Flolan Dávkování a způsob podání
 
Dávkování 
 
Plicní arteriální hypertenze 
Epoprostenol je indikován pouze k intravenóznímu podání kontinuální infuzí. 
 
Léčba má být zahájena a monitorována pouze lékařem se zkušenostmi s léčbou plicní 
arteriální hypertenze. 
 
Krátkodobá (akutní) titrace dávek: 
 
Tato fáze má probíhat v nemocnici s odpovídajícím resuscitačním vybavením. 
 
Krátkodobá titrace, při níž se přípravek aplikuje periferním nebo centrálním žilním katetrem, 
je  nezbytná  ke  stanovení  rychlosti  dlouhodobé  infuze.  Infuze  se  zahajuje  rychlostí 
nanogramy/kg/min  a ta se zvyšuje každých 15 minut  nebo  v delších časových intervalech 
vždy o 2 nanogramy/kg/min,  a to až do dosažení maximálních výsledků hemodynamických 
parametrů nebo až do vyvolání farmakologických účinků limitujících příslušnou dávku. 
Pokud není úvodní rychlost infuze 2 nanogramy/kg/min tolerována, je třeba stanovit nižší 
dávku, kterou bude pacient tolerovat. 
 
Dlouhodobá kontinuální infuze: 
 
Dlouhodobou kontinuální infuzi přípravku Flolan je třeba podávat pomocí centrálního žilního 
katetru. Až do vytvoření centrálního přístupu lze přípravek dočasně podávat periferní žilní 
infuzí. Dlouhodobou infuzi je třeba zahájit rychlostí o 4 nanogramy/kg/min nižší, než byla 
maximálně tolerovaná rychlost stanovená krátkodobou titrací. Jestliže je maximální tolerovaná 
rychlost 5 nanogramů/kg/min nebo  nižší,  je  třeba  dlouhodobou  infuzi  zahájit rychlostí 
nanogram/kg/min. 
 
Úprava dávek: 
 
Změny rychlosti dlouhodobé infuze mají vycházet  z perzistence,  recidiv  nebo  zhoršení 
charakteru  symptomů  plicní arteriální hypertenze   nebo   z výskytu  nežádoucích  účinků 
vyvolaných nadměrnými dávkami přípravku Flolan. 
 
Zpravidla je během doby nutné počáteční dávku aplikovanou v dlouhodobé infuzi zvyšovat. 
O zvýšení dávek se má uvažovat při přetrvávání symptomů plicní arteriální hypertenze nebo 
v případě recidiv po zlepšení stavu pacienta. Infuzní rychlost se má zvyšovat vždy o 1 až 
nanogramy/kg/min   v intervalech  postačujících  k posouzení  klinické  odpovědi.  Tyto 
intervaly mají být minimálně patnáctiminutové. Po stanovení nové infuzní rychlosti je třeba 
pacienty pečlivě sledovat a monitorovat krevní tlak a srdeční frekvenci vestoje i vleže po dobu 
několika hodin k potvrzení dobré snášenlivosti této nové dávky. 
 
Výskyt farmakologických na dávce závislých nežádoucích účinků během dlouhodobé infuze 
podobných těm, které byly pozorovány během titrace rychlosti infuze, si může vyžádat snížení 
rychlosti  infuze. V některých  případech  mohou  nežádoucí  účinky  ustoupit  i bez  úpravy 
dávkování. Dávky je třeba snižovat postupně vždy o 2 nanogramy/kg/min každých 15 minut 
nebo v delších časových intervalech, až do vymizení nežádoucích účinků. Je třeba se vyvarovat 
náhlého vysazení přípravku Flolan nebo náhlého snížení rychlosti infuze z důvodu možného 
rizika fatálního rebound fenoménu (viz  bod 4.4).  S výjimkou  život ohrožujících  situací 
 
(bezvědomí,  kolaps  atd.) je  třeba infuzní  rychlosti  přípravku  Flolan  upravovat  pouze  pod 
dohledem lékaře. 
 
Hemodialýza 
Přípravek Flolan se podává pouze formou kontinuální infuze, buď intravenózní, nebo se přidává 
ke krvi přicházející do dialyzátoru. 
 
U dospělých pacientů je účinné následující schéma infuze: 
Před vlastní dialýzou: 4 nanogramy/kg/min intravenózně po dobu 15 minut. 
V průběhu dialýzy: 4 nanogramy/kg/min do arteriálního vstupu dialyzátoru. 
 
Infuzi je třeba na konci dialýzy ukončit. 
U renální  dialýzy  lze  doporučovanou  dávku  překročit  pouze  při  zajištění  pečlivého 
monitorování hodnot krevního tlaku. 
 
Starší pacienti
Specifické údaje týkající se podávání přípravku Flolan pacientům nad 65 let při hemodialýze 
nebo plicní arteriální hypertenzi nejsou k dispozici. Obecně platí, že u starších pacientů je třeba 
dávku přípravku volit opatrně vzhledem k častějším poruchám jaterních, renálních (v případě 
plicní arteriální hypertenze)   nebo   srdečních  funkcí,  k možné  přítomnosti  přidruženého 
onemocnění a k současně užívané farmakoterapii. 
 
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost epoprostenolu u dětí do 18 let nebyly dosud stanoveny. 
 
Způsob podání 
Opatření, která je nutno učinit před zacházením s léčivým přípravkem nebo před jeho podáním 
 
Plicní arteriální hypertenze
Čerstvě připravené infuzní roztoky (buď jako koncentrovaný roztok nebo dále naředěný roztok) 
mohou být podány ihned po přípravě nebo uchovávány po dobu až 8 dní při teplotě 2 °C až 
°C. Takto připravený nebo uchovávaný infuzní roztok má být použit do 72 hodin, pokud je 
uchováván při teplotě do 25 °C, nebo do 48 hodin, pokud je uchováván při teplotě do 30 °C, 
nebo  do  24 hodin, pokud je uchováván při teplotě do 35 °C, nebo do  12 hodin,  pokud  je 
uchováván při teplotě do 40 °C. 
 
Hemodialýza
Čerstvě připravené infuzní roztoky (buď jako koncentrovaný roztok nebo dále naředěný roztok) 
mohou být podány až do 12 hodin, pokud jsou uchovávány při teplotě do 25 °C. 
 
Pro  přípravu  nebo  podání  roztoku  epoprostenolu  připraveného  s použitím  rozpouštědla 
(pH 11,7 – 12,3), se nesmí použít žádný materiál obsahující polyethylentereftalát (PET) nebo 
polyethylentereftalátglykol (PETG; viz body 6.2 a 6.6). 
 
Rekonstituované roztoky je zapotřebí před podáním zkontrolovat. V případě výskytu zabarvení 
nebo částic nesmí být roztok použit. 
 
Návod k rekonstituci  a ředění tohoto léčivého  přípravku  před jeho  podáním  je  uveden 
v bodě 6.6. 
 
Epoprostenol nesmí být podán formou bolusové injekce.