Stránka 1 z 
sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
Linezolid Accord 2 mg/ml infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jeden ml roztoku obsahuje linezolidum 2 mg.  
Jeden 300ml infuzní vak obsahuje linezolidum 600 mg. 
 
Pomocné látky se známým účinkem:300 ml roztoku obsahuje také 13,7 g glukózy a 114 mg sodíku. 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
3. LÉKOVÁ FORMA 
Infuzní roztok. 
Izotonický, čirý, bezbarvý až žlutý roztok, prakticky prostý částic, s rozsahem pH 4,0-5,0 a s rozsahem 
osmolarity 270-330 mosmol/l 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1. Terapeutické indikace 
Nozokomiální pneumonie 
Komunitní pneumonie
Přípravek Linezolid Accord je určen k léčbě dospělých pacientů s diagnózou komunitní a 
nozokomiální pneumonie, které jsou vyvolané grampozitivními bakteriemi se známou nebo 
předpokládanou citlivostí na léčivou látku. Při určování vhodnosti léčby přípravkem Linezolid Accord 
je nutné zvážit výsledky mikrobiologických testů nebo informace o prevalenci rezistence k 
antibakteriálním látkám u grampozitivních bakterií (příslušné organismy viz bod 5.1). 
Linezolid nepůsobí proti infekcím vyvolaným gramnegativními patogeny. Pokud jsou gramnegativní 
patogeny prokázány nebo předpokládány, musí být současně zahájena specifická léčba proti 
gramnegativním organismům. 
Komplikované infekce kůže a měkkých tkání (viz bod 4.4). 
Přípravek Linezolid Accord je indikován k léčbě komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání u 
dospělých pacientů pouze v případě, že bylo mikrobiologickými testy prokázáno, že infekce je 
způsobena grampozitivními bakteriemi s citlivostí na přípravek. 
Linezolid nepůsobí proti infekcím vyvolaným gramnegativními patogeny. Linezolid má být podán 
pacientům s komplikovanými infekcemi kůže a měkkých tkání se známou nebo možnou současnou 
infekcí gramnegativními organismy pouze tehdy, pokud není dostupná alternativní volba léčby (viz 
bod 4.4). Za těchto okolností musí být současně zahájena léčba proti gramnegativním organismům. 
Léčba linezolidem má být zahájena pouze během hospitalizace a po konzultaci s příslušným 
odborníkem jako je mikrobiolog nebo specialista v oboru infektologie. 
Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek. 
 
Stránka 2 z  
4.2. Dávkování a způsob podání 
Dávkování
Přípravek Linezolid Accord infuzní roztok může být použit jako iniciální terapie. Pacienti, jejichž 
léčba byla zahájena parenterální formou, mohou být převedeni na perorální formu, jakmile je to 
klinicky indikováno. V takových případech není nutná úprava dávky, protože perorálně podaný 
linezolid má téměř 100% biologickou dostupnost. 
Doporučené dávkování a délka trvání léčby u dospělých: 
Délka trvání léčby závisí na patogenu, místě infekce a její závažnosti a na odpovědi pacienta na léčbu. 
Následující doporučení odpovídají době trvání léčby použité v klinických studiích. U některých typů 
infekcí mohou být vhodné kratší léčebné režimy, ty však nebyly v klinických studiích hodnoceny. 
Maximální doba léčby je 28 dní. Bezpečnost a účinnost linezolidu pro dobu podávání delší než 28 dnů 
nebyla stanovena (viz bod 4.4). 
U infekcí se současnou bakteriemií není nutné zvýšení doporučené dávky nebo prodloužení délky 
léčby. 
Doporučené dávkování pro infuzní roztok a tablety je shodné a je:  
Infekce Dávkování Trvání léčby
Nozokomiální pneumonie 600 mg dvakrát denně  10-14 po sobě jdoucích dní 
Komunitní pneumonie
Komplikované infekce kůže a měkkých tkání 600 mg dvakrát denně 
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost linezolidu u dětí (< 18 let věku) nebyla stanovena. V současnosti dostupné 
údaje jsou uvedeny v bodech 4.8, 5.1 a 5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná doporučení týkající 
se dávkování. 
Starší pacienti: Není nutná úprava dávkování. 
Porucha funkce ledvin:: Není nutná úprava dávkování (viz body 4.4 a 5.2). 
Těžká porucha funkce ledvin (tzn. CLCR < 30 ml/min): není nutná úprava dávkování. Vzhledem k 
neznámému klinickému významu vyšších expozic (až desetinásobek) dvěma primárním metabolitům 
linezolidu u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, má být linezolid používán u těchto pacientů se 
zvláštní opatrností a pouze tehdy, když předpokládaný přínos převýší možné riziko. 
Protože se přibližně 30 % dávky linezolidu odstraní během 3 hodin hemodialýzy, má být linezolid 
podáván dialyzovaným pacientům až po dialýze. Primární metabolity linezolidu jsou do jisté míry 
dialýzou odstraňovány, ale jejich koncentrace po dialýze je stále ještě zřetelně vyšší než jejich 
koncentrace u pacientů s normální funkcí ledvin nebo lehkou či středně těžkou poruchou funkce 
ledvin. 
Proto má být linezolid používán u dialyzovaných pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin se zvláštní 
opatrností a pouze tehdy, když předpokládaný přínos převýší možné riziko. 
V současnosti nejsou zkušenosti s podáváním linezolidu pacientům, kteří se podrobují kontinuální 
ambulantní peritoneální dialýze (CAPD) nebo alternativní léčbě renálního selhání (jiné než 
hemodialýza). 
Porucha funkce jater:: Není nutná úprava dávkování. Klinické údaje jsou však omezené, a proto se 
použití linezolidu u těchto pacientů doporučuje pouze tehdy, když předpokládaný přínos převýší 
možné riziko (viz body 4.4 a 5.2). 
Způsob podání
Doporučená dávka linezolidu má být podávána intravenózně dvakrát denně. 
Cesta podání: Intravenózní podání. 
 
