ROPIVACAINE KABI - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ropivacaine Kabi 5 mg/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml injekčního roztoku obsahuje 5 mg ropivakain-hydrochloridu.
Jedna 10ml ampulka obsahuje 50 mg ropivakain-hydrochloridu.

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna 10ml ampulka obsahuje 1,38 mmol (nebo 31,7 mg) sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Čirý, bezbarvý roztok s pH 4,0 až 6,0 a osmolalitou mezi 255 a 305 mosmol/kg.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ropivacaine Kabi 5 mg/ml je indikován u dospělých a dospívajících starších 12 let k:
- Intratekálnímu podání k chirurgické anestezii

U kojenců od 1 roku a dětí do 12 let k léčbě akutní bolesti (během a po operaci) k:
- Jednoduché blokádě periferního nervu

4.2 Dávkování a způsob podání

Přípravek Ropivacaine Kabi má být používán pouze lékaři se zkušenostmi s lokální anestezií nebo pod
jejich dohledem.

Intratekální podání k chirurgické anestezii

Dávkování

Dospělí a dospívající (od 12 let)
Následující tabulka je návodem pro dávkování při intratekálním podání u dospělých. Má být použita
nejmenší dávka potřebná k vytvoření účinné blokády. Při rozhodování o dávce jsou důležité
zkušenosti lékaře a znalost fyzického stavu pacienta.

Dávkování při intratekálním podání u dospělých
Koncentrace
(mg/ml)
Objem
(ml)
Dávka
(mg)
Počátek
(min)
Trvání
(h)
CHIRURGICKÁ
ANESTEZIE
Intratekální podání
















Operace 5,0 3–5 15–25 1–5 2–Dávky v tabulce jsou ty, které jsou považovány za nezbytné k vytvoření účinné blokády a mají být považovány za
pokyny pro použití u dospělých. Objevují se individuální odchylky nástupu a trvání. Údaje ve sloupci „Dávka“
odrážejí očekávaný průměrný rozsah potřebných dávek. Oba faktory ovlivňující specifické blokové techniky a
individuální požadavky pacienta je třeba vyhledat ve standardních učebnicích.

Porucha funkce ledvin
Za normálních okolností není potřeba upravovat dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud se
používá pro jednorázovou dávku nebo krátkodobou léčbu (viz body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
Ropivakain je metabolizován v játrech, a proto má být u pacientů s těžkou poruchou funkce jater
používán s opatrností. Opakované dávky může být nutné snížit kvůli opožděné eliminaci (viz body 4.a 5.2).

Pediatrická populace

Intratekální podání nebylo zkoumáno u kojenců, batolat ani dětí.

Způsob podání
Před injekcí a během ní se doporučuje pečlivá aspirace, aby se zabránilo intravaskulární injekci.
Neúmyslnou intravaskulární injekci lze rozpoznat podle dočasného zvýšení srdeční frekvence.

Aspirace má být provedena před a během podání hlavní dávky, která má být injikována pomalu,
rychlostí 25–50 mg/min, přičemž je třeba pečlivě sledovat vitální funkce pacienta a udržovat verbální
kontakt. Pokud se objeví toxické příznaky, injekce musí být okamžitě zastavena.

Intratekální injekce má být provedena poté, co byl identifikován subarachnoidální prostor a je vidět, že
čirý cerebrospinální mok (CFS) uniká z míšní jehly nebo je detekován aspirací.

Jednotlivá injekce pro blokádu periferních nervů

Pediatrická populace

Dávky pro použití u kojenců a dětí od 1roku do 12 let
Koncentrace
(mg/ml)
Objem
(ml/kg)
Dávka
(mg/kg)
LÉČBA AKUTNÍ BOLESTI
(během operace a po operaci)
Jedna injekce pro blokádu periferních nervů
(např. blokáda ilioingvinálního nervu, blokáda
brachiálního plexu) u dětí od 1 roku do 12 let



5,0 mg/ml




0,5–0,6 ml/kg




2,5–3,0 mg/kg

Dávku v tabulce je třeba považovat za návod pro použití v pediatrii. Dochází k individuálním obměnám. U dětí s
vysokou tělesnou hmotností je často nutné postupně snižovat dávky a má se vycházet z ideální tělesné hmotnosti.
Faktory ovlivňující konkrétní blokové techniky a individuální požadavky pacientů je třeba vyhledat ve standardních
učebnicích.

