Paracetamol aurovitas Předávkování

Paracetamol může způsobit intoxikaci, obzvláště u starších osob, malých dětí, pacientů s
onemocněním jater, u chronických alkoholiků, pacientů s chronickou malnutricí a u pacientů
užívajících látky indukující jaterní enzymy. Předávkování může být v těchto případech fatální.

Poškození jater je možné u dospělých, kteří užili 6 g paracetamolu nebo více, zvláště pokud tito
pacienti mají rizikové faktory (viz níže).

Rizikové faktory:
Pokud pacient
• je dlouhodobě léčen karbamazepinem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem, rifampicinem,
třezalkou tečkovanou nebo dalšími léky, které indukují jaterní enzymy.

nebo

• pravidelně konzumuje vyšší než doporučené množství alkoholu.

nebo

• pravděpodobně trpí deplecí glutathionu např. při poruchách příjmu potravy, cystické fibróze,
HIV infekci, hladovění, kachexii.

Příznaky:
Akutní intoxikace paracetamolem může postupovat v několika fázích.
Příznaky předávkování paracetamolem během prvních dvou dnů jsou nauzea, zvracení, nechutenství,
bledost a bolest břicha. Toto jsou příznaky mírné intoxikace.
Pokud je intoxikace závažnější, objeví se subklinické příznaky, jako zvýšení hodnot jaterních enzymů.
Po dvou až čtyřech dnech od užití se projeví klinické příznaky poškození jater, jako je bolestivá
hepatomegalie, žloutenka, encefalopatie, kóma a porucha srážení krve, to vše sekundárně při jaterní
nedostatečnosti.
Nedostatečná funkce ledvin (nekróza tubulů) je vzácná. Závažná intoxikace může způsobit
metabolickou acidózu.

Léčba:
Je třeba postupovat podle lokálních doporučení pro léčbu předávkování paracetamolem.
Ihned po předávkování paracetamolem, které může vést k závažné intoxikaci, lze aplikovat léčbu
snižující absorpci, jako je výplach žaludku do jedné hodiny od užití nebo podání aktivního uhlí.

Jako antidotum lze podat N-acetylcystein (NAC). Pro podání NAC a další léčbu má být stanovena
koncentrace paracetamolu v krvi. Obecně je preferováno intravenózní podávání NAC, které má
pokračovat, dokud je paracetamol detekovatelný. Je třeba si uvědomit, že podávání NAC až 36 hodin
po intoxikaci může zlepšit prognózu. Perorální podání NAC nemá být kombinováno s perorálním
podáním aktivního uhlí.


Na začátku léčby je třeba provést jaterní testy a je třeba je opakovat každých 24 hodin. Ve většině
případů se vrátí hodnoty jaterních aminotransferáz na normální hladinu během dvou týdnů od
intoxikace, a to s úplnou obnovou jaterních funkcí. Ve vzácných případech může být nutná
transplantace jater.