Lamotrigin mylan Dávkování a způsob podání
 
Dávkování 
Přípravek Lamotrigin Mylan v nižších silách než 100 mg není v České republice registrován, v případě 
nutnosti použití těchto sil je nutné použít přípravky jiných držitelů rozhodnutí o registraci. 
Pokud vypočtená dávka lamotriginu (například u dětí s epilepsií nebo pacientů s jaterním onemocněním) 
neodpovídá přesně celým tabletám, podává se nejbližší nižší dávka odpovídající celým tabletám. 
 
Opětovné zahájení léčby: 
 
Zvyšování udržovací dávky by mělo být pečlivě zváženo v případě opětovného zahájení terapie u 
pacientů, u kterých byla léčba lamotriginem z jakéhokoliv důvodu přerušena, protože s vysokou úvodní 
dávkou nebo překročením doporučeného zvyšování dávek lamotriginu (viz.bod 4.4) je spojováno riziko 
výskytu závažné kožní vyrážky. Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím větší opatrnosti je 
třeba při stupňování dávky na dávku udržovací. Je-li interval od vysazení lamotriginu delší než pět 
poločasů (viz bod 5.2), lamotrigin by měl být zvyšován podle příslušných dávkovacích schémat. 
 
Doporučuje se nezahajovat opětovně léčbu u pacientů, u kterých byla přerušena z důvodu vyrážky 
způsobené předchozí léčbou lamotriginem, pokud předpokládaný přínos pro pacienta jasně nepřeváží 
možná rizika. 
 
Epilepsie
Doporučené zvyšování dávky a výše udržovací dávky u dospělých a dospívajících ve věku 13 let a více 
(Tabulka 1) a u dětí a dospívající ve věku 2 až 12 let (Tabulka 2) jsou uvedeny níže. Vzhledem k riziku 
rozvoje vyrážky by se neměla překračovat doporučená úvodní dávka a následné intervaly jejího 
zvyšování (viz bod 4.4). 
 
Při vysazení souběžně podávaných antiepileptik nebo při současném podání dalších 
antiepileptik/léčebných přípravků je třeba zvážit možný vliv na farmakokinetiku lamotriginu (viz bod 
4.5). 
 
 
Tabulka 1: Doporučený léčebný postup u epilepsie u dospělých a dospívajících ve věku 13 let a více 
 
 
Léčba Týdny 1+2 Týdny 3+4 Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie 25 mg   
(jednou 
denně) 
50 mg
(jednou denně) 
100 - 200 mg (jednou denně nebo ve dvou 
dílčích dávkách) K dosažení udržovací dávky lze 
denní dávku postupně zvyšovat každý týden až 
každé dva týdny o 50 - 100 mg až do dosažení 
optimální odpovědi. 
 
U některých pacientů může být k dosažení
dostatečné odpovědi nutné podávat 500 mg 
denně 
Přídavná léčba S valproátem (inhibitorem glukuronidace lamotriginu - viz bod 4.5)  
Toto dávkovací schéma 
má být použito pro
léčbu s valproátem bez 
ohledu na další 
souběžnou léčbu 
12.5 mg 
(podává se 
25 mg obden) 
25 mg 
(jednou denně) 
100 - 200 mg (jednou denně nebo ve dvou 
dílčích dávkách).  
 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
postupně zvyšovat každý týden až každé dva 
týdny o 25 - 50 mg až do dosažení optimální 
odpovědi. 
Přídavná léčba BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)   
Toto dávkovací schéma 
má být použito pro
léčbu bez valproátu, 
ale s: fenytoinem, 
karbamazepinem, 
fenobarbitalem, 
primidonem, 
rifampicinem, 
lopinavirem/ritonavir 
em 
50 mg 
(jednou 
denně) 
100 mg (ve 
dvou dílčích 
dávkách) 
200 - 400 mg (ve dvou dílčích dávkách). 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
postupně zvyšovat každý týden až každé dva 
týdny o 100 mg až do dosažení optimální 
odpovědi. 
 