Dávky pro periferní blokádu u kojenců a dětí poskytují vodítko pro použití u dětí bez závažného
onemocnění. U dětí s těžkým onemocněním se doporučují konzervativnější dávky a pečlivé sledování.

Přípravek Ropivacaine Kabi 5 mg/ml není schválen pro použití u dětí do 1 roku. Použití ropivakainu u
předčasně narozených dětí nebylo zdokumentováno.

Způsob podání
Před injekcí a během ní se doporučuje pečlivá aspirace, aby se zabránilo intravaskulární injekci. Během
injekce se mají pečlivě sledovat vitální funkce pacienta. Pokud se objeví toxické příznaky, injekce musí být
okamžitě zastavena.


Doporučuje se frakcionace vypočítané dávky lokálního anestetika.

U ultrazvukových technik mohou být často nutné nižší dávky (viz bod 5.2).

Vysoké celkové plazmatické koncentrace byly pozorovány při aplikaci ropivakainu 5 mg/ml v dávkách 3,mg/kg (0,7 ml/kg) bez výskytu systémových toxických příhod. Doporučuje se použít nižší koncentraci
ropivakainu u blokád, kde jsou potřeba vysoké objemy přesahující dávku 3 mg/kg (0,6 ml/kg) (např.
kompartmentový blok fascia iliaca).

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na ropivakain nebo na jiná lokální anestetika amidového typu nebo na kteroukoli
pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- Je třeba vzít v úvahu obecné kontraindikace související s regionální anestezií, bez ohledu na
použité lokální anestetikum
- Intravenózní lokální anestezie
- Porodnická paracervikální anestezie
- U hypovolemických pacientů jsou kontraindikovány blokády velkých nervů

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zákroky v lokální anestezii mají být vždy prováděny v řádně vybaveném a personálně zajištěném
prostoru. Zařízení a léčivé přípravky nezbytné pro monitorování a neodkladnou resuscitaci musí být
okamžitě k dispozici.

Pacienti, u kterých se provádějí větší blokády, mají být v optimálním stavu a před blokádou jim má
být zavedena intravenózní kanyla.

Odpovědný lékař má přijmout nezbytná opatření, aby se vyhnul intravaskulární injekci (viz bod 4.2), a
má být náležitě vyškolen a obeznámen s diagnózou a léčbou nežádoucích účinků, systémové toxicity a
dalších komplikací (viz body 4.8 a 4.9). Po intratekálním podání se vzhledem k nízké podané dávce
neočekává výskyt systémové toxicity. Nadměrná dávka podaná do subarachnoidálního prostoru může
způsobit úplnou spinální blokádu (viz bod 4.9).

Kardiovaskulární účinky
Epidurální a intratekální anestezie může vést k hypotenzi a bradykardii. Hypotenze má být okamžitě
léčena intravenózně podaným vazopresorem a adekvátní cévní náplní.
Pacienti léčení antiarytmiky třídy III (např. amiodaron) mají být pod pečlivým dohledem a má se
zvážit monitorování EKG, protože účinky na srdce mohou být aditivní.

Hypersenzitivita
Je třeba vzít v úvahu možnou zkříženou hypersenzitivitu s jinými lokálními anestetiky amidového
typu (viz bod 4.3).

Hypovolemie
U pacientů s hypovolémií z jakékoli příčiny se může během intratekální anestezie bez ohledu na
použité lokální anestetikum vyvinout náhlá a závažná hypotenze (viz bod 4.3).

Pacienti v celkově špatném zdravotním stavu
Pacienti v celkově špatném zdravotním stavu v důsledku stárnutí nebo jiných kompromitujících
faktorů, jako je částečná nebo úplná blokáda srdečního převodu, pokročilé onemocnění jater nebo
závažná renální dysfunkce, vyžadují zvláštní pozornost, ačkoli u těchto pacientů je často indikována
lokální anestezie.

Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin
Ropivakain je metabolizován v játrech, a proto má být u pacientů se závažným onemocněním jater
používán s opatrností. Opakované dávky může být nutné snížit kvůli opožděné eliminaci.

