Sp.zn.
 
sukls 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
SOLESMIN 0,4 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje tamsulosini hydrochloridum 0,4 mg  
Pomocné látky se známým účinkem: 
Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje:  100,6 - 147,28  mg  sacharosy,  0,03604  mg 
oranžové žluti (E110), 0,00881 mg azorubinu (E122), 0,4767 mg methylparabenu a 0,1192 propylparabenu 
(E216). 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním. 
 
Popis přípravku: Bílé až téměř bílé kulaté pelety naplněné v tvrdých želatinových tobolkách velikosti „2“. 
Tobolky se skládají z víčka hnědé barvy s bílým potiskem UMX-0,4 a těla bílé barvy  s černým potiskem 
UMX-0,4. 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1. Terapeutické indikace 
 
Přípravek SOLESMIN 0,4 mg je určen k léčení příznaků a symptomů benigní hyperplazie prostaty (BHP). 
Přípravek SOLESMIN 0,4 mg není určen k léčení vysokého krevního tlaku. 
 
4.2. Dávkování a způsob podání 
Dávkování
Doporučené dávkování je 0,4 mg jednou denně - 1 tobolka. 
Dávka se užívá každý den ve stejnou denní dobu, a to vždy 30 minut po jídle. 
 
Pediatrická populace
Přípravek SOLESMIN 0,4 mg není indikován k použití u dětí. 
Bezpečnost a účinnost tamsulosinu u dětí mladších 18 let nebyla dosud stanovena. 
V současnosti dostupná data jsou popsána v bodě 5.1.  
 
Porucha funkce ledvin
V případě poruchy funkce ledvin není nutná úprava dávkování. 
 
Porucha funkce jater 
Úprava dávek u mírné až středně těžké poruchy funkce jater není nutná (viz bod 4.3). 
 
Způsob podání 
  
Tobolka se polyká celá, nedrtí se ani nežvýká, neboť rozdrcením nebo rozžvýkáním by se porušila účinná 
složka zajišťující prodloužené uvolňování. 
 
4.3. Kontraindikace 
 
 Hypersenzitivita na léčivou látku, včetně angioedému vyvolaného tamsulosin-hydrochloridem, nebo 
na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
 Ortostatická hypotenze v anamnéze. 
 Těžká porucha funkce jater. 
 
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Stejně  jako  u  ostatních  α1-adrenoceptorových  antagonistů  může  při  léčbě tamsulosin-hydrochloridem 
v některých  případech  docházet  ke  snížení  krevního  tlaku,  v důsledku  čehož  se  může  vzácně  objevit 
synkopa. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závratě, slabost) by si měl pacient sednout nebo 
lehnout a zůstat tak, dokud symptomy neodezní.  
 
Před zahájením léčby tamsulosin-hydrochloridem má proto být pacient vyšetřen, aby se vyloučila jakákoliv 
jiná onemocnění se stejnými symptomy jako benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté 
v pravidelných intervalech se má provádět palpační vyšetření rekta a v případě nutnosti i stanovení antigenu 
specifického pro prostatu (PSA).  
 
U některých pacientů léčených aktuálně či v minulosti pomocí tamsulosinu byl při operaci šedého zákalu 
oční čočky pozorován peroperační syndrom plovoucí duhovky označovaný jako IFIS neboli Intraoperative 
Floppy  Iris  Syndrome  (varianta  syndromu  malé  zornice).  IFIS  se  může  podílet  na  zvýšeném  výskytu 
komplikací při operaci. Zahájení léčby tamsulosinem u pacientů plánovaných k operaci  katarakty  se  proto 
nedoporučuje. 
Považuje se za užitečné přerušit léčbu tamsulosinem 1-2 týdny před operací katarakty, nicméně ani přínos 
ani  délka  takového  požadovaného  vysazení  terapie  tamsulosinem před  operací  šedého  zákalu  nebyly 
stanoveny. 
 
Při zvažování chirurgického zákroku  mají oční specialisté zohlednit, zda pacient indikovaný k operaci 
katarakty  je  nebo  byl  léčen  tamsulosinem.  Pokud  tomu  tak  je,  mají  být  zajištěna  příslušná  opatření 
k případnému zvládnutí IFIS během operace.  
 