Stránka 3 z 
Infuzní roztok má být aplikován v průběhu 30-120 minut. 
4.3. Kontraindikace 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
Linezolid nemá být podáván pacientům, kteří užívají přípravky inhibující monoaminooxidázu A nebo 
B (např. fenelzin, isokarboxazid, selegilin, moklobemid) nebo dva týdny po užití takových přípravků. 
Pokud není k dispozici zařízení pro pečlivé sledování pacienta a monitorování krevního tlaku, 
linezolid nesmí být podáván pacientům s následujícími klinickými stavy nebo při současné medikaci 
níže uvedenými přípravky: 
• Pacienti  s  nekontrolovanou  hypertenzí,  feochromocytomem,  karcinoidem,  tyreotoxikózou, 
bipolární afektivní poruchou, schizoafektivní poruchou, akutními stavy zmatenosti.  
• Pacienti užívající některý z následujících léků: inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (viz 
bod 4.4), tricyklická antidepresiva, agonisté serotoninových receptorů 5-HT1 (triptany), přímo a 
nepřímo působící sympatomimetika (včetně adrenergních bronchodilatancií, pseudoefedrinu a 
fenylpropanolaminu), vazopresory (např.  epinefrin,  norepinefrin),  dopaminergní  látky  (např. 
dopamin, dobutamin), pethidin nebo buspiron. 
Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského 
mléka, a proto musí být kojení před zahájením léčby a během ní přerušeno (viz bod 4.6). 
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Myelosuprese
U pacientů, kteří dostávali linezolid, byla pozorována myelosuprese (včetně anémie, leukopenie, 
pancytopenie a trombocytopenie). U případů, kde je výsledek znám, hematologické parametry vzrostly 
po vysazení linezolidu k hodnotám před léčbou. Riziko výskytu těchto účinků souvisí s délkou léčby. 
Rizika krevní dyskrazie mohou být větší u starších pacientů než u mladších. Trombocytopenie se 
může vyskytnout mnohem častěji u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, ať na dialýze nebo bez 
ní, a u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater. Proto se doporučuje pečlivé 
monitorování krevního obrazu u pacientů, kteří: již mají anemii, granulocytopenii nebo 
trombocytopenii, užívají současně léky, které mohou snižovat hladinu hemoglobinu, zhoršovat krevní 
obraz nebo nepříznivě ovlivňovat množství trombocytů nebo jejich funkci, mají těžkou poruchu 
funkce ledvin nebo středně těžkou až těžkou poruchu funkce jater, jsou léčeni déle než 10-14 dní. 
Těmto pacientům má být linezolid podáván pouze tehdy, pokud je možné pečlivé monitorování hladin 
hemoglobinu, krevního obrazu a počtu trombocytů. 
Pokud se během léčby linezolidem objeví závažná myelosuprese, má být léčba přerušena, pokud není 
její pokračování považováno za absolutně nezbytné. V takovém případě je nutné nepřetržitě 
kontrolovat krevní obraz a použít vhodná léčebná opatření. 
U pacientů léčených linezolidem se navíc doporučuje provádět každý týden kontrolu krevního obrazu 
(včetně hladiny hemoglobinu, trombocytů a celkového a diferenciálního počtu leukocytů) , nezávisle 
na krevním obraze při zahájení léčby. 
V klinických studiích zvláštní povahy (compassionate use) byl u pacientů používajících linezolid po 
dobu delší než doporučených 28 dnů hlášen zvýšený výskyt závažné anémie. Těmto pacientům bylo 
častěji zapotřebí podat krevní transfuzi. Případy anémie vyžadující krevní transfuzi byly rovněž 
hlášeny po uvedení léčivé látky na trh. Více případů se objevilo u pacientů léčených linezolidem déle 
než 28 dnů. 
Po uvedení linezolidu na trh byly popsány případy sideroblastické anémie. U případů, kde byl znám 
okamžik nástupu onemocnění, byla většina pacientů léčených déle než 28 dní. U většiny pacientů se 
po vysazení léčby anémie plně či částečně znormalizovala ať již s léčbou anémie nebo bez léčby 
anémie. 
Rozdíly v mortalitě v klinické studii, které se účastnili pacienti s grampozitivními infekcemi v 
krevním řečišti související se zavedením katetru 
 
Stránka 4 z 
V otevřené studii u pacientů se závažnými infekcemi spojenými s intravaskulárním katetrem byla 
patrna zvýšená mortalita ve srovnání s vankomycinem / dikloxacilinem / oxacillinem [78/363 (21,5%) 
vs 58/363 (16,0%)].  
Hlavním faktorem ovlivňujícím míru mortality byla výchozí grampozitivní infekce. Míra mortality 
byla obdobná u pacientů s infekcemi vyvolanými čistě grampozitivními organismy (poměr rizik 0,96; 
95% interval spolehlivosti: 0,58-1,59), avšak byl významně vyšší (p=0,0162) ve skupině léčené 
linezolidem u pacientů s infekcemi vyvolanými jinými patogeny nebo u pacientů, u nichž nebyl 
prokázán kauzální infekční patogen, (poměr rizik 2,48; 95% interval spolehlivosti: 1,38-4,46). 
Největší rozdíl byl pozorován v průběhu léčby a během 7 dnů následujících po ukončení podávání 
hodnoceného léčiva. Během studie byla ve skupině s linezolidem prokázána infekce vyvolaná 
gramnegativním patogenem u více pacientů a více pacientů zemřelo v důsledku gramnegativní či 
polymikrobiální infekce. Z toho důvodu má být linezolid podán pacientům s komplikovanými 
infekcemi kůže a měkkých tkání se známou nebo možnou současnou infekcí gramnegativními 
organismy pouze, pokud nejsou dostupné alternativní možnosti léčby (viz bod 4.1). V těchto případech 
musí být současně zahájena léčba proti gramnegativním organismům. 
Průjem a kolitida související s antibiotiky
Průjem a kolitida související s antibiotiky, včetně pseudomembranózní kolitidy a průjmu 
vyvolávaných bakterií Clostridium difficile, bylyzaznamenány při podávání téměř všech antibiotik 
včetně linezolidu. Jejich závažnost se může různit od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Tuto 
diagnózu je proto důležité zvážit u pacientů, kteří trpí těžkým průjmem během používání linezolidu 
nebo po něm. V případě podezření na průjem či kolitidu související s antibiotiky nebo jejich potvrzení 
je třeba probíhající léčbu antibakteriálními přípravky včetně linezolidu vysadit a ihned zahájit vhodná 
léčebná opatření. V tomto případě jsou kontraindikována antiperistaltika. 
Laktátová acidóza
Při podávání linezolidu byl hlášen výskyt laktátové acidózy. Pacienti, u kterých se během používání 
linezolidu rozvinou známky a příznaky metabolické acidózy včetně opakující se nauzey a zvracení, 
bolesti břicha, nízké hladiny hydrogenuhličitanu nebo hyperventilace, musí být neprodleně lékařsky 
ošetřeni. Dojde-li k laktátové acidóze, je třeba zvážit přínos další léčby linezolidem v porovnání s 
možnými riziky. 
Mitochondriální dysfunkce
Linezolid inhibuje syntézu mitochondriálního proteinu. V důsledku toho může docházet k nežádoucím 
účinkům jako laktátové acidóze, anemii nebo neuropatii (optického nervu a periferní). Tyto příhody 
jsou častější, je-li léčivý přípravek používán déle než 28 dní. 
Serotoninový syndrom
Zaznamenán byl také spontánní výskyt případů serotoninového syndromu při souběžném používání 
linezolidu a serotonergních látek, např. antidepresiv jako jsou selektivní inhibitory zpětného 
vychytávání serotoninu (SSRI) a opioidů (viz bod 4.5). Proto je souběžné podávání linezolidu a 
serotonergních látek kontraindikováno (viz bod 4.3) kromě případů, kdy je podávání linezolidu 
souběžně s serotonergními látkami naprosto nezbytné. V takových případech musejí být pacienti 
bedlivě pozorováni, zda se u nich neprojevují známky a příznaky serotoninového syndromu, jako např. 
poruchy kognitivních funkcí, hyperpyrexie, hyperreflexie nebo porucha koordinace. Pokud se takové 
známky nebo příznaky objeví, má lékař zvážit vysazení jedné nebo obou látek. Po vysazení souběžně 
podávané serotonergnílátky se mohou projevovat příznaky z vysazení. 
Hyponatrémie a SIADH
U některých pacientů léčených linezolidem byla hlášena hyponatrémie a/nebo syndrom nepřiměřené 
sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Doporučuje se pravidelně kontrolovat hladiny sodíku v 
séru u pacientů s rizikem hyponatrémie, jako jsou starší pacienti a pacienti, kteří užívají léčivé 
přípravky, které mohou snižovat hladiny sodíku v krvi (např. thiazidová diuretika, jako je 
hydrochlorothiazid). 
Periferní neuropatie a optická neuropatie  
 