Za normálních okolností není potřeba upravovat dávku u pacientů s poruchou funkce ledvin, pokud se
používá pro jednorázovou dávku nebo krátkodobou léčbu. Acidóza a snížená koncentrace
plazmatických bílkovin, často pozorované u pacientů s chronickým selháním ledvin, mohou zvýšit
riziko systémové toxicity.

Akutní porfyrie
Injekční roztok Ropivacaine Kabi je možná porfyrinogenní a má být předepisován pacientům s akutní
porfyrií, pouze pokud není k dispozici žádná bezpečnější alternativa. V případě zranitelných pacientů
mají být přijata vhodná opatření podle standardních učebnic a/nebo po konzultaci s odborníky na
oblast onemocnění.

Pomocné látky se známým účinkem/efektem
Tento léčivý přípravek obsahuje 3,17 mg sodíku v jednom ml, což odpovídá 0,16 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

Prodloužené podávání
U pacientů současně léčených silnými inhibitory CYP1A2, jako je fluvoxamin a enoxacin, je třeba se
vyhnout dlouhodobému podávání ropivakainu (viz bod 4.5).

Pediatrická populace

Intratekální podání pro použití u kojenců, batolat nebo dětí nebylo dokumentováno.

Bezpečnost a účinnost ropivakainu 5 mg/ml pro blokády periferních nervů nebyla u kojenců do 1 roku
stanovena.

Přípravek Ropivacaine Kabi 5 mg/ml není schválen pro použití u dětí do 1 roku. Novorozenci mohou
vyžadovat zvláštní pozornost kvůli nezralosti metabolických drah. Větší rozdíly plazmatických
koncentrací ropivakainu pozorované v klinických studiích u novorozenců naznačují, že v této věkové
skupině může existovat zvýšené riziko systémové toxicity.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Přípravek Ropivacaine Kabi má být používán s opatrností u pacientů dostávajících jiná lokální
anestetika nebo látky strukturně příbuzné lokálním anestetikům amidového typu, např. některá
antiarytmika, jako je lidokain a mexiletin, protože systémové toxické účinky jsou aditivní. Současné
používání přípravku Ropivacaine Kabi s celkovými anestetiky nebo opioidy může vzájemně zesilovat
(nežádoucí) účinky. Specifické interakční studie s ropivakainem a antiarytmiky třídy III (např.
amiodaron) nebyly provedeny, ale doporučuje se opatrnost viz také bod 4.4.

Cytochrom P450 (CYP) 1A2 se podílí na tvorbě 3-hydroxyropivakainu, hlavního metabolitu.
Plazmatická clearance ropivakainu byla in vivo snížena až o 77 % během současného podávání
fluvoxaminu, selektivního a silného inhibitoru CYP1A2. Silné inhibitory CYP1A2, jako je fluvoxamin
a enoxacin, podávané současně během prodlouženého podávání přípravku Ropivacaine Kabi, mohou
tedy interagovat s přípravkem Ropivakaine Kabi. U pacientů, kteří jsou současně léčeni silnými
inhibitory CYP1A2, je třeba se vyhnout dlouhodobému podávání ropivakainu viz bod 4.4.

Plazmatická clearance ropivakainu byla in vivo snížena o 15 % během současného podávání
ketokonazolu, selektivního a silného inhibitoru CYP3A4. Inhibice tohoto isozymu však
pravděpodobně nebude mít klinický význam.

In vitro je ropivakain kompetitivním inhibitorem CYP2D6, ale nezdá se, že by inhiboval tento isozym
při klinicky dosažených plazmatických koncentracích.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Kromě epidurálního podání pro porodnické použití nejsou k dispozici dostatečné údaje o použití
ropivakainu v těhotenství. Experimentální studie na zvířatech nenaznačují přímé ani nepřímé škodlivé
účinky na těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3).

Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se vylučování ropivakainu do lidského mateřského mléka.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. V závislosti na dávce
mohou mít lokální anestetika menší vliv na mentální funkce a koordinaci i při absenci zjevné toxicity
CNS a mohou dočasně zhoršit lokomoci a bdělost.