Tamsulosin-hydrochlorid  nemá  být  používán  v  kombinaci  se  silnými  inhibitory  CYP3A4 (např. 
ketokonazol) , u pacientů s fenotypem se slabou schopností metabolizace CYP2D6. 
 
Tamsulosin-hydrochlorid je třeba užívat s opatrností v kombinaci se silnými (např. ketokonazol) a středně 
silnými (např. erythromycin) inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5). 
 
Zbytek tobolky se může objevit ve stolici. 
 
Pacienti  se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo 
sacharózo-izomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat. 
 
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
Při souběžném podávání tamsulosin-hydrochloridu s atenololem, enalaprilem, nifedipinem nebo theofylinem 
nebyly zjištěny žádné interakce.  
 
Souběžné  léčení  cimetidinem  vyvolává  zvýšení  plazmatických  hladin  tamsulosinu,  zatímco  souběžně 
podávaný furosemid vede k jejich snížení; hladiny však zůstávají v mezích normálního rozpětí a dávkování 
se tudíž nemusí měnit.  
   
 
Po  podání  diazepamu,  propranololu,  trichlormethiazidu,  chloramdinonu,  amitriptylinu,  diklofenaku, 
glibenklamidu, simvastatinu nebo warfarinu se in vitro volná frakce tamsulosinu v plazmě člověka nemění. 
Ani    po podání  tamsulosinu  nedochází  ke  změně  u  volných  frakcí  diazepamu,  propranololu, 
trichlormethiazidu a chloramdinonu. 
 
Současné podávání tamsulosin-hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici 
tamsulosin-hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) 
vedlo ke 2,8násobnému vzestupu AUC a 2,2násobnému vzestupu Cmax tamsulosin-hydrochloridu.  
 
Tamsulosin-hydrochlorid  nemá  být  používán  v  kombinaci  se  silnými  inhibitory  CYP3A4 (např. 
ketokonazol) u pacientů s fenotypem se slabou schopností metabolizace CYP2D6.  
 
Tamsulosin-hydrochlorid je třeba užívat s opatrností v kombinaci se silnými (např. ketokonazol) a středně 
silnými inhibitory CYP3A4.  
 
Současné  podávání  tamsulosin-hydrochloridu   s   paroxetinem,  silným  inhibitorem  CYP2D6,  vedlo  k 
1,6násobnému vzestupu AUC a 1,3násobnému vzestupu Cmax tamsulosinu. Tyto vzestupy se však nepovažují 
za klinicky významné. 
 
Interakce  nebyly  zjištěny  ani  na  úrovni  jaterního  metabolizmu  při  in  vitro  sledováních  jaterních 
mikrozomálních  frakcí  (představujících  lékový  metabolizující  enzymatický  systém  cytochromu  P450) 
amitriptylinu, salbutamolu, glibenklamidu a finasteridu. Rychlost vylučování tamsulosinu se však může 
zvyšovat po diklofenaku a warfarinu.  
 
Souběžné podání jiných α1-adrenoceptorových antagonistů by mohlo vést k hypotenzním účinkům. 
 
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Tamsulosin-hydrochlorid je určen pouze pro léčbu mužů, takže tento bod je irelevantní. 
 
Na základě krátkodobých i dlouhodobých studií s tamsulosinem byly pozorovány poruchy ejakulace. Po 
uvedení přípravku na trh byly hlášeny příhody jako porucha ejakulace, retrográdní ejakulace a selhání 
ejakulace. 
 
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Neprováděly se sice žádné studie účinků na schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, 
pacienti mají však být upozorněni na skutečnost, že se mohou vyskytovat závratě.  
 