U některých pacientů může být k dosažení
dostatečné odpovědi nutné podávat 700 mg 
denně 
Přídavná léčba BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)   
 
Toto dávkovací schéma 
má být použito pro
léčbu jinými přípravky,  
které významně 
neovlivňují 
lamotriginovou 
glukuronidaci 
25 mg 
(jednou 
denně) 
50 mg 
(jednou denně) 
100 - 200 mg/den (jednou denně nebo ve dvou 
dílčích dávkách).  
 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
postupně zvyšovat každý týden až každé dva 
týdny o 50 - 100 mg až do dosažení optimální 
odpovědi. 
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) 
se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu. 
 
Tabulka 2: Děti a dospívající ve věku od 2 do 12 let – doporučený postup léčby epilepsie (celková 
denní dávka v mg/kg tělesné hmotnosti na den): 
 
Léčba Týdny 1+2 Týdny 3+4 Obvyklá udržovací dávka
Monoterapie 
typických absencí 
0,3 mg/kg/den
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
0,6 mg/kg/den 
(jednou 
denně nebo ve 
dvou 
rozdělených 
dávkách) 
– 15 mg/kg/den 
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených 
dávkách) 
 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 
maximálně 0,6 mg/kg/day až do dosažení 
optimální odpovědi. Maximální udržovací dávka 
je 200 mg/den. 
Přídavná léčba S valproátem (inhibitorem glukuronidace lamotriginu - viz bod 4.5) 
 Toto dávkovací schéma 
má být použito pro 
léčbu s valproátem bez 
ohledu na další 
souběžnou léčbu 
0,mg/kg/den* 
(jednou 
denně) 
0,mg/kg/den 
(jednou denně) 
- 5 mg/kg/den 
 
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených 
dávkách) 
 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 
maximálně 0,3 mg/kg/den až do dosažení 
optimální odpovědi. Maximální dávka je mg/den. 
Přídavná léčba BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5) 
 
Toto dávkovací schéma 
má být použito pro
léčbu bez valproátu, 
ale s: fenytoinem, 
karbamazepinem, 
fenobarbitalem, 
primidonem, 
rifampicinem, 
lopinavirem/ritonavir 
em 
0,mg/kg/den 
(ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
1,mg/kg/den 
(ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
- 15 mg/kg/den 
 
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených 
dávkách) 
 
 
 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 
maximálně 1,2 mg/kg/den až do dosažení 
optimální odpovědi. Maximální dávka je 
400 mg/den. 
Přídavná léčba BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace  (viz bod 4.5) 
 Toto dávkovací schéma 
má být použito pro 
léčbu jinými přípravky,  
které významně 
neinhibují nebo 
neindukují 
lamotriginovou 
glukuronidaci 
0,mg/kg/den 
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
0,mg/kg/den 
(jednou 
denně nebo ve 
dvou 
rozdělených 
dávkách) 
- 10 mg/kg/den 
 
(jednou denně nebo ve dvou rozdělených 
dávkách) 
 
 
 
K dosažení udržovací dávky lze denní dávku
zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 
maximálně 0,6 mg/kg/den až do dosažení 
optimální odpovědi. Maximální dávka je 
200 mg/den. 
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) 
se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu. 
* Pokud je vypočtená denní dávka u pacientů užívajících valproát 1 mg a více, ale méně než 2 mg, pak 
lze podávat lamotrigin ve formě 2 mg dispergovatelných/žvýkacích tablet, pokud jsou na trhu k dispozici, 
a to obden po dobu prvních dvou týdnů. Pokud je vypočtená denní dávka u pacientů užívajících valproát 
menší než 1 mg, nemá být lamotrigin podáván. 
 
K zajištění dodržení terapeutické dávky je nutné monitorovat hmotnost dítěte a je třeba odpovídajícím 
způsobem upravovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti staří 2 až 6 let budou vyžadovat 
udržovací dávku na horním okraji doporučeného dávkovacího spektra. 
 
Pokud je kontroly epilepsie dosaženo doplňkovou léčbou, je možné ostatní antiepileptika vysadit a 
pokračovat pouze v monoterapii lamotriginem. 
 