4.8 Nežádoucí účinky

Všeobecné

Profil nežádoucích účinků přípravku Ropivacaine Kabi je podobný jako u jiných dlouhodobě
působících lokálních anestetik amidového typu. Nežádoucí účinky mají být odlišeny od
fyziologických účinků samotného nervového bloku, např. hypotenze a bradykardie během intratekální
anesteie a příhody způsobené vpichem jehly (např. spinální hematom, postdurální punkční bolest
hlavy, meningitida a epidurální absces). Mnoho z nejčastěji hlášených nežádoucích účinků, jako je
nauzea, zvracení a hypotenze, jsou obecně velmi časté během anestezie a operace a není možné odlišit
případy způsobené klinickou situací od těch, které jsou způsobeny léčivým přípravkem nebo
blokádou.

Úplná spinální blokáda se může objevit u všech lokálních anestetik, pokud je epidurální dávka
neúmyslně podána intratekálně nebo pokud je podána příliš velká intratekální dávka. Systémové a
lokalizované nežádoucí účinky ropivakainu se obvykle vyskytují v důsledku nadměrného dávkování,
rychlé absorpce nebo neúmyslné intravaskulární injekce. Vzhledem k nízkým dávkám používaným při
intratekální anestezii se však neočekávají systémové toxické reakce.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Frekvence použité v tabulce v bodě 4.8 jsou: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté
(≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1 /10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z
dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinky
Poruchy imunitního systému Vzácné Alergické reakce (anafylaktické reakce,
angioneurotický edém a kopřivka).
Psychiatrické poruchy Méně časté Úzkost
Poruchy nervového systému Časté Parestezie, závrať, bolest hlavyc
Méně časté Příznaky toxicity CNS
(křeče, grand mal, epileptické záchvaty, točení
hlavy, cirkumorální parestezie, necitlivost jazyka,
hyperakuze, tinitus, poruchy vidění, dysartrie,
svalové záškuby, třes)*, hypestéziec
Není známo Dyskineze
Srdeční poruchy Časté Bradykardiec, tachykardie
Vzácné Srdeční zástava, srdeční arytmie
Cévní poruchy Méně časté Hypotenzea
Časté Hypertenze
Méně časté Synkopa
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Méně časté Dyspnoe
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Nauzea

Časté Zvraceníb,c
Poruchy pohybového
aparátu a pojivové tkáně
Časté Bolest zad
Poruchy ledvin a močových
cest

Časté Močová retencec
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Časté Zvýšení teploty, rigor, zimnice
Méně časté Hypotermiec


a Hypotenze je u dětí méně častá (>1/100 až <1/10).
b Zvracení je častější u dětí. (>1/10).
c Tyto reakce jsou častější, než je indikováno po intratekálním podání
* Tyto příznaky se obvykle objevují v důsledku neúmyslné intravaskulární injekce, předávkování nebo rychlé
absorpce, viz bod 4.9.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Neurologické komplikace
Neuropatie a dysfunkce míchy (např. syndrom přední míšní tepny, arachnoiditida, cauda equina), které
mohou ve vzácných případech vést k trvalým následkům, byly bez ohledu na použité lokální
anestetikum spojeny s lokální anestezií.

Úplná spinální blokáda
Pokud je neúmyslně podána příliš velká intratekální dávka, může dojít k úplné spinální blokádě.

Akutní systémová toxicita
Systémové toxické reakce zahrnují především centrální nervový systém (CNS) a kardiovaskulární
systém. Takové reakce jsou způsobeny vysokou koncentrací lokálního anestetika v krvi, která se může
objevit v důsledku (neúmyslné) intravaskulární injekce, předávkování nebo výjimečně rychlé absorpce
z vysoce vaskularizovaných oblastí (viz bod 4.4). Reakce CNS jsou podobné u všech amidových
lokálních anestetik, zatímco srdeční reakce jsou kvantitativně i kvalitativně více závislé na léčivé
látce.