4.8. Nežádoucí účinky 
 
Systém orgánových 
tříd  
Časté 
(>až<1/10) 
Méně časté
(>až<1/100) 
Vzácné 
(>až <1/1000) 
Velmi 
vzácné 
(<1/10000)
Není známo 
(z dostupných 
údajů   nelze 
určit)
Poruchy nervového 
systému
Závratě (1,3%) 䈀潬敳琀氀慶礀 卹湫潰愀   
Poruchy oka     Rozmazané
vidění*, 
娀horšení 
vidění* 
Srdeční poruchy  Palpitace    
Cévní poruchy  Ortostatická
桹灯琀敮稀攀 
   
   
Systém orgánových 
tříd  
Časté 
(>až<1/10) 
Méně časté
(>až<1/100) 
Vzácné 
(>až <1/1000) 
Velmi 
vzácné 
(<1/10000)
Není známo 
(z dostupných 
údajů   nelze 
určit)
Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy
 Rýma   Epistaxe* 
Gastrointestinální 
poruchy 
 Zácpa,   průjem,
nauzea, zvracení  
  Sucho 
v ústech*  
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 Vyrážka, svědění,
kopřivka 
Angioedém Stevens-
Johnsonův 
syndrom 
Erythema
multiforme*, 
Exfoliativní 
dermatitida* 
Poruchy 
reprodukčního
systému a prsu 
Poruchy 
ejakulace  
včetně 
retrográdní 
ejakulace
a selhání 
ejakulace 
  Priapismus  
Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace 
 Astenie   
* zaznamenáno po uvedení přípravku na trh. 
 
Během sledování po zavedení na trh byly při operacích šedého zákalu pozorovány případy malé zornice, což 
je stav známý jako peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative  Floppy  Iris  Syndrome) 
spojovaný s léčbou tamsulosinem(viz bod 4.4).  
 
Zkušenosti po zavedení na trh: Kromě výše uvedených nežádoucích příhod byly v souvislosti  s užíváním 
tamsulosinu hlášeny síňové fibrilace, arytmie, tachykardie a dušnost. Tato spontánní hlášení však přicházejí 
z celého světa a není možné spolehlivě stanovit ani jejich četnost ani to, zda byly vyvolány tamsulosinem. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
 
4.9. Předávkování 
 
Příznaky
Předávkování  tamsulosin-hydrochloridem  může  vést  až  k  těžkým  hypotenzivním  účinkům.  Tyto  těžké 
hypotenzivní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování.  
 
Léčba 
Bylo  hlášeno  akutní  předávkování  5  mg  tamsulosin-hydrochloridu.  Vyskytovala  se  akutní  hypotenze 
(systolický krevní tlak 70 mm Hg), zvracení a průjem, které se léčily doplněním tekutin. Pacient pak mohl 
být ještě ten den propuštěn.  
   
 
V případě akutní hypotenze objevující se po předávkování je nutná kardiovaskulární podpora. Normalizace 
krevního tlaku a srdeční frekvence lze dosáhnout tím, že pacienta udržujeme v poloze vleže na zádech. 
Jestliže toto opatření nestačí, pak je třeba zvážit intravenózní podání tekutin. V případě potřeby je nutné 
použít vazopresory, sledovat funkci ledvin a - je-li to nutné- podpořit ji. Tamsulosin se váže na proteiny. 
Proto použití dialýzy nepřinese pravděpodobně požadovaný užitek.  
 
Vstřebání  můžeme  předejít  opatřeními,  jako  vyvolání  zvracení.  V případě  předávkování  vysokým 
množstvím přípravku je možné provést výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmotické laxativum, jako 
síran sodný. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1. Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté alfa-adrenergních receptorů (1A a 1D - receptorů) 
ATC : G04CA 
Přípravky určené výhradně pro léčbu onemocnění prostaty.  
 
Mechanizmus účinku: 
Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické alfa1-receptory, zvláště pak na podtyp alfa1A 
a alfa1D, v důsledku čehož dochází k relaxaci hladkého svalstva prostaty, čímž se snižuje jeho napětí.  
 
Farmakodynamické účinky:  
Tamsulosin-hydrochloridzvyšuje maximální rychlost toku moče tím, že snižuje napětí hladkého svalstva 
prostaty a močové trubice a uvolňuje tak obstrukci.  
 
Zlepšuje  také  komplex  dráždivých  a  obstrukčních  symptomů,  u nichž  hraje  důležitou  roli  nestabilita 
močového měchýře a tenze hladkého svalstva dolních močových cest. Alfa1-blokátory mohou snižovat 
krevní tlak tím, že snižují periferní rezistenci. Ve studiích s tamsulosin-hydrochloridem nebylo zjištěno 
žádné klinicky významné snížení krevního tlaku. 
 