Stránka 5 z 
U pacientů léčených linezolidem byly hlášeny periferní a optická neuropatie a optická neuritida 
progredující někdy až ke ztrátě zraku. Tato hlášení zahrnovala především pacienty léčené po dobu 
delší, než je maximální doporučená délka léčby 28 dní. 
Všem pacientům musí být doporučeno, aby oznámili takové příznaky poruchy zraku, jako jsou změny 
zrakové ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo defekty zorného pole. V těchto 
případech se doporučuje okamžité zhodnocení stavu a je nezbytné vyšetření u očního specialisty. 
Pokud jakýkoliv pacient používá přípravek Linezolid Accord déle než doporučených 28 dní, musí být 
pravidelně kontrolovány jeho zrakové funkce. 
Pokud se objeví periferní neuropatie nebo optická neuropatie, další podávání přípravku Linezolid 
Accord má být posouzeno s ohledem na potenciální riziko. 
Zvýšené riziko neuropatie při používání linezolidu může nastat i u pacientů léčených současně nebo v 
nedávné době antimykobakteriálními přípravky k léčbě tuberkulózy. 
Křeče
Byly hlášeny případy výskytu křečí u pacientů léčených linezolidem. Většina těchto pacientů měla 
záchvaty v anamnéze nebo u nich bylo hlášeno riziko záchvatu. Pacienti mají být poučeni o nutnosti 
informovat svého lékaře o předchozích záchvatech křečí prodělaných v minulosti. 
Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO); nicméně v dávkách 
použitých k antibakteriální terapii nevykazuje antidepresivní účinek. K dispozici je jen velmi málo 
údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům s již existujícími 
stavy, které by je mohly vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO a/nebo se současnou medikací, 
která by je mohla vystavit témuž riziku. Proto se použití linezolidu za těchto okolností nedoporučuje, 
pokud není možné bedlivé sledování a monitorování pacienta (viz body 4.3 a 4.5). 
Podávání v kombinaci s potravinami bohatými na tyramin
Pacienti mají být upozorněni, že nemají konzumovat velká množství potravy bohaté na tyramin (viz 
bod 4.5). 
Superinfekce
Účinek linezolidu na běžnou střevní mikroflóru nebyl v klinických studiích hodnocen. 
Použití antibiotik může příležitostně vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů. Například během 
klinických studií byla přibližně u 3% pacientů léčených doporučenými dávkami linezolidu 
zaznamenána lékem způsobená kandidóza. Pokud se během léčby objeví superinfekce, je nutné zavést 
odpovídající opatření. 
Zvláštní populace
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin má být linezolid použit s velkou opatrností a pouze tehdy, 
když předpokládaný přínos převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2). 
U pacientů s těžkou poruchou funkce jater se linezolid doporučuje pouze tehdy, když předpokládaný 
přínos léčby převýší možné riziko (viz body 4.2 a 5.2). 
Porucha fertility
Linezolid reverzibilně snižuje fertilitu a indukuje abnormální morfologii spermatu u dospělých 
potkaních samců při hladinách přibližně stejných, jaké jsou očekávány u lidí. Možné účinky linezolidu 
na mužský reprodukční systém nejsou známy (viz bod 5.3). 
Klinické studie
Bezpečnost a účinnost linezolidu podávaného déle než 28 dní nebyla stanovena. 
Do kontrolovaných klinických studií nebyli zahrnuti pacienti s diabetickými lézemi nohy, dekubity 
nebo ischemickými lézemi, závažnými popáleninami nebo gangrénou. Zkušenosti s použitím 
linezolidu v léčbě těchto stavů jsou proto omezené. 
Pomocné látky 
 