Toxicita centrálního nervového systému
Toxicita centrálního nervového systému je odstupňovaná reakce se symptomy a známkami eskalující
závažnosti. Zpočátku jsou pozorovány příznaky, jako jsou poruchy zraku nebo sluchu, periorální
necitlivost, závratě, točení hlavy, brnění a parestezie. Dysartrie, svalová ztuhlost a svalové záškuby
jsou závažnější a mohou předcházet nástupu generalizovaných křečí. Tyto příznaky nesmí být
zaměňovány za neurotické chování. Může následovat bezvědomí a grand mal křeče, které mohou trvat
několik sekund až několik minut. Hypoxie a hyperkarbie se rychle objevují během křečí v důsledku
zvýšené svalové aktivity spolu s narušením dýchání. V těžkých případech může dojít až k apnoe.
Respirační a metabolická acidóza zvyšuje a rozšiřuje toxické účinky lokálních anestetik.

Zotavení následuje po redistribuci léčivé látky z centrálního nervového systému a následném
metabolismu a vylučování. Zotavení může být rychlé, pokud nebylo injikováno velké množství
léčivého přípravku.

Toxicita kardiovaskulárního systému
Kardiovaskulární toxicita ukazuje na závažnější situaci. V důsledku vysokých systémových
koncentrací lokálních anestetik se může objevit hypotenze, bradykardie, arytmie a dokonce i zástava
srdce. U dobrovolníků vedla intravenózní infuze ropivakainu ke známkám snížení vodivosti a
kontraktility.

Kardiovaskulárním toxickým účinkům obecně předcházejí známky toxicity v centrálním nervovém
systému, pokud pacient nedostává celkové anestetikum nebo není silně zklidněn léčivými přípravky,
jako jsou benzodiazepiny nebo barbituráty.

Pediatrická populace

Očekává se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí budou stejné jako u dospělých s
výjimkou hypotenze, která se u dětí vyskytuje méně často (>1 z 100 až < 1 z 10) a zvracení, které se
vyskytuje častěji u dětí (> 1 z 10).
U dětí může být obtížné odhalit časné známky toxicity lokálních anestetik, protože je nemusí být
schopny verbálně vyjádřit. (Viz také bod 4.4).

Léčba akutní systémové toxicity
Viz bod 4.9.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Náhodné intravaskulární injekce lokálních anestetik mohou způsobit okamžité (během sekund až
několika minut) systémové toxické reakce. V případě předávkování nemusí být maximálních
plazmatických koncentrací dosaženo za jednu až dvě hodiny, v závislosti na místě injekce, a známky
toxicity tak mohou být opožděny (viz bod 4.8).

Po intratekálním podání se vzhledem k nízké podané dávce neočekává výskyt systémové toxicity.
Nadměrná dávka podaná do subarachnoidálního prostoru může způsobit úplnou spinální blokádu.

Léčba
Pokud se objeví známky akutní systémové toxicity, injekce lokálního anestetika musí být okamžitě
zastavena a symptomy CNS (křeče, deprese CNS) musí být okamžitě léčeny vhodnou podporou
dýchacích cest/respirace a podáním antikonvulziv.

Pokud by došlo k zástavě oběhu, musí být zahájena okamžitá kardiopulmonální resuscitace. Zásadní
význam má optimální okysličení a ventilace a podpora oběhu, stejně jako léčba acidózy.

Pokud se objeví kardiovaskulární deprese (hypotenze, bradykardie), je třeba zvážit vhodnou léčbu
intravenózními tekutinami, vazopresorem a/nebo inotropními látkami. Dětem mají být podávány
dávky přiměřené věku a tělesné hmotnosti.

Pokud by došlo k zástavě srdce, úspěšný výsledek může vyžadovat dlouhodobé resuscitační úsilí.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Anestetika, lokální, amidy, ATC kód: N01BB
Ropivakain je dlouhodobě působící lokální anestetikum amidového typu s anestetickými i
analgetickými účinky. Při vysokých dávkách ropivakain vyvolává chirurgickou anestezii, zatímco při
nižších dávkách vytváří senzorický blok s omezeným a neprogresivním motorickým blokem.


Mechanismem je reverzibilní snížení permeability membrány nervového vlákna pro sodíkové ionty. V
důsledku toho se rychlost depolarizace sníží a práh vzrušivosti se zvýší, což vede k místní blokádě
nervových impulsů.

