inkompatibility

Nevztahuje se.

6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti tohoto přípravku je 14 dní od referenčního data aktivity uvedeného na štítku.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem.

Uchovávejte v původním obalu, aby nedošlo k vystavení vnějšímu záření.
Skladování radiofarmak má být prováděno v souladu s národními předpisy pro radioaktivní látky.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Každá tobolka je umístěna v polykarbonátovém manipulačním obalu s diskem aktivního uhlí pro
absorpci jodu (131I). Tento manipulační obal je umístěn v olověném stínění.

Velikosti balení
(v MBq)
37 296 550 850 1 500 2 300 3 50 300 555 900 1 600 2 400 3 74 333 592 925 1 665 2 405 3 100 350 600 950 1 700 2 500 3 111 370 629 1 000 1 800 2 590 3 148 400 650 1 100 1 850 2 600 3 150 407 666 1 110 1 900 2 700 3 185 444 700 1 200 2 000 2 775 3 200 450 703 1 295 2 035 2 800 3 222 481 740 1 300 2 100 2 900 3 250 500 750 1 400 2 200 2 960
259 518 800 1 480 2 220 3 000

Každé balení obsahuje 1 tobolku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Obecné upozornění
Radiofarmaka mohou být přijímána, používána a podávána pouze oprávněnými osobami v určených
zdravotnických zařízeních. Způsob jejich příjmu, skladování, používání, manipulace a likvidace je
dán předpisy a/nebo příslušnými povoleními místních kompetentních úřadů. Radiofarmaka by měla
být připravována způsobem, který vyhovuje požadavkům na radiační bezpečnost i farmaceutickou
kvalitu.

Opatření před nakládáním s léčivým přípravkem či jeho podáním
Terapeutické použití jodidu-(131I) sodného pravděpodobně povede u většiny pacientů k relativně
vysoké radiační dávce a může představovat významné riziko pro životní prostředí a ostatní osoby
v důsledku vnějšího ozáření nebo kontaminace rozlitou močí, zvratky atd. V závislosti na podané
aktivitě se to může týkat rodinných příslušníků léčené osoby nebo i široké veřejnosti. Proto by měla
být, v souladu s národními předpisy, přijata vhodná preventivní opatření radiační ochrany
v souvislosti s aktivitou vylučovanou pacienty s cílem zabránit jakékoli kontaminaci.

Postupy podávání přípravku mají být prováděny způsobem, který minimalizuje riziko kontaminace
léčivého přípravku a ozáření pracovníků. Je povinné adekvátní stínění.

Při otevírání stíněného obalu s kapslí by si měl personál uvědomit, že monitorovací systém může
zaznamenat volnou radioaktivitu. Tato aktivita je vyvolána přítomností xenonu (131mXe), který
vzniká při rozpadu jodu (131I) v množství 1,17 %. I přes záznam monitorovacím systémem
nepředstavuje tato aktivita pro personál významné riziko.

Míra efektivní dávky přijaté inhalací vytvořeného xenonu (131mXe) je 0,1 % dávkového příkonu
změřeného ve vzdálenosti 1 m od tobolky umístěné ve stíněném obalu.

Bezpečnostní opatření a údaje o aktivitě
1,3 % jodu (131I) se rozpadá přes xenon (131mXe) (poločas rozpadu 12 dnů), a následkem difúze se v
obalu může nacházet malé množství radioaktivity pocházející z xenonu (131mXe). Proto je
doporučeno otevírat přepravní obal ve větraném prostoru a po vyjmutí tobolky ponechat před
likvidací obalový materiál do druhého dne větrat, aby absorbovaný xenon (131mXe) vyprchal.

Může navíc dojít k úniku malého množství volatilní radioaktivity jodu (131I) z tobolky.

Aktivitu tobolky ve 12:00 hod. (GMT) od data kalibrace lze vypočítat z tabulky 1.

Tabulka Den Koeficient Den Koeficient
-6 1,677 5 0,-5 1,539 6 0,-4 1,412 7 0,-3 1,295 8 0,-2 1,188 9 0,-1 1,09 10 0,0 1 11 0,1 0,917 12 0,2 0,842 13 0,3 0,772 14 0,4 0,708

Veškerý nepoužitý přípravek nebo odpadový materiál má být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

GE Healthcare Buchler GmbH & Co. KG
Gieselweg 38110 Braunschweig
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

88/376/93-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 12.05.Datum posledního prodloužení registrace: 24.11.

10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 10.

11. DOZIMETRIE

Níže uvedené údaje pocházejí z publikace ICRP 128 (International Commission on Radiological
Protection. Radiation Dose to Patients from Radiopharmaceuticals). Biokinetický model je popsán
jako kompartmentový model zahrnující anorganický jodid i organicky navázaný jod uvolňovaný do
tělesných tkání po vyloučení ze štítné žlázy. Model ICRP se vztahuje na perorální podání.

V rámci posouzení poměru přínosů a rizik je doporučováno, aby byla před podáním vypočtena
efektivní dávka a pravděpodobné radiační dávky do cílového orgánu nebo jednotlivých cílových
orgánů. Aktivitu pak lze upravit podle objemu štítné žlázy, biologického poločasu a „recyklačního“
faktoru, který bere v úvahu fyziologický stav pacienta (včetně deplece jodu) a jeho základní
patologii.