Stránka 6 z 
Jeden ml roztoku obsahuje 45,7 mg glukózy (tj. 13,7 g / 300 ml). Je nutno vzít v úvahu u pacientů s 
diabetem mellitem nebo jinými stavy spojenými s intolerancí glukózy.  
Tento léčivý přípravek obsahuje 114 mg sodíku v 300 ml, což odpovídá 5,7 % doporučeného 
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. 
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Inhibitory monoaminooxidázy
Linezolid je reverzibilní, neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (IMAO). K dispozici je jen velmi 
málo údajů z interakčních studií a o bezpečnosti linezolidu v případě podání pacientům se současnou 
medikací, která by je mohla vystavit riziku plynoucímu z inhibice MAO. Proto se použití linezolidu za 
těchto okolností nedoporučuje, pokud není možné pečlivé sledování a monitorování pacienta (viz body 
4.3 a 4.4). 
Potenciální interakce vedoucí ke zvýšení krevního tlaku
U zdravých dobrovolníků s normálním krevním tlakem vyvolával linezolid další zvýšení krevního 
tlaku způsobené pseudoefedrinem nebo fenylpropanolamin-hydrochloridem. Současné podání 
linezolidu s pseudoefedrinem nebo fenylpropanolaminem vyvolalo průměrné zvýšení systolického 
krevního tlaku řádově o 30-40 mm Hg, v porovnání s nárůstem o 11-15 mm Hg u samotného 
linezolidu, 14-18 mm Hg u pseudoefedrinu nebo fenylpropanolaminu a 8-11 mm Hg u placeba. 
Obdobné studie u pacientů s hypertenzí nebyly provedeny. K dosažení požadované odezvy u léčivých 
přípravků s vazopresivním účinkem (včetně dopaminergních látek) se doporučuje pečlivá titrace 
dávek, pokud jsou podávány současně s linezolidem. 
Potenciální interakce se serotonergními látkami
Možná léková interakce s dextromethorfanem byla studována u zdravých dobrovolníků. Zkoumaným 
subjektům byl podán dextromethorfan (dvě dávky 20 mg v odstupu 4 hodin) současně s linezolidem 
nebo bez něho. U zdravých dobrovolníků používajících linezolid a dextromethorfan nebyly 
pozorovány projevy serotoninového syndromu (zmatenost, delirium, neklid, třes, zrudnutí, pocení a 
hyperpyrexie). 
Zkušenosti po uvedení na trh: Byl zaznamenán jeden případ, kdy se při současném užívání linezolidu a 
dextromethorfanu projevily u pacienta účinky podobné serotoninovému syndromu. Tyto účinky 
odezněly při přerušení podávání obou přípravků. 
Během klinického použití linezolidu se serotonergními látkami, včetně antidepresiv jako jsou 
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a opioidy, byly hlášeny případy serotoninového 
syndromu. Přestože je jejich souběžné podávání kontraindikováno (viz bod 4.3), je v bodě 4.popsáno, jak postupovat u pacientů, u nichž je souběžná léčba linezolidem a serotonergními látkami 
nezbytná. 
Souběžné podávání s potravinami bohatými na tyramin
U subjektů, které dostávaly současně linezolid a méně než 100 mg tyraminu, nebyla pozorována 
signifikantní presorická odpověď. To naznačuje, že je nutné se vyhnout současné konzumaci 
nadměrného množství potravin a nápojů s vysokým obsahem tyraminu (jako zralé sýry, kvasnicové 
extrakty, nedestilované alkoholické nápoje a fermentované produkty ze sójových bobů, jako je sójová 
omáčka). 
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PLinezolid není detekovatelně metabolizován prostřednictvím enzymatického systému cytochromu 
P450 (CYP) a neinhibuje aktivity klinicky významných lidských izoforem CYP (1A2, 2C9, 2C19, 
2D6, 2E1, 3A4). Obdobně, linezolid neindukuje izoenzymy P450u potkanů. Proto se neočekává 
interakce s léky indukovanými CYP 450 a linezolidem. 
Rifampicin
Účinek rifampicinu na farmakokinetické parametry linezolidu byl zkoumán u šestnácti zdravých 
dospělých dobrovolníků mužského pohlaví, kterým bylo dvakrát denně po dobu 2,5 dne podáváno mg linezolidu spolu se 600 mg rifampicinu jednou denně po dobu 8 dnů a bez podání rifampicinu. 
 
Stránka 7 z 
Rifampicin snížil hodnotu Cmax a AUC u linezolidu v průměru o 21% [interval spolehlivosti 90%: 15, 
27], resp. v průměru o 32% [interval spolehlivosti 90% 27, 37]. Mechanismus této interakce ani její 
klinický význam není znám. 
Warfarin
Pokud byl podán pacientům léčeným linezolidem po dosažení rovnovážného stavu warfarin, došlo k 
10% snížení průměrné maximální hodnoty INR a 5% snížení AUC INR. Pro hodnocení klinického 
významu těchto nálezů nejsou k dispozici dostatečné údaje o pacientech, kteří užívali linezolid a 
warfarin. 
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství
Údaje o podávání linezolidu těhotným ženám jsou omezené. Studie na zvířatech prokázaly 
reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka existuje. 
Linezolid se nemá používat v průběhu těhotenství, pokud to není nezbytně nutné, tzn. pouze pokud 
předpokládaný přínos převýší možné riziko. 
Kojení
Údaje z pokusů na zvířatech naznačují, že linezolid může přecházet do mateřského mléka. V souladu s 
tímto zjištěním musí být kojení přerušeno před podáním přípravku a během jeho podávání. 
Fertilita
Ve studiích na zvířatech linezolid způsobil snížení fertility (viz bod 5.3). 
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Pacienti mají být upozorněni na možnost výskytu závratí nebo příznaků zhoršení zraku (viz body 4.4 a 
4.8) během používání linezolidu a má jim být doporučeno neřídit motorová vozidla nebo neobsluhovat 
stroje, pokud se některý z těchto příznaků vyskytne. 
4.8. Nežádoucí účinky 
Níže uvedená tabulka poskytuje přehled nežádoucích účinků, které se objevily s frekvencí založenou 
na údajích z klinických studií, během nichž více než 2000 dospělých pacientů dostávalo doporučené 
dávky linezolidu až po dobu 28 dnů. 
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly průjem (8,9 %), bolest hlavy (4,2 %), nauzea (6,9 %) a 
zvracení (4,3 %).  
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky se vztahem k přípravku, které vedly k přerušení léčby, byly 
bolest hlavy, průjem, nauzea a zvracení. Kvůli výskytu nežádoucích účinků působených přípravkem 
zhruba 3% pacientů přerušila léčbu. 
Další nežádoucí účinky hlášené v postmarketingovém sledování jsou zahrnuty v tabulce s frekvencí  
"není známo", protože skutečnou frekvenci nelze z dostupných údajů určit. 
Během léčby linezolidem byly s níže uvedenou frekvencí pozorovány a zaznamenány tyto nežádoucí 
účinky: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné 
(≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
Třída 
orgánových 
systémů 
Časté (≥1/100 až 
<1/10)
Méně časté 
(≥1/1000 až 
<1/100) 
Vzácné 
(≥1/10000 až
<1/1000) 
Velmi 
vzácné 
(<) 
Není známo 
(z 
dostupných
údajů nelze 
určit) 
Infekce a 
infestace 
kandidóza, orální 
kandidóza,
vaginální 
kolitida 
související s 
antibiotiky 
   