Nejcharakterističtější vlastností ropivakainu je dlouhé trvání účinku. Nástup a trvání lokální
anestetické účinnosti závisí na místě podání a dávce, ale není ovlivněn přítomností vazokonstriktoru
(např. adrenalinu (epinefrinu)). Podrobnosti týkající se nástupu a trvání účinku přípravku Ropivacaine
Kabi (viz bod 4.2).

Zdraví dobrovolníci vystavení intravenózním infuzím dobře tolerovali ropivakain v nízkých dávkách a
s očekávanými symptomy CNS při maximální tolerované dávce. Klinické zkušenosti s ropivakainem
naznačují dobré rozpětí bezpečnosti, pokud je adekvátně používán v doporučených dávkách.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce a distribuce
Ropivakain má chirální centrum a je dostupný jako čistý S-(-)-enantiomer. Je vysoce rozpustný v
lipidech. Všechny metabolity mají lokálně anestetický účinek, ale podstatně nižší účinnost a kratší
dobu trvání než ropivakain.

Neexistují žádné důkazy o racemizaci ropivakainu in vivo.

Plazmatická koncentrace ropivakainu závisí na dávce, cestě podání a vaskularitě místa vpichu.
Ropivakain má lineární farmakokinetiku a Cmax je úměrná dávce.

Ropivakain vykazuje úplnou a dvoufázovou absorpci z epidurálního prostoru s poločasy dvou fází
řádově 14 minut a 4 hodiny u dospělých. Pomalá absorpce je faktorem limitujícím rychlost eliminace
ropivakainu, což vysvětluje, proč je zdánlivý poločas eliminace delší po epidurálním než po
intravenózním podání.

Ropivakain má po intravenózním podání průměrnou celkovou plazmatickou clearance v řádu ml/min, renální clearance 1 ml/min, distribuční objem v ustáleném stavu 47 l a terminální poločas 1,h. Ropivakain má střední jaterní extrakční poměr asi 0,4. Váže se hlavně na α1-kyselý glykoprotein v
plazmě s nenavázanou frakcí okolo 6 %.

Bylo pozorováno zvýšení celkových plazmatických koncentrací během kontinuální epidurální infuze
související s pooperačním zvýšením α1-kyselého glykoproteinu (AAG).

Rozdíly v nevázané, tj. farmakologicky aktivní koncentraci, byly mnohem menší než v celkové
plazmatické koncentraci.

U dětí ve věku 1 a 12 let se ukázalo, že farmakokinetika ropivakainu po lokální anestezii nesouvisí s
věkem. V této skupině má ropivakain celkovou plazmatickou clearance v řádu 7,5 ml/min kg,
nevázanou plazmatickou clearance 0,15 l/min kg, distribuční objem v ustáleném stavu 2,4 l/kg,
nenavázanou frakci 5 % a terminální poločas 3 h. Ropivakain vykazuje dvoufázovou absorpci z
kaudálního prostoru. Clearance související s tělesnou hmotností je v této věkové skupině podobná jako
u dospělých.

Ropivakain snadno prochází placentou a rychle bude dosaženo rovnováhy s ohledem na nenavázanou
koncentraci. Stupeň vazby na plazmatické proteiny u plodu je nižší než u matky, což má za následek
nižší celkové plazmatické koncentrace u plodu než u matky.

Biotransformace a eliminace
Ropivakain je rozsáhle metabolizován, převážně aromatickou hydroxylací. Po intravenózním podání
se močí vyloučí celkem 86 % dávky, z toho pouze asi 1 % připadá na nezměněný přípravek. Hlavním
metabolitem je 3-hydroxyropivakain, z něhož se asi 37 % vylučuje močí, převážně jako konjugovaný.
Vylučování 4-hydroxyropivakainu, N-dealkylovaného metabolitu (PPX) a 4-hydroxy-dealkylovaného

metabolitu močí představuje 1–3 %. Konjugovaný a nekonjugovaný 3-hydroxyropivakain vykazuje
jen stěží detekovatelné koncentrace v plazmě.