Účinky na symptomy plnění a vyprazdňování močového měchýře se udržují během dlouhodobé léčby. 
Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje. 
 
Pediatrická populace 
Byla provedena dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie u dětí s neurogenním 
močovým měchýřem. Celkem 161 dětí (ve věku od 2 do 16 let) bylo randomizováno a léčeno jednou ze tří 
dávek tamsulosinu (nízká [0,001 až 0,002 mg/kg], střední [0,002 až 0,004 mg/kg] a vysoká [0,004 až 0,mg/kg]) a nebo bylo podáno placebo. Jako primární cíl studie byl stanoven počet pacientů, u kterých došlo 
ke snížení tlaku, při kterém dochází k úniku moči (LPP - leak point pressure) na <40 cm H2O, (stanoveno na 
základě dvou hodnocení ve stejném dni). Sekundární cíle byly: skutečná a procentuální změna oproti 
výchozímu LPP, zlepšení nebo stabilizace hydronefrózy a hydroureteru, změny v objemu moči získané 
katetrizací a dále počet pomočení v době katetrizace (zaznamenáno v katetrizačním deníku). Mezi placebem 
a jakoukoli ze 3 podaných dávek tamsulosinu nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl, a to jak pro 
primární, tak i sekundární cíl. Nebyla zaznamenána žádná léčebná odpověď ani na jednu z podaných dávek. 
 
5.2. Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce: 
 
Tamsulosin-hydrochlorid je tobolka s prodlouženým uvolňováním, kde jako matrix slouží neiontový gel. 
Složení tamsulosin-hydrochloridu umožňuje konzistentní pomalé uvolňování tamsulosinu, jehož výsledkem 
je adekvátní expozice jen s malými fluktuacemi po dobu 24 hodin. 
   
 
Tamsulosin-hydrochlorid podávaný ve formě tobolky s prodlouženým uvolňováním je absorbován ze střeva. 
Na  lačno  se  z  podané  dávky  odhadem  absorbuje  přibližně  57  %. Konzistentní  pomalé  uvolňování 
tamsulosinu je udržováno v celém rozsahu pH, které je v gastrointestinálním traktu, s malou fluktuací během 
24 hodin. U potravy s vysokým obsahem tuku míra absorpce stoupá o 64 % (AUC), resp. 149 % (Cmax) ve 
srovnání s podáním na lačno. 
 
Vstřebávání tamsulosinu se snižuje příjmem potravy.  
Stejnoměrné  vstřebávání  lze  podpořit  tím,  že  bude  pacient tamsulosin-hydrochlorid 0,4   mg užívat 
každodenně vždy po stejném jídle.  
Tamsulosin vykazuje lineární kinetiku.  
 
Po jednorázovém podání tamsulosin-hydrochloridu v sytém stavu dosahují plazmatické hladiny tamsulosinu 
vrcholu asi po 6 hodinách a ustáleného stavu je po opakovaném dávkování dosaženo do 5 dnů. Hodnota Cmax 
je u pacientů asi o dvě třetiny vyšší, než je tomu po jednorázovém podání. Tyto hodnoty byly sice zjištěny u 
starších pacientů, lze je však očekávat i u pacientů mladších.  
Z hlediska plazmatických hladin existuje mezi pacienty značná proměnlivost jak po jednorázovém podání, 
tak po podání opakovaném.  
 
Distribuce v organizmu: 
U člověka se tamsulosin váže asi z 99% na plazmatické proteiny a distribuční objem je malý (asi 0,2 l/kg).  
 
Biotransformace: 
Tamsulosin se metabolizuje pomalu a má nízký účinek prvního průchodu játry. Většina tamsulosinu je 
v plazmě přítomna ve formě nezměněné účinné látky. Metabolizuje se v játrech.  
U  potkanů  bylo  zjištěno,  že  tamsulosin  vyvolává  jen  stěží  nějakou  indukci  mikrosomálních  jaterních 
enzymů.  
Výsledky získané in  vitro naznačují, že na metabolismu  tamsulosin-hydrochloridu se podílejí zejména 
CYP3A4 a CYP2D6, v menší míře pak ostatní CYP isoenzymy. Inhibice enzymů CYP3A4 a CYP2D6 může 
vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu (viz bod 4.4 a 4.5). 
 