Pediatrická populace ve věku do 2 let: 
O účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako doplňkové léčby parciálních záchvatů u dětí ve 
věku 1 měsíc až 2 roky existuje pouze omezené množství informací (viz bod 4.4). Pro děti do jednoho 
měsíce věku nejsou dostupné žádné údaje. Podávání lamotriginu dětem do 2 let věku se tudíž 
nedoporučuje. Pokud by na základě klinické potřeby přesto padlo rozhodnutí léčbu zahájit, pročtěte 
body 4.4, 5.1 a 5.2. 
 
 
Bipolární porucha
Doporučené schéma zvyšování dávky stejně jako doporučené udržovací dávky u dospělých nad 18 let 
věku jsou uvedeny v následujících tabulkách. Přechodové režimy spočívají v postupném zvyšování 
dávky lamotriginu až na dávku udržovací v rámci období šesti týdnů (Tabulka 3) po kterém lze léčbu 
ostatními psychotropními přípravky a/nebo antiepileptiky ukončit, pokud je to z klinického pohledu 
indikované (Tabulka 4). Změny dávkování po podání jiného psychotropního přípravku a/nebo 
antiepileptika jsou uvedeny v Tabulce 5. Vzhledem k riziku rozvoje vyrážky se nesmí překračovat 
doporučená úvodní dávka a doporučené schéma jejího zvyšování (viz bod 4.4). 
 
Tabulka 3: Dospělí ve věku 18 let a vyšším – doporučené zvyšování dávky na stabilizační udržovací 
dávku u léčby bipolární poruchy 
 
Léčba Týdny 1+2 Týdny 3+4 Týden 5 Cílová 
stabilizační
dávka (Týden 6)* 
Monoterapie lamotriginem NEBO přídavná léčba BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové 
glukuronidace (viz bod 4.5): 
 Toto dávkovací schéma 
má být použito pro léčbu 
jinými přípravky, které 
významně neinhibují nebo 
neindukují lamotriginovou 
glukuronidaci 
25 mg/den 
 
(jednou denně) 
50 mg/den 
 
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
100 mg/den 
 
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
200 mg/den – 
obvyklá cílová 
dávka 
k dosažení 
optimální 
odpovědi 
 
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
 
Dávky 
v rozmezí 100 – 
400 mg/den 
užívané v rámci
klinických 
hodnocení 
 
 
Přídavná léčba S valproátem (inhibitorem glukuronidace lamotriginu - viz bod 4.5) 
 Toto  dávkovací  schéma 
má být použito pro léčbu 
s valproátem bez   ohledu 
na další souběžnou léčbu 
12,5 mg/den 
 
(podávaných 
jako 25 mg 
každý druhý den) 
25 mg/den 
 
(jednou denně) 
50 mg/den 
 
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
100 mg/den – 
obvyklá cílová 
dávka 
k dosažení 
optimální 
odpovědi 
 
(jednou denně 
nebo ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
 
V závislosti na 
klinické 
odpovědi lze užít
maximální dávku 
200 mg/den 
Přídavná léčba BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5) 
 Toto dávkovací schéma 
má být použito pro léčbu 
bez valproátu, ale s: 
fenytoinem, 
karbamazepinem, 
fenobarbitalem, 
primidonem, 
rifampicinem, 
lopinavirem/ritonavirem 
50 mg/den 
 
(jednou denně) 
100 mg/den 
 
(ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
200 mg/den 
 
(ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
300 mg/den – 
v 6. týdnu. Pokud 
je to nezbytné, lze 
cílovou dávku 
zvýšit na mg/den v týdnu 7, 
aby bylo dosaženo 
optimální klinické 
odpovědi. 
 
(ve dvou 
rozdělených 
dávkách) 
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) 
se doporučuje postupovat jako u léčby se současným podáváním valproátu. 
*Cílová stabilizační dávka se bude měnit v závislosti na klinické odpovědi 
 
 
Tabulka 4: Dospělí ve věku 18 let a vyšším – stabilizační udržovací dávka po ukončení léčby současně 
podávanými přípravky na léčbu bipolární poruchy 
 
Jakmile bylo dosaženo cílové denní udržovací stabilizační dávky, je možné podle níže uvedeného 
schématu ukončit léčbu ostatními léčebnými přípravky. 
 