Lze použít dávky do následujících cílových orgánů:

Autonomní ložisko dávka do cílového orgánu 300–400 Gy
Vícečetná a diseminovaná ložiska dávka do cílového orgánu 150–200 Gy
Gravesova choroba (Morbus Basedow) dávka do cílového orgánu 200 Gy

Radiační expozice ovlivňuje především štítnou žlázu. Radiační zátěž ostatních orgánů je řádově
tisíckrát nižší než radiační zátěž štítné žlázy. Tyto hodnoty závisí na příjmu jodu potravou (v
oblastech s nedostatkem jodu je absorpce radioaktivního jodu zvýšena až o 90 % a v oblastech
bohatých na jod klesá na 5 %). Dále hodnoty závisí na funkci štítné žlázy (eutyreóza, hypertyreóza
nebo hypotyreóza) a na přítomnosti tkání akumulujících jod v organismu (např. stavy po odejmutí
štítné žlázy, přítomnost metastáz akumulujících jod a blokáda štítné žlázy). Radiační zátěž všech
ostatních orgánů je v závislosti na stupni akumulace ve štítné žláze příslušně vyšší nebo nižší.



Blokovaná štítná žláza, 0% vychytávání, perorální podání

Orgán
Absorbovaná dávka
na jednotku podané aktivity (mGy/MBq)
Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok
Nadledviny
Povrchy kostí
Mozek
Prs
Žlučník – stěna
GI trakt
Žaludek – stěna
Tenké střevo – stěna
Tlusté střevo – stěna
(Tlusté střevo – stěna horní část
(Tlusté střevo – stěna dolní část
Srdce – stěna
Ledviny
Játra
Plíce
Svaly
Jícen
Vaječníky
Pankreas
Červená kostní dřeň
Slinné žlázy
Kůže
Slezina
Varlata
Brzlík
Štítná žláza
Močový měchýř – stěna
Děloha
Ostatní orgány

Efektivní dávka (mSv/MBq)
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,2,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,
1,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,3,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,
1,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,5,1,0,0,
0,0,0,0,0,0,
2,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,1,0,0,
1,0,0,0,0,0,
5,0,0,0,75)
1,2)
0,1,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,1,0,0,
2,
Nízké vychytávání štítnou žlázou, perorální podání

Orgán
Absorbovaná dávka
na jednotku podané aktivity (mGy/MBq)
Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok
Nadledviny
Povrchy kostí
Mozek
Prs
Žlučník – stěna
GI trakt
Žaludek – stěna
Tenké střevo – stěna
Tlusté střevo – stěna
(Tlusté střevo – stěna horní část
(Tlusté střevo – stěna dolní část
Srdce – stěna
Ledviny
Játra
Plíce
Svaly
Jícen
Vaječníky
Pankreas
Červená kostní dřeň
Slinné žlázy
Kůže
Slezina
Varlata
Brzlík
Štítná žláza
Močový měchýř – stěna
Děloha
Ostatní orgány

Efektivní dávka (mSv/MBq)
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
1,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
2,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,1,0,0,
0,0,0,0,0,
5,0,1,1)
1,6)
0,1,1,0,0,1,0,0,0,0,0,0,0,1,1,0,0,
Střední vychytávání štítnou žlázou, perorální podání

Orgán
Absorbovaná dávka
na jednotku podané aktivity (mGy/MBq)
Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok
Nadledviny
Povrchy kostí
Mozek
Prs
Žlučník – stěna
GI trakt
Žaludek – stěna
Tenké střevo – stěna
Tlusté střevo – stěna
(Tlusté střevo – stěna horní část
(Tlusté střevo – stěna dolní část
Srdce – stěna
Ledviny
Játra
Plíce
Svaly
Jícen
Vaječníky
Pankreas
Červená kostní dřeň
Slinné žlázy
Kůže
Slezina
Varlata
Brzlík
Štítná žláza
Močový měchýř – stěna
Děloha
Ostatní orgány

Efektivní dávka (mSv/MBq)
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
1,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
2,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,1,0,0,
0,0,0,0,0,
0,1,1,2)
1,8)
2,1,0,1,0,0,0,0,0,0,0,1,1,0,0,
Vysoké vychytávání štítnou žlázou, perorální podání

Orgán
Absorbovaná dávka
na jednotku podané aktivity (mGy/MBq)
Dospělý 15 let 10 let 5 let 1 rok
Nadledviny
Povrchy kostí
Mozek
Prs
Žlučník – stěna
GI trakt
Žaludek – stěna
Tenké střevo – stěna
Tlusté střevo – stěna
(Tlusté střevo – stěna horní část
(Tlusté střevo – stěna dolní část
Srdce – stěna
Ledviny
Játra
Plíce
Svaly
Jícen
Vaječníky
Pankreas
Červená kostní dřeň
Slinné žlázy
Kůže
Slezina
Varlata
Brzlík
Štítná žláza
Močový měchýř – stěna
Děloha
Ostatní orgány

Efektivní dávka (mSv/MBq)
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
1,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,
0,0,0,0,0,
2,0,0,0,0,0,0,0,0,1,0,0,0,0,0,0,0,1,0,0,0,
0,0,0,0,0,
4,0,1,1,4)
2)
1,2,2,1,0,2,0,0,0,0,0,0,0,2,1,0,0,


12. NÁVOD PRO PŘÍPRAVU RADIOFARMAK

Tobolky jsou dodávány připravené k okamžitému použití. Před podáním má být stanovena aktivita.