Při jaterní nedostatečnosti není opodstatněna žádná úprava dávkování.  
Žádný z metabolitů není aktivnější než původní sloučenina.  
 
Eliminace z organizmu: 
Tamsulosin a jeho metabolity se vylučují hlavně močí, přičemž okolo 9% dávky je přítomno ve formě 
nezměněné účinné látky.  
Po jednorázovém podání tamsulosin-hydrochlorid v nasyceném stavu a v ustáleném stavu byly naměřeny 
poločasy eliminace v hodnotě okolo 10, respektive 13 hodin.  
Existence zhoršené funkce ledvin neopodstatňuje snížení dávky.  
 
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Studie toxicity se po jednorázovém podání i po opakovaném dávkování prováděly u myší, potkanů a psů. 
Kromě toho se realizovaly studie reprodukční toxicity u potkanů, studie karcinogenity u myší a potkanů a 
ověřovala se genotoxicita in vivo a in vitro. Profil celkové toxicity patrný u vysokých dávek tamsulosinu 
odpovídá  známé  farmakologické  aktivitě  alfa-adrenergních  blokátorů.  Při  velmi  vysokých  dávkách 
docházelo u psů ke změnám parametrů EKG. Tato odezva se nepovažuje za klinicky relevantní. Tamsulosin 
nevykazoval žádné odpovídající genotoxické vlastnosti.  
U samic potkanů a myší byl hlášen zvýšený výskyt proliferačních změn mléčné žlázy. Tato zjištění, která 
jsou pravděpodobně zprostředkována hyperprolaktinemií a která se objevila u vysokého dávkování,  se 
považují za irelevantní.  
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
   
6.1. Seznam pomocných látek 
 
Jádro: 
Zrněný cukr (obsahuje sacharosu a kukuřičný škrob), 
Mastek,
Hypromelosa 2506/15, 
Propylenglykol, 
Polysorbát 80,
Koloidní bezvodý oxid křemičitý 
 
Ochranná vrstva I
Hypromelosa 2910/6, mastek 
Vrstva zajišťující prodloužené uvolňování:  
Disperze  ethyl-celulosy18,8% obsahující: čištěnou vodu, ethyl-celulosu,  roztok  amoniaku  30%,  dibutyl-
sebakát, kyselinu olejovou, koloidní bezvodý oxid křemičitý; hypromelosa  
Ochranná vrstva II: 
Hypromelosa 2910/6, mastek 
Enterosolventní vrstva:  
Disperze MA/EA 1:1 30% obsahující natrium-lauryl-sulfát, polysorbát 80, čištěnou vodu, triethyl-citrát 
 
Víčko tobolky:  
Brilantní modř (E133), 
Azorubin (E122),
Oranžová žluť (E110), 
Oxid titaničitý (E171),
Methylparaben(E218),
Propylparaben(E216). 
Natrium-lauryl-sulfát, 
Želatina 
Tělo tobolky:  
Oxid titaničitý (E171) 
Methylparaben (E218)
Propylparaben (E216) 
Natrium-lauryl-sulfát 
Želatina 
Potisk:  
Černý a bílý inkoust obsahuje: šelak, černý oxid železitý (pouze černý inkoust), propylen-glykol,  roztok 
amoniaku 30%, hydroxid draselný, oxid titaničitý (E 171) (pouze bílý inkoust). 
 
6.2. Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se 
6.3. Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 
   
 
6.5. Druh obalu a obsah balení 
 
Transparentní PVC/PVDC/Al blistry – 3 blistry obsahující 10 tobolek, krabička 
Velikost balení: 10, 30, 60, 90, 100 a 300 tobolek 
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.  
 
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Bez zvláštních požadavků. 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
Cipla Europe NV, De Keyserlei 58 – 60, Box-19, 2018 Antwerpen, Belgie 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
 
87/240/07-C 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 11. 4. Datum posledního prodloužení registrace: 4. 4.  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
6. 3.