 
Léčba Současná 
stabilizační dávka 
lamotriginu před
ukončením léčby 
Týden začátek 
ukončování léčby 
Týden 2 Týden 3 a dále*
Ukončení léčby valproátem (inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5) v závislosti na původní 
dávce lamotriginu 
V případech, kdy je léčba 
valproátem ukončována, je
nutné zdvojnásobit 
stabilizační dávku s tím, že 
ale nesmí dojít ke zvýšení 
dávky o více než mg/týden 
100 mg/den 200 mg/den Udržujte tuto dávku (200 mg/den) 
(ve dvou rozdělených dávkách) 
200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den Udržujte tuto 
dávku (mg/den) 
Ukončení léčby induktory glukuronidace lamotriginu (viz bod 4.5) v závislosti na původní dávce 
lamotriginu 
Toto dávkovací schéma je 
nutné aplikovat v
případech ukončování 
léčby fenytoinem, 
karbamazepinem, 
fenobarbitalem, 
primidonem, 
rifampicinem, 
lopinavirem/ritonavirem 
400 mg/den 400 mg/den 300 mg/den 200 mg/den 
300 mg/den 300 mg/den 225 mg/den 150 mg/den 
200 mg/den 200 mg/den 150 mg/den 100 mg/den 
Ukončení léčby přípravky, které významně NEOVLIVŇUJÍ glukuronidaci lamotriginu ve smyslu 
indukce nebo inhibice (viz bod 4.5). 
 Toto dávkovací schéma je 
nutné aplikovat v 
případech ukončování 
léčby ostatními přípravky,   
které významně 
neovlivňují glukuronidaci 
lamotriginu ve smyslu 
indukce nebo inhibice 
Udržujte cílové dávky dosažené během jejich postupného zvyšování (mg/den; ve dvou rozdělených dávkách)  
 
(dávkovací rozpětí 100 – 400 mg/den) 
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) 
se doporučuje zpočátku ponechat současnou dávku lamotriginu a následně ji upravit podle klinické 
odpovědi. 
 
*Dávku lze podle potřeby zvýšit až na 400mg/den 
 
Tabulka 5: Dospělí ve věku 18 let a vyšším – úprava dávkování lamotriginu po přidání jiného 
přípravku na léčbu bipolární poruchy 
 
 
S úpravou dávky lamotriginu po přidání dalšího léčivého přípravku nejsou žádné klinické zkušenosti. 
Nicméně na základě studií interakcí s jinými léčivými přípravky, lze učinit následující doporučení: 
 
Léčba Současná 
stabilizační dávka 
lamotriginu před
přidáním jiného 
přípravku. 
Týden (začátek doplňkové 
léčby) 
Týden 2 Týden 3 a dále
Zahájení doplňkové léčby valproátem (inhibitor glukuronidace lamotriginu – viz bod 4.5), v závislosti 
na původní dávce lamotriginu 
 Toto dávkovací schéma je 
nutné aplikovat v případě 
přidání valproátu do léčby 
bez ohledu na léčbu 
jakýmikoliv dalšími 
přípravky 
200 mg/den 100 mg/den Pokračujte v podávání této dávky 
(100 mg/den) 
300 mg/den 150 mg/den Pokračujte v podávání této dávky 
(150 mg/den) 
400 mg/den 200 mg/den Pokračujte v podávání této dávky 
(200 mg/den) 
Zahájení doplňkové léčby induktory glukuronidace lamotriginu u pacientů NEUŽÍVAJÍCÍCH 
valproát (viz bod 4.5) v závislosti na původní dávce lamotriginu 
 Toto dávkovací schéma je 
nutné aplikovat v 
případech, že jsou bez 
valproátu do léčby 
přidány následující 
přípravky: 
fenytoin, karbamazepin, 
fenobarbital, primidon, 
rifampicin, 
lopinavir/ritonavir 
200 mg/den 200 mg/den 300 mg/den 400 mg/den 
150 mg/den 150 mg/den 225 mg/den 300 mg/den 
100 mg/den 100 mg/den 150 mg/den 200 mg/den 
Zahájení doplňkové léčby přípravky, které významně NEOVLIVŇUJÍ glukuronidaci lamotriginu 
ve smyslu indukce nebo inhibice (viz bod 4.5) 
 