 
Stránka 8 z  
kandidóza, 
mykotické 
infekce 
včetně
pseudo-
membranózní 
kolitidy *, 
vaginitida 
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
trombocytopenie
*,
anémie*,***. 
pancytopenie*
, leukopenie 
*, 
neutropenie, 
eozinofilie 
sideroblastick
á anémie* 
 myelosupres
e * 
Poruchy 
imunitního 
systému 
  anafylaxe   
Poruchy
metabolismu a 
výživy 
 hyponatremie laktátová 
acidóza * 
  
Psychiatrické 
poruchy 
insomnie     
Poruchy 
nervového
systému 
bolest hlavy, 
změny chuti 
(kovová pachuť), 
závrať 
křeče *, 
periferní 
neuropatie*, 
hypestezie, 
parestezie 
  serotoninov
ý syndrom 
** 
Poruchy oka  optická 
neuropatie *, 
rozmazané
vidění *. 
defekty 
zorného 
pole* 
 optická 
neuritida *, 
ztráta zraku 
*, změny 
zrakové 
ostrosti *, 
změny 
barevného 
vidění* 
Poruchy ucha a 
labyrintu 
 tinitus   
Srdeční poruchy  arytmie 
(tachykardie) 
  
Cévní poruchy hypertenze tranzitorní 
ischemické 
ataky,
flebitida / 
tromboflebitid
a 
   
Gastrointestinál
ní poruchy 
průjem, nauzea, 
zvracení,
lokalizovaná 
nebo celková 
pankreatitida, 
gastritida, 
abdominální 
distenze, 
sucho 
povrchové 
zabarvení 
zubů 
  
 
Stránka 9 z  
bolest břicha, 
zácpa, dyspepsie 
v ústech,
glositida, 
řídká stolice, 
stomatitida, 
změny 
zbarvení 
jazyka nebo 
onemocnění 
jazyka 
Poruchy jater a 
žlučových cest 
abnormální
hodnoty jaterních 
testů, zvýšené 
hodnoty AST, 
ALT nebo 
alkalické 
fosfatázy 
zvýšená 
hodnota
celkového 
bilirubinu 
   
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
svědění, vyrážka angioedém, 
kopřivka, 
bulózní 
dermatitida, 
dermatitida, 
diaforéza 
toxická 
epidermální 
nekrolýza#, 
Stevens-
Johnsonův 
syndrom,  
přecitlivělost,
vaskulitida 
 alopecie 
Poruchy ledvin a 
močových cest 
zvýšená 
koncentrace
močoviny (BUN) 
renální 
selhání, 
zvýšená 
hladina 
kreatininu, 
polyurie 
   
Poruchy 
reprodukčního 
systému a prsu
 vulvovagináln
í onemocnění 
   
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace 
 
horečka,
lokalizovaná 
bolest 
zimnice, 
únava, bolest 
v místě 
vpichu, 
zvýšená žízeň 
   
Vyšetření Biochemie: 
Zvýšení hladiny 
LDH, kreatinin-
kinázy, lipázy,
amylázy nebo 
postprandiální 
glukózy. Snížení 
celkové hladiny 
bílkoviny, 
albuminu, sodíku 
nebo vápníku, 
Zvýšení nebo
Biochemie: 
Zvýšení 
hladiny 
sodíku nebo
vápníku. 
Snížení 
postprandiální 
hladiny
glukózy. 
Zvýšení nebo 
snížení 
hladiny 
   
 
Stránka 10 z 
snížení hladiny 
draslíku nebo 
hydrogen-
uhličitanu. 
 
Hematologie:  
Zvýšení počtu 
neutrofilů nebo
eosinofilů. 
Pokles 
hemoglobinu, 
hematokritu nebo
počtu erytrocytů. 
Zvýšení nebo 
snížení počtu 
trombocytů nebo
leukocytů. 
chloridů. 
 
 
 
 
Hematologie: 
Zvýšení počtu
retikulocytů. 
Pokles počtu
neutrofilů. 
* Viz bod 4.** viz body 4.3 a 4.*** viz níže 
# Frekvence ADR odhadnutá pomocí „Pravidla 3“ 
Následující nežádoucí účinky související s používáním linezolidu byly v izolovaných případech 
hodnoceny jako závažné: lokalizovaná bolest břicha, přechodná ischemická ataka a hypertenze. 
*** V kontrolovaných klinických studiích, kde byl linezolid podáván nejvýše 28 dnů, byla anémie 
hlášena u méně než 2,0 % pacientů. V klinickém programu "použití ze soucitu" (compassionate use) u 
pacientů s život ohrožujícími infekcemi a současnými komorbiditami se anémie rozvinula u 2,5% 
pacientů (33/1326) při používání linezolidu po dobu méně než 28 dnů, oproti 12,3% pacientů (53/430) 
léčených po dobu delší než 28 dnů. Podíl případů hlášených jako s přípravkem související závažná 
anémie a vyžadující transfuzi krve byl 9% (3/33) u pacientů léčených ≤ 28 dní a 15% (8/53) u pacientů 
léčených > 28 dnů. 
 
