Alendrogen Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Ve srovnání s referenční intravenózní dávkou činila biologická dostupnost alendronátu u
žen, podaného perorálně v dávce 5 – 70 mg po nočním lačnění, 2 hodiny před standardní
snídaní 0,64 % získané hodnoty. Biologická dostupnost se podobně snížila odhadem na
0,46 %, pokud se alendronát podal hodinu před standardizovanou snídaní, a na 0,39 % při
jeho podání půl hodiny před standardizovanou snídaní. Ve studiích osteoporózy byl
alendronát účinný, pokud se podal alespoň 30 minut před prvním jídlem nebo nápojem
požitým v daný den.

Biologická dostupnost alendronátu byla zanedbatelná v případě, kdy byl podán společně se
snídaní nebo do dvou hodin po standardní snídani. Podání alendronátu společně s kávou či
pomerančovým džusem snížilo jeho biologickou dostupnost o 60 %.

U zdravých jedinců nevedlo perorální podávání prednisonu (20 mg třikrát denně po dobu
pěti dní) ke klinicky významné změně v perorální biologické dostupnosti alendronátu
(průměrné zvýšení se pohybovalo v rozmezí od 20 % do 44 %).

Distribuce
Studie na potkanech ukázaly, že alendronát je po podání intravenózní dávky 1 mg/kg
přechodně distribuován do měkkých tkání, poté však dochází k jeho rychlé redistribuci do
kostní tkáně nebo vyloučení močí. Průměrný distribuční objem u člověka činí
v rovnovážném stavu, mimo kostní tkáň, nejméně 28 litrů. Plazmatické koncentrace jsou
po perorálním podání terapeutické dávky příliš nízké pro analytické hodnocení (méně než
ng/ml). Vazba na plazmatické proteiny činí přibližně 78 %.

Biotransformace
Ani u člověka, ani u zvířat nebylo prokázáno, že by se alendronát metabolizoval.

Eliminace
Po podání jednotlivé intravenózní dávky alendronátu značeného radioaktivním 14C bylo
přibližně 50 % radioaktivity vyloučeno močí během 72 hodin. Radioaktivita ve stolici byla
minimální nebo nebyla vůbec detekována. Po intravenózním podání 10 mg alendronátu
činila renální clearance 71 ml/min a systémová clearance nepřekročila hodnotu 200 ml/min.
Plazmatické koncentrace poklesly po intravenózním podání během šesti hodin o více než

95 %. Poločas alendronátu je podle jeho uvolňování ze skeletu odhadován na více než
deset let. Alendronát není u potkanů vylučován prostřednictvím ani acidického, ani
bazického transportního systému ledvin. Předpokládáme proto, že vylučování tohoto
léčivého přípravku u člověka neinterferuje s vylučováním ostatních léčivých přípravků
těmito systémy.

Porucha funkce ledvin
Předklinické studie prokázaly, že léčivý přípravek, který není deponován v kostní tkáni, je
velmi rychle vyloučen do moči. Nebyl podán žádný důkaz o saturaci vychytávání přípravku
kostí u zvířat při dlouhodobém intravenózním podávání kumulativních dávek až do dávky
35 mg/kg. Stejně jako u zvířat, tak i u pacientů s poruchou funkce ledvin bude vylučování
alendronátu ledvinami sníženo. Nejsou však k dispozici žádné klinické údaje. Proto lze
očekávat poněkud zvýšenou akumulaci alendronátu u pacientů s poruchou funkce ledvin
(viz bod 4.2).