VELETRI - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

VELETRI 0,5 mg prášek pro infuzní roztok
VELETRI 1,5 mg prášek pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje epoprostenolum natricum 0,531 mg, což odpovídá epoprostenolum
0,5 mg.
Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje epoprostenolum 0,1 mg (ve formě epoprostenolum
natricum) (epoprostenolum 0,5 mg v 5 ml rozpouštědla).

Jedna injekční lahvička obsahuje epoprostenolum natricum 1,593 mg, což odpovídá epoprostenolum
1,5 mg.
Jeden ml rekonstituovaného roztoku obsahuje epoprostenolum 0,3 mg (ve formě epoprostenolum
natricum) (epoprostenolum 1,5 mg v 5 ml rozpouštědla).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro infuzní roztok
Bílý až téměř bílý prášek
Údaje o pH naředěného roztoku viz bod 4.4.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek VELETRI je indikován k léčbě:

Plicní arteriální hypertenze
Přípravek VELETRI je indikován k léčbě plicní arteriální hypertenze (PAH) (idiopatická nebo dědičná
PAH a PAH spojená s onemocněním pojivových tkání) u pacientů se symptomy III-IV funkční třídy
podle WHO ke zlepšení zátěžové kapacity (viz bod 5.1).

Hemodialýza
Přípravek VELETRI je indikován k užití při hemodialýze v akutních případech, kdy podání heparinu
představuje vysoké riziko krvácení nebo jeho exacerbace, nebo pokud je podání heparinu
kontraindikováno z jiných důvodů (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Plicní arteriální hypertenze
Přípravek VELETRI je indikován pouze k intravenóznímu podání kontinuální infuzí.
Léčba má být zahájena a monitorována pouze lékařem se zkušenostmi s léčbou plicní arteriální
hypertenze.

Krátkodobá (akutní) titrace dávek

Tato fáze má probíhat v nemocnici s odpovídajícím resuscitačním vybavením.
Krátkodobá titrace, při níž se přípravek aplikuje periferním nebo centrálním žilním katetrem, je
nezbytná ke stanovení rychlosti dlouhodobé infuze. Infuze se zahajuje rychlostí 2 ng/kg/min a ta se
zvyšuje každých 15 minut nebo v delších časových intervalech vždy o 2 ng/kg/min, a to až do
dosažení nejlepších výsledků hemodynamických parametrů nebo až do vyvolání farmakologických
účinků limitujících příslušnou dávku.
Pokud není úvodní rychlost infuze 2 ng/kg/min tolerována, je třeba stanovit nižší dávku, kterou bude
pacient tolerovat.

Dlouhodobá kontinuální infuze

Dlouhodobou kontinuální infuzi přípravku VELETRI je třeba podávat pomocí centrálního žilního
katetru. Až do vytvoření centrálního přístupu lze přípravek dočasně podávat periferní žilní infuzí.
Dlouhodobou infuzi je třeba zahájit rychlostí o 4 ng/kg/min nižší, než byla maximálně tolerovaná
rychlost stanovená krátkodobou titrací. Jestliže je maximální tolerovaná rychlost 5 ng/kg/min nebo
nižší, je třeba dlouhodobou infuzi zahájit dávkováním 1 ng/kg/min.

Úprava dávek

Změny rychlosti dlouhodobé infuze mají vycházet z perzistence, recidiv nebo zhoršení charakteru
symptomů plicní arteriální hypertenze nebo z výskytu nežádoucích účinků vyvolaných nadměrnými
dávkami přípravku VELETRI.

Zpravidla je během doby nutné počáteční dávku aplikovanou v dlouhodobé infuzi zvyšovat. O zvýšení
dávek se má uvažovat při přetrvávání symptomů plicní arteriální hypertenze nebo v případě recidiv po
zlepšení stavu pacienta. Infuzní rychlost se má zvyšovat vždy o 1 až 2 ng/kg/min v intervalech
postačujících k posouzení klinické odpovědi. Tyto intervaly mají být minimálně 15 minut. Po
stanovení nové infuzní rychlosti je třeba pacienta pečlivě sledovat a monitorovat krevní tlak a srdeční
frekvenci vestoje i vleže po dobu několika hodin k potvrzení dobré snášenlivosti této nové dávky.

Výskyt farmakologických na dávce závislých nežádoucích účinků během dlouhodobé infuze,
podobných těm, které byly pozorovány během titrace rychlosti infuze, si může vyžádat snížení
rychlosti infuze. V některých případech mohou nežádoucí účinky ustoupit i bez úpravy dávkování.
Dávky je třeba snižovat postupně vždy o 2 ng/kg/min každých 15 minut nebo v delších časových
intervalech, až do vymizení nežádoucích účinků. Je třeba se vyvarovat náhlého vysazení přípravku
VELETRI nebo náhlého snížení rychlosti infuze z důvodu možného výskytu fatálního rebound
fenoménu (viz bod 4.4). S výjimkou život ohrožujících situací (bezvědomí, kolaps atd.) je třeba
infuzní rychlosti přípravku VELETRI upravovat pouze pod dohledem lékaře.