Pediatrická populace
Údaje o bezpečnosti z klinických studií založených na více než 500 pediatrických pacientech (od 
narození do 17 let) nenaznačují, že by se profily bezpečnosti u linezolidu pro pediatrické pacienty a 
pro dospělé pacienty lišily. 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
4.9. Předávkování 
Není známo specifické antidotum. 
Předávkování nebylo hlášeno. Přesto může být užitečná následující informace: 
Doporučena je podpůrná léčba spolu s udržováním glomerulární filtrace. Přibližně 30 % z dávky 
linezolidu se odstraní po tříhodinové hemodialýze, ale nejsou dostupné údaje o odstraňování 
 
Stránka 11 z 
linezolidu peritoneální dialýzou nebo hemoperfuzí. Dva primární metabolity linezolidu jsou též do 
jisté míry odstranitelné hemodialýzou. 
Příznaky toxicity u potkanů po dávce linezolidu 3000 mg/kg/den byly snížená aktivita a ataxie, 
zatímco u psů dávka 2000 mg/kg/den vyvolala zvracení a třes. 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná antibakteriální léčiva. ATC kód: J01XXVšeobecné vlastnosti 
Linezolid je syntetická antibakterální látka, která patří do nové třídy antibiotik, oxazolidinonů. In vitro 
působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním mikroorganismům. Selektivně 
potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanizmem účinku. 
Linezolid se specificky váže na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje 
vzniku funkčního 70S iniciačního komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu. 
Postantibiotický efekt (PAE) linezolidu in vitro pro Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny. 
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 až 3,9 hodin pro Staphylococcus aureus a 
Streptococcus pneumoniae. V pokusech na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým ukazatelem 
účinnosti doba, kdy plazmatická hladina linezolidu převýšila minimální inhibiční koncentrace (MIC) 
infikujícího mikroorganismu. 
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) stanovené Evropským výborem pro 
testování antimikrobiální citlivosti (European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing - 
EUCAST) pro stafylokoky a enterokoky jsou citlivé ≤ 4 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Hraniční hodnoty 
pro streptokoky (včetně S. pneumoniae) jsou citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. 
 
Druhově nespecifické hraniční hodnoty MIC jsou citlivé ≤ 2 mg/l a rezistentní > 4 mg/l. Druhově 
nespecifické hraniční hodnoty byly stanoveny především na základě údajů PK/PD a jsou nezávislé na 
hladinách MIC pro jednotlivé druhy. Používají se pouze u patogenů, pro které nebyly stanoveny 
specifické hraniční hodnoty a nikoliv u druhů, pro které není test citlivosti doporučen.  
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné 
získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Nezbytný je požadavek 
odborného doporučení v případech, kdy účinnost léčby je, vzhledem k místní prevalenci rezistence, 
nejistá. 
Kategorie 
Citlivé organismy
Grampozitivní aeroby:  
Enterococcus faecalis 
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus * 
 
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae* 
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes* 
 
 
Stránka 12 z 
Streptokoky skupiny C 
Streptokoky skupiny G 
Grampozitivní anaeroby:  
Clostridium perfringens  
Peptostreptococcus anaerobius 
Peptostreptococcus species
Rezistentní organismy: 
Haemophilus influenzae 
Moraxella catarrhalis
Neisseria spp. 
Enterobacteriaceae 
Pseudomonas spp. 
 
 
* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených indikacích. 
Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae 
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje. 
 
Rezistence 
Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými 
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin- 
a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organismům, 
které jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik. 
Rezistence k linezolidu je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA. 
Podobně jako u jiných antibiotik byl u linezolidu dokumentován postupný pokles citlivosti u pacientů 
s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu byla hlášena u 
enterokoků, bakterie Staphylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to 
spojeno s prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či u nedrénovaných abscesů 
Pokud je prokázán výskyt organismů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být 
kladen důraz na zavedení takových opatření, které by vedly ke kontrole infekce. 
Údaje z klinických studií 
Studie u pediatrické populace: 
V otevřené studii byla účinnost linezolidu (10 mg/kg, každých 8 hodin) porovnávána s vankomycinem 
(10-15 mg/kg, každých 6-24 hodin) při léčbě infekcí vyvolaných suspektními nebo prokázanými 
grampozitivními rezistentními patogeny (zahrnující nozokomiální pneumonii, komplikované infekce 
kůže a měkkých tkání, katetrovou bakteriemii, bakteriemii neznámého původu a jiné infekce), u dětí 
od narození do 11 let. Klinická úspěšnost léčby v klinicky hodnotitelné populaci byla 89,3% (134/150) 
a 84,5% (60/71) pro linezolid a vankomycin, v daném pořadí (95% IS: -4,9;14,6) . 
5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
Přípravek Linezolid Accord obsahuje převážně (s)-linezolid, který je biologicky aktivní a je 
metabolizován na inaktivní deriváty. 
 
Stránka 13 z  
Absorpce
Linezolid je rychle a rozsáhle absorbován po perorálním podání. 
Maximální plazmatické koncentrace jsou dosaženy do 2 hodin po podání. 
 
Absolutní biologická dostupnost linezolidu (perorální a intravenózní podání ve zkřížené studii) je 
úplná (přibližně 100%). Absorpce není významně ovlivněna příjmem potravy. 
Plazmatické hodnoty Cmax a Cmin linezolidu (průměr a směrodatná odchylka) v ustáleném stavu po 
intravenózní dávce 600 mg dvakrát denně byly 15,1 (2,5) mg/l a 3,68 (2,68) mg/l. 
 
V jiné studii po perorálním podání 600 mg dvakrát denně do dosažení ustáleného stavu byly zjištěny 
hodnoty Cmax a Cmin 21,2 [5,8] mg/l a 6,15 [2,94] mg/l. Ustáleného stavu je dosaženo druhý den 
podávání. 
 