Zhoršená funkce ledvin má malý nebo žádný vliv na farmakokinetiku ropivakainu. Renální clearance
PPX významně koreluje s clearance kreatininu. Chybějící korelace mezi celkovou expozicí vyjádřenou
jako AUC a clearance kreatininu ukazuje, že celková clearance PPX zahrnuje kromě renální exkrece i
nerenální eliminaci. Někteří pacienti s poruchou funkce ledvin mohou vykazovat zvýšenou expozici
PPX v důsledku nízké mimorenální clearance. Vzhledem ke snížené CNS toxicitě PPX ve srovnání s
ropivakainem jsou klinické důsledky při krátkodobé léčbě považovány za zanedbatelné. Pacienti s
terminálním onemocněním ledvin podstupující dialýzu nebyli studováni.

Pediatrická populace

Farmakokinetika ropivakainu byla charakterizována v souhrnné populační farmakokinetické analýze
na údajích u 192 dětí ve věku 0 až 12 let. Clearance volného ropivakainu a PPX a volný distribuční
objem ropivakainu závisí jak na tělesné hmotnosti, tak na věku až do zralosti jaterních funkcí, poté do
značné míry závisí na tělesné hmotnosti. Zdá se, že dozrávání clearance nevázaného ropivakainu je
dokončeno ve věku 3 let, clearance PPX ve věku 1 roku a distribuční objem nevázaného ropivakainu
ve věku 2 let. Nevázaný distribuční objem PPX závisí pouze na tělesné hmotnosti. Protože PPX má
delší poločas a nižší clearance, může se během epidurální infuze kumulovat.

Clearance nevázaného ropivakainu (Clu) pro věk od 6 měsíců dosáhla hodnot v rozmezí hodnot u
dospělých. Hodnoty celkové clearance ropivakainu (Cl) zobrazené v tabulce níže jsou hodnoty, které
nejsou ovlivněny pooperačním zvýšením AAG.

Odhady farmakokinetických parametrů odvozené ze souhrnné PK analýzy pediatrické populace
Věková
skupina
BWa
(kg)
Club
(l/h/kg)
Vuc
(l/kg)
Cld
(l/h/kg)
t1/2e
(h)
t1/2ppxf
(h)
novorozenci 3,27 2,40 21,86 0,096 6,3 43,1 měsíc 4,29 3,60 25,94 0,143 5,0 25,6 měsíců 7,85 8,03 41,71 0,320 3,6 14,1 rok 10,15 11,32 52,60 0,451 3,2 13,4 roky 16,69 15,91 65,24 0,633 2,8 15,10 let 32,19 13,94 65,57 0,555 3,3 17,a Medián tělesné hmotnosti pro příslušný věk z databáze WHO
b Clearance nevázaného ropivakainu
c Nevázaný distribuční objem ropivakainu
d Celková clearance ropivakainu
e Terminální poločas ropivakainu
f Termální poločas PPX

Simulovaná průměrná nevázaná maximální plazmatická koncentrace (Cumax) po jediném kaudálním
bloku měla tendenci být vyšší u novorozenců a doba do Cumax (tmax) se s rostoucím věkem zkracovala.
Simulované průměrné nevázané plazmatické koncentrace na konci 72hodinové kontinuální epidurální
infuze při doporučeném dávkování také ukázaly vyšší hladiny u novorozenců ve srovnání s hladinami
u kojenců a dětí. Viz také bod 4.4.

Simulovaný průměr a pozorovaný rozsah nevázaného Cumax po jediném kaudálním bloku
Věková
skupina
Dávka
(mg/kg)
Cumaxa
(mg/l)
tmaxb
(h)
Cumaxc
(mg/l)
0–1 měsíců 2,00 0,0582 2,00 0,05–0,08 (n=5)
1–6 měsíců 2,00 0,0375 1,50 0,02–0,09 (n=18)
6–12 měsíců 2,00 0,0283 1,00 0,01–0,05 (n=9)
1–10 let 2,00 0,0221 0,50 0,01–0,05 (n=60)
a Nevázaná maximální plazmatická koncentrace
b Doba do uvolnění maximální plazmatické koncentrace
c Pozorovaná a na dávku normalizovaná nevázaná maximální plazmatická koncentrace


V 6 měsících dosáhl zlomový bod pro změnu doporučené rychlosti dávkování pro kontinuální
epidurální infuzi, clearance nevázaného ropivakainu 34 % a nenavázaný PPX 71 % své zralé hodnoty.
Systémová expozice je vyšší u novorozenců a také poněkud vyšší u kojenců mezi 1. a 6. měsícem ve
srovnání se staršími dětmi, což souvisí s nezralostí jejich jaterních funkcí. To je však částečně
kompenzováno doporučenou o 50 % nižší rychlostí dávky kontinuální infuze u kojenců do 6 měsíců.