Toto dávkovací schéma je 
nutné aplikovat v
případech přídavku 
ostatních přípravků, které 
významně neovlivňují 
glukuronidaci lamotriginu 
ve smyslu indukce nebo 
inhibice 
 
Udržujte cílové dávky dosažené během jejich postupného zvyšování (mg/den; dávkovací rozpětí 100 – 400 mg/den) 
U pacientů užívajících přípravky s neznámou farmakokinetikou ve vztahu k lamotriginu (viz bod 4.5) 
se má postupovat jako u doporučené léčby se současným podáváním valproátu 
  
Ukončení léčby lamotriginem u pacientů s bipolární poruchou
V klinických studiích nedošlo ve srovnání s placebem ke zvýšení incidence, závažnosti nebo typu 
nežádoucích účinků po náhlém ukončení podávání lamotriginu. Pacienti proto mohou léčbu 
 
lamotriginem ukončit i bez postupného snižování dávkování. 
 
Pediatrická populace do 18 let věku
Nedoporučuje se podávat lamotrigin dětem a dospívajícím do 18 let věku, protože randomizovaná 
vyřazovací studie neprokázala významnou účinnost a ukázala nárůst hlášení suicidality (viz bod 4.a 5.1). 
 
Obecná doporučení pro podávání lamotriginu u zvláštních skupin pacientů 
 
Ženy užívající hormonální antikoncepci
Užívání ethinylestradiolu/levonorgestrelu (30 μg/150 μg) v kombinaci, zvyšuje clearance lamotriginu 
přibližně 2x, což vede ke snížení hladin lamotriginu. Po titraci může být nutné užívat k udržení 
maximální terapeutické odpovědi vyšší dávky lamotriginu (až dvojnásobně). Během týdnu bez užívání 
antikoncepce bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladin lamotriginu. Nelze vyloučit výskyt 
nežádoucích účinků závislých na dávce. Je tedy vhodné zvážit užívání antikoncepce, která nezahrnuje 
týden bez aktivní léčby, jako antikoncepce první volby (například kontinuální antikoncepce nebo 
nehormonálních metod, viz body 4.4. a 4.5.) 
 
Zahájení podávání hormonální antikoncepce u pacientů již léčených udržovacími dávkami lamotriginu, 
kteří NEUŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu 
 
Udržovací dávku lamotriginu bude třeba ve většině případů zvýšit až dvojnásobně (viz body 4.4. a 
4.5.). Od okamžiku zahájení podávání hormonální antikoncepce se doporučuje zvýšit každý týden 
udržovací dávku lamotriginu o 50 až 100 mg/den podle individuální klinické odpovědi. Rychlost 
zvyšování dávky by neměla být vyšší, pokud klinická odpověď neospravedlňuje rychlejší zvyšování 
dávky. Je možné zvážit monitorování hladin lamotriginu před a po zahájení podávání hormonální 
antikoncepce, jako způsob ověření udržování základní koncentrace lamotriginu. Pokud je to nutné, je 
třeba dávku změnit. U žen užívajících antikoncepci, která zahrnuje týdenní fázi inaktivní léčby (týden s 
vysazením antikoncepce), by se mělo během třetího týdne aktivní hormonální léčby (tj 15. až 21. den 
cyklu podávání hormonální antikoncepce) zahájit monitorování hladin lamotriginu. Z toho důvodu je 
vhodné zvážit použití antikoncepce, která nezahrnuje týden bez aktivní léčby jako antikoncepce první 
volby (například kontinuální antikoncepce nebo nehormonálních metod, viz body 4.4. a 4.5.) 
 