Distribuce
Distribuční objem v ustáleném stavu je u zdravých dospělých kolem 40-50 l a přibližuje se objemu 
celkové tělesné vody. Vazba na plazmatické bílkoviny je přibližně 31% a nezávisí na koncentraci. 
Koncentrace linezolidu byly stanovené v různých tekutinách u určitého počtu zdravých dobrovolníků 
po opakovaném podávání. Poměr linezolidu ve slinách a potu k plazmě byl 1,2:1,0 a 0,55:1,00. Poměr 
v tekutině epiteliální výstelky a alveolárních buňkách plic byl 4,5:1,0, případně 0,15:1,0, kdy se 
měření Cmax uskutečnilo v ustáleném stavu. V malé studii u pacientů s ventrikulo-peritoneálním 
spojením (shuntem), zejména bez zánětu mozkových blan, byl po opakovaném podání při Cmax poměr 
linezolidu v cerebrospinálním moku k plazmě 0,7:1,0. 
Biotransformace
Linezolid se primárně metabolizuje oxidací morfolinového kruhu, přičemž vznikají dva neaktivní 
deriváty kyseliny karboxylové s otevřeným kruhem, metabolit kyseliny aminoetoxyoctové (PNU-
142300) a hydroxyethyl glycinu (PNU-142586). Metabolit hydroxyethyl glycin (PNU-142586) je 
hlavním lidským metabolitem a předpokládá se, že je vytvářen neenzymatickým procesem. Metabolit 
kyseliny aminoetoxyoctové (PNU-142300) se vyskytuje méně. Byly popsány i jiné, méně zastoupené 
inaktivní metabolity. 
Eliminace
V ustáleném stavu se linezolid u pacientů s normální funkcí ledvin nebo s lehkou až středně těžkou 
poruchou funkce ledvin vylučuje převážně močí jako PNU-142586 (40%), původní látka (30 %) a 
PNU-142300 (10 %). Ve stolici prakticky nebyla zjištěna původní látka, zatímco přibližně 6 % a 3  
% z každé dávky se objevuje jako metabolit PNU-142586 a PNU-142300. Eliminační poločas 
linezolidu je v průměru 5-7 hodin. 
Na extrarenální clearance připadá přibližně 65% z celkové clearance linezolidu. Se zvyšováním dávky 
linezolidu se clearance stává mírně nelineární. To je zřejmě způsobeno sníženou renální a extrarenální 
clearance při vyšších koncentracích linezolidu. Nicméně rozdíl v clearance je malý a nemá vliv na 
zdánlivý eliminační poločas. 
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin: 
Po podání jednotlivé dávky 600 mg byl pozorován 7-8násobný nárůst expozice dvěma primárním 
metabolitům linezolidu v plazmě pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CL< 30 ml/min). 
Nicméně, nárůst AUC původní látky nebyl pozorován. Ačkoliv jsou hlavní metabolity linezolidu do 
jisté míry odstranitelné hemodialýzou, plazmatické hladiny metabolitů po jednotlivé dávce 600 mg 
jsou po dialýze stále ještě zřetelně vyšší než jejich koncentrace u pacientů s normální funkcí ledvin 
nebo lehkou či středně těžkou poruchou funkce ledvin. 
 
Stránka 14 z 
U 24 pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, z nichž 21 bylo pravidelně hemodialyzováno, nejvyšší 
plazmatické koncentrace dvou hlavních metabolitů po několika dnech podávání byly zhruba 
desetinásobkem hodnot u pacientů s normální funkcí ledvin. Nejvyšší plazmatické hladiny linezolidu 
se nezměnily. 
Klinický význam těchto pozorování nebyl stanoven, protože jsou k dispozici pouze omezené 
bezpečnostní údaje (viz body 4.2 a 4.4). 
Porucha funkce jater: Dílčí údaje naznačují, že farmakokinetika linezolidu, PNU-142300 a PNU-
142586 není ovlivněna u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater (tj Child-Pugh 
třída A nebo B). Farmakokinetika linezolidu u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (tj. Child-Pugh 
třída C) nebyla hodnocena. Nicméně poněvadž linezolid je metabolizován neenzymaticky, neočekává 
se, že by porucha jaterních funkcí významně ovlivňovala metabolismus linezolidu (viz body 4.2 a 4.4). 
Pediatrická populace (< 18 let): Dostatečné údaje o bezpečnosti a účinnosti linezolidu u dětí a 
dospívajících do 18 let nejsou k dispozici, a proto není doporučeno použití linezolidu v této věkové 
skupině (viz bod 4.2). Je zapotřebí provést další klinická hodnocení ke stanovení doporučení 
bezpečného a účinného dávkování. Farmakokinetické studie po jednotlivé a opakované dávce u dětí (týden až 12 let věku) svědčí o tom, že clearance linezolidu (podle tělesné hmotnosti) je větší u 
dětských pacientů než u dospělých, ale snižuje se se vzrůstajícím věkem. 
U dětí od 1 týdne do 12 let podání dávky 10 mg/kg každých 8 hodin vede k expozici přibližující se 
hodnotě dosažené u dospělých při dávkování 600 mg dvakrát denně. 
U novorozenců do 1 týdne věku během prvního týdne života rapidně narůstá systémová clearance 
linezolidu (podle kg tělesné hmotnosti). Z toho důvodu budou mít novorozenci, používající denní 
dávku 10 mg/kg každých 8 hodin, největší systémovou expozici v prvním dnu po narození. Nicméně 
se s tímto dávkovacím režimem neočekává nadměrná akumulace během prvního týdne života, neboť 
clearance rapidně vzrůstá během tohoto období. 
U dospívajících (12 až 17 let věku) je farmakokinetika linezolidu obdobná jako u dospělých po dávce 
600 mg. Z toho důvodu bude expozice dospívajících při dávkování 600 mg každých 12 hodin obdobná 
jako u dospělých užívajících stejnou dávku. 
U pediatrických pacientů s ventrikulo-peritoneálním spojením (shuntem), kterým byl podáván 
linezolid v dávce 10 mg/kg po 12 hodinách nebo 8 hodinách, byly pozorovány různé koncentrace 
linezolidu v mozkomíšním moku (CSF) po jednorázovém nebo opakovaném podávání linezolidu. 
Terapeutické koncentrace nebyly rovnoměrně dosažené nebo nepřetrvávaly rovnoměrně v CSF. Proto 
použití linezolidu v empirické léčbě pediatrických pacientů s infekcemi centrálního nervového 
systému se nedoporučuje. 
Starší pacienti: Farmakokinetika linezolidu není významně ovlivněna u pacientů ve věku 65 let a 
starších. 
Ženy: Ženy mají mírně nižší distribuční objem než muži a průměrná clearance je snížena přibližně o 
20% v přepočtu na tělesnou hmotnost. Plazmatické koncentrace jsou u žen vyšší, což může být 
částečně způsobeno rozdíly v tělesné hmotnosti. Protože se průměrný poločas linezolidu významně 
neliší u mužů a žen, neočekává se, že plazmatická koncentrace u žen převýší tu, která je dobře 
tolerována, a proto není nutná úprava dávkování. 
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
Linezolid snižuje fertilitu a reprodukční schopnost samců potkanů při vystavení přibližně stejným 
hladinám, jaké jsou u lidí. U pohlavně zralých zvířat jsou tyto účinky reverzibilní. Tyto účinky však 
nejsou reverzibilní u mladých zvířat léčených linezolidem téměř po celou dobu jejich pohlavního 
dospívání. Byla pozorována abnormální morfologie spermatu ve varlatech dospělých potkaních samců 
a hypertrofie buněk epitelu a hyperplazie v nadvarlatech. Linezolid pravděpodobně ovlivňuje zrání 
potkaních spermatozoí. Podávání testosteronu nemělo vliv na linezolidem působené účinky na 
fertilitu. Hypertrofie nadvarlat nebyla pozorována u psů léčených 1 měsíc, ačkoliv změny v hmotnosti 
prostaty, varlat a nadvarlat byly zřejmé. 
 