Simulace součtu nenavázaných plazmatických koncentrací ropivakainu a PPX na základě PK
parametrů a jejich rozptylu v populační analýze ukazují, že pro jeden kaudální blok musí být
doporučená dávka zvýšena 2,7krát v nejmladší skupině a 7,4krát ve skupině od 1 do 10 let, aby se
horní předpovědní 90% mez intervalu spolehlivosti dotkla prahu systémové toxicity. Odpovídající
násobky pro kontinuální epidurální infuzi jsou 1,8 a 3,8.

Ve studii u dětí ve věku 1 až 12 let (n=22) s jedinou blokádou ilioinguinálního-iliohypogastrického
nervu s použitím 3 mg/kg ropivakainu 5 mg/l byla absorpce ropivakainu rychlá s maximální
plazmatickou koncentrací dosaženou za 15–64 min po začátku injekce. Pro celkový ropivakain byla
průměrná hodnota Cmax 1,5±0,9 mg/l (s nejvyšší hodnotou 4,8 mg/l) s průměrným poločasem
eliminace 2,0±1,7 h. Vypočtená koncentrace nenavázané plazmy po 30 min byla 0,05±0,03 mg/l a
rozmezí při Cmax je 0,02–0,136 mg/l.

Simulace součtu nenavázaných plazmatických koncentrací ropivakainu a PPX na základě PK
parametrů a jejich rozptylu v populační analýze ukazují, že u dětí ve věku 1 až 12 let a dětí
dostávajících 3 mg/kg při jediné periferní (ilioinguinální) nervové blokádě medián nevázané
maximální koncentrace dosáhl po 0,8 h 0,0347 mg/l, což je jedna desetina prahu toxicity (0,34 mg/l).
Horní 90% interval spolehlivosti pro maximální nenavázanou plazmatickou koncentraci je 0,074 mg/l,
jedna pětina prahu toxicity.

V publikované studii porovnávající farmakokinetiku jedné injekce ropivakainu 5 mg/ml u blokády
ilioingvinálního-iliohypogastrického nervu s ultrazvukem oproti orientační řízené technice vedla
ultrazvuková technika ke zvýšení hladin Cmax a AUC o 45–56 % v tomto pořadí, a snížení času o 19 %
k dosažení maximální plazmatické koncentrace. Proto lze pomocí ultrazvukových technik aplikovat
nižší dávky (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po jednorázovém a opakovaném
podání, reprodukční toxicity, mutagenního potenciálu a lokální toxicity nebyla identifikována žádná
jiná rizika pro člověka než ta, která lze očekávat na základě farmakodynamického působení vysokých
dávek ropivakainu (např. příznaky CNS, včetně křečí a kardiotoxicity).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými
léčivými přípravky.
V alkalických roztocích může dojít k vysrážení, protože ropivakain vykazuje špatnou rozpustnost při
pH > 6,0.


6.3 Doba použitelnosti

Doba použitelnosti před otevřením
roky

Doba použitelnosti po otevření
K okamžitému použití.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

10ml průhledná polypropylenová ampulka.

Polypropylenové ampulky jsou speciálně navrženy tak, aby pasovaly na stříkačky Luer lock a Luer fit.

Velikosti balení:
1, 5, 10 ampulek v blistru

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Zacházení
Přípravky Ropivacaine Kabi jsou určeny pouze pro jednorázové pdání. Zlikvidujte veškerý nepoužitý
roztok.

Léčivý přípravek se musí před použitím vizuálně zkontrolovat. Roztok může být použit pouze v
případě, že je čirý, prakticky bez částic a pokud je obal nepoškozený.

Neporušený obal se nesmí znovu autoklávovat.

Likvidace
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o., Na Strži 1702/65, Nusle, 140 00 Praha 4, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

01/262/21-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24.03.

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 4.