Ukončení podávání hormonální antikoncepce u pacientů již léčených udržovacími dávkami lamotriginu, 
kteří NEUŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu 
 
Udržovací dávku lamotriginu bude třeba ve většině případů snížit až na 50% (viz body 4.4. a 4.5.). 
Doporučuje se snížit denní dávku lamotriginu každý týden o 50 až 100 mg (rychlost snížení by neměla 
přesáhnout 25% celkové denní dávky týdně) po dobu 3 týdnů, pokud si klinická odpověď nevyžaduje 
jinak. Je možné zvážit monitorování hladin lamotriginu před a po ukončení podávání hormonální 
antikoncepce, jako způsob ověření udržování základní koncentrace lamotriginu. U žen užívajících 
antikoncepci, která zahrnuje týdenní fázi inaktivní léčby (týden s vysazením antikoncepce), které si přejí 
podávání antikoncepce ukončit, by se mělo monitorování hladin lamotriginu zahájit během třetího týdne 
aktivní hormonální léčby (tj 15. až 21. den cyklu podávání hormonální antikoncepce). Po trvalém 
ukončení podávání hormonální antikoncepce by se vzorky pro hodnocení hladin lamotriginu neměly 
odebírat v prvním týdnu po ukončení podávání antikoncepce. 
 
Zahájení léčby lamotriginem u pacientů již užívajících hormonální antikoncepci 
 
Zvyšování dávky by se mělo řídit normálním dávkovacím schématem uvedeným v tabulkách. 
 
 
Zahájení a ukončení podávání hormonální antikoncepce u pacientů již léčených udržovacími dávkami 
lamotriginu, kteří UŽÍVAJÍ induktory glukuronidace lamotriginu 
Je možné, že nebude nutné upravovat doporučenou udržovací dávku. 
 
Použití s atazanavirem/ritonavirem
Žádné úpravy doporučeného schématu zvyšování dávek lamotriginu by neměly být nutné, pokud se 
lamotrigin přidává k existující terapii atazanavirem/ritonavirem. 
 
U pacientů, kteří již užívají udržovací dávky lamotriginu ale neužívají induktory glukuronidace může 
být nutné zvýšit dávku lamotriginu, pokud je přídána léčba atazanavirem/ritonavirem, nebo snížit, pokud 
je léčba atazanavirem/ritonavirem ukončena. Monitorování plazmatických hladin lamotriginu je třeba 
provádět před a po dobu 2 týdnů od zahájení nebo ukončení léčby atazanavirem/ritonavirem s cílem 
zjistit, zda je úprava dávkování lamotriginu nutná (viz bod 4.5). 
 
Použití s lopinavirem/ritonavirem
Žádné úpravy doporučeného schématu zvyšování dávek lamotriginu by neměly být nutné, pokud se 
lamotrigin přidává k existující terapii lopinavirem/ritonavirem. 
 
U pacientů, kteří již užívají udržovací dávky lamotriginu ale neužívají induktory glukuronidace může 
být nutné zvýšit dávku lamotriginu, pokud je přidána léčba lopinavirem/ritonavirem, nebo snížit, pokud 
je léčba lopinavirem/ritonavirem ukončena. Monitorování plazmatických hladin lamotriginu je třeba 
provádět před a po dobu 2 týdnů od zahájení nebo ukončení léčby lopinavirem/ritonavirem s cílem zjistit, 
zda je úprava dávkování lamotriginu nutná (viz bod 4.5). 
 
Starší pacienti (nad 65 let): 
Těmto pacientům není zapotřebí upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika lamotriginu není 
v této věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších dospělých (viz 5.2). 
 
Porucha funkce ledvin: 
 
Pacientům s nedostatečnou funkcí ledvin by měl být lamotrigin podáván s opatrností. U pacientů s 
konečným stupněm renálního selhání by mělo být úvodní dávkování lamotriginu stanoveno na základě 
průvodní medikace; u pacientů se závažným postižením ledvin mohou být účinné i snížené dávky (viz 
body 4.4 a 5.2). 
 
Porucha funkce jater: 
 
Obecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky sníženy u pacientů se středně těžkou 
jaterní dysfunkcí (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 50 %, u pacientů s těžkou 
jaterní dysfunkcí (stupně C podle Child-Pughovy klasifikace) o 75 %. Zvyšované a udržovací dávky 
mají být upraveny podle klinické odpovědi na léčbu (viz bod 5.2). 
 
Způsob podání 
Perorální podání
Tablety přípravku Lamotrigin se mají polykat celé a nemají se žvýkat nebo drtit.