Stránka 15 z 
Studie reprodukční  toxicity u myší a potkanů neprokázaly žádný teratogenní vliv při vystavení 
hladině 4x vyšší nebo ekvivalentní hladině očekávané u lidí. Stejné koncentrace linezolidu působily 
toxicky na březí samice myší a souvisela s nimi zvýšená úmrtnost embryí včetně úplné ztráty vrhu, 
snížení tělesné hmotnosti plodu a exacerbace normální genetické predispozice na změny hrudní kosti u 
myší. U potkanů byla pozorována mírná toxicita pro samici při expozicích nižších, než jsou 
předpokládané klinické expozice. Byla pozorována mírná fetální toxicita, která se projevovala 
snížením hmotnosti plodu, sníženou osifikací hrudních obratlů, sníženým přežíváním mláďat a 
mírným zpomalením vývoje. Při páření vykazovala stejná zvířata reverzibilní, na dávce závislé 
zvýšení předimplantačních ztrát s odpovídajícím poklesem fertility. U králíků se objevily případy 
snížení tělesné hmotnosti plodu při toxicitě u matky (klinické příznaky, snížený přírůstek tělesné 
hmotnosti a spotřeby potravy) při nízkých hladinách expozice 0,06 násobku v porovnání s expozicí 
hladině očekávané u lidí odvozené od AUC. Jednalo se o kmeny se známou citlivostí k působení 
antibiotik. 
Linezolid a jeho metabolity se vylučují do mléka kojících potkanů a nalezené koncentrace v mléku 
byly vyšší než hladiny v plazmě matky. 
Linezolid působil reverzibilní myelosupresi u potkanů a psů. 
U potkanů, kterým byl podáván linezolid perorálně po dobu 6 měsíců v dávce 80 mg/kg/den byla 
pozorována ireverzibilní, minimální až mírná axonální degenerace sedacího nervu; minimální 
degenerace sedacího nervu při této dávce byla rovněž pozorována u 1 samce při nekropsii, provedené 
ve 3. měsíci. Bylo prováděno hodnocení morfologických degenerativních změn optického nervu. 
Minimální až středně závažná degenerace očního nervu byla patrná u 2 ze 3 samců potkanů po 
6měsíčním podávání, ale přímý vztah k léku byl nejednoznačný z důvodu akutní povahy nálezu a jeho 
asymetrického rozložení. Pozorovaná degenerace očního nervu byla mikroskopicky srovnatelná se 
spontánní unilaterální degenerací očního nervu u starších potkanů a může se jednat o zhoršení změn 
bazálního stavu. 
Předklinické údaje založené na konvenčních studiích toxicity po opakovaných dávkách a genotoxicity 
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka, kromě rizik zmiňovaných v jiných bodech tohoto 
souhrnu údajů o přípravku. Studie karcinogenity a onkogenity nebyly prováděny vzhledem ke krátké 
době podávání a nezjištěné genotoxicitě. 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1. Seznam pomocných látek 
Monohydrát glukózy  
Dihydrát natrium-citrátu (E331)
Monohydrát kyseliny citronové (E330)
Kyselina chlorovodíková (E507) (k úpravě pH) 
Hydroxid sodný (E524) (k úpravě pH)  
Voda na injekci  
6.2. Inkompatibility 
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky, protože nejsou k dispozici studie 
kompatibility,  
 
Do roztoku se nesmějí přidávat žádné přísady. Jestliže má být linezolid podán spolu s jinými léčivými 
přípravky, každý z nich musí být podán odděleně v souladu s pokyny pro jejich použití. Obdobně, je-li 
použita stejná intravenózní souprava pro následnou infuzi několika léků, musí se souprava 
propláchnout před a po podání linezolidu kompatibilním infuzním roztokem (viz bod 6.6). 
 
Stránka 16 z 
Je známo, že linezolid ve formě infuzního roztoku je fyzikálně inkompatibilní s následujícími látkami: 
amfotericin B, chlorpromazin-hydrochlorid, diazepam, pentamidin-diisotionát, erythromycin-
laktobionát, sodná sůl fenytoinu a sulfamethoxazol / trimethoprim. Navíc je chemicky inkompatibilní s 
disodnou solí ceftriaxonu. 
6.3. Doba použitelnosti 
30 měsíců 
Po otevření: Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevírání nevylučuje riziko mikrobiální 
kontaminace, je nutné přípravek použít okamžitě. Jestliže není použit okamžitě, jsou doba a podmínky 
uchovávání před použitím na odpovědnosti uživatele. 
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání 
Uchovávejte v původním obalu až do doby těsně před použitím, aby byl přípravek chráněn před 
světlem. 
Podmínky pro uchovávání léčivého přípravku po prvním otevření viz bod. 6.3. 
6.5. Druh obalu a obsah balení 
Jednorázový infuzní vak k přímému použití, bez latexu, z vícevrstevného polyolefinového filmu, 
překrytý přebalem. Vak obsahuje 300 ml roztoku a je zabalený v krabici. Jedna krabice obsahuje infuzních vaků. 
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
Pouze k jednorázovému podání. Odstraňte přebal jen tehdy, jste-li připraveni k použití přípravku, 
pevným stlačením vaku zkontrolujte, zda roztok nevytéká. Vytéká-li roztok, nepoužívejte jej, jeho 
sterilita může být narušena. Před použitím roztok vizuálně zkontrolujte, smí být použit pouze čirý 
roztok bez viditelných částic. Nepoužívejte vaky v sériovém propojení. Veškerý nepoužitý roztok 
musí být zlikvidován. Nepřipojujte částečně použitý vak. 
Přípravek Linezolid Accord infuzní roztok je kompatibilní s následujícími roztoky: 5% roztok 
glukózy, 0,9% roztok chloridu sodného, Ringer-laktátový (Hartmannův) roztok. 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
Accord Healthcare Polska Sp. z o.o., 
ul. Taśmowa 7, 
02-677, Varšava, 
Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 
15/126/17-C 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 20. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 01. 11. 10. DATUM REVIZE TEXTU 
20. 4.