Hemodialýza
Přípravek VELETRI se podává pouze formou kontinuální infuze, buď intravenózní, nebo se přidává
ke krvi přicházející do dialyzátoru.

U dospělých pacientů je účinné následující schéma infuze:
• Před vlastní dialýzou: 4 ng/kg/min intravenózně po dobu 15 minut
• V průběhu dialýzy: 4 ng/kg/min do arteriálního vstupu dialyzátoru

Infuzi je třeba na konci dialýzy ukončit.
U renální dialýzy lze doporučovanou dávku překročit pouze při zajištění pečlivého monitorování
hodnot krevního tlaku.

Starší pacienti
Specifické údaje, týkající se podávání přípravku VELETRI pacientům nad 65 let při hemodialýze nebo
plicní arteriální hypertenzi, nejsou k dispozici. Obecně platí, že u starších pacientů je třeba dávku
přípravku volit opatrně vzhledem k častějším poruchám jaterních, renálních (v případě plicní arteriální
hypertenze) nebo srdečních funkcí, k možné přítomnosti přidruženého onemocnění a k současně
užívané farmakoterapii.

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost přípravku VELETRI u dětí nebyla dosud stanovena.

Způsob podání

Dlouhodobé podávání přípravku VELETRI probíhá intravenózně pomocí centrálního žilního katetru
napojeného na přenosnou infuzní pumpu. Pacient musí být odpovídajícím způsobem vyškolen ohledně
všech aspektů péče o centrální žilní katetr, ohledně aseptické přípravy intravenózně podávaného
přípravku VELETRI a přípravy a výměny zásobníku na léčivo v infuzní pumpě a ohledně péče o
extenzní set.

Další informace týkající se potenciálně vhodných materiálů, ambulantních pump a pokynů k připojení
k intravenózním přístupovým systémům, které mají být použity pro podávání přípravku VELETRI
jsou uvedeny v bodě 6.6.

Snížení rizika zanesení infekce do krevního oběhu prostřednictvím katetru

Zvláštní pozornost je nutno věnovat doporučením v bodě 4.4 a následujícím, protože to by mělo
pomoci snížit riziko zanesení infekce do krevního oběhu prostřednictví katetru.

Péče o centrální žilní katetr a výstup z katetru se musí řídit zavedenými medicínskými principy.

Smějí se používat pouze extenzní sety s in-line filtrem o velikosti pórů 0,22 mikronu umístěným mezi
infuzní pumpou a centrálním žilním katetrem. Doporučuje se používat filtry s hydrofilní membránou
z polyethersulfonu. Extenzní set a in-line filtr se musí měnit přinejmenším každých 48 hodin (viz bod
6.6).

Příprava roztoku přípravku VELETRI pro intravenózní podání
Rekonstituované roztoky je zapotřebí před dalším naředěním zkontrolovat. V případě výskytu
zabarvení nebo částic se roztok nesmí použít. Rekonstituované roztoky se musí ihned dále naředit na
konečnou koncentraci.

Další pokyny pro rekonstituci a ředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním jsou uvedeny v
bodě 6.6.

Přípravek VELETRI nesmí být podán formou bolusové injekce.

4.3 Kontraindikace

Přípravek VELETRI je kontraindikován u pacientů:
• se známou přecitlivělostí na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
• s městnavým srdečním selháním při těžké dysfunkci levé komory.
• přípravek VELETRI nesmí dlouhodobě užívat pacienti, u nichž se v průběhu titrace dávky
rozvine plicní edém.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hodnota pH naředěného “připraveného roztoku” se ředěním snižuje a pohybuje se v rozmezí od 12,pro koncentraci 90 000 ng/ml a 11,7 pro koncentraci 45 000 ng/ml do 11,0 pro koncentraci
000 ng/ml. Proto se musí periferní intravenózní podávání omezit na krátkou dobu a musí se používat
nízké koncentrace.

Vzhledem k vysoké hodnotě pH finálních infuzních roztoků je třeba dbát na to, aby nedošlo k
extravazaci v průběhu aplikace a následnému riziku poškození tkání.

Přípravek VELETRI je vysoce účinné pulmonální a systémové vazodilatans. Kardiovaskulární účinky,
které se mohou vyskytnout v průběhu infuze, vymizí během 30 minut po jejím ukončení.

Přípravek VELETRI je silný inhibitor agregace trombocytů, proto je třeba vzít v úvahu zvýšené riziko
hemoragických komplikací, zejména u pacientů s dalšími rizikovými faktory pro vznik krvácení (viz
bod 4.5).

Dojde-li při podávání přípravku VELETRI k významnému poklesu krevního tlaku, má se snížit dávka
nebo přerušit aplikace infuze. V případě předávkování může být hypotenze závažná a může vést ke
ztrátě vědomí (viz bod 4.9).

Během podávání přípravku VELETRI by se měly monitorovat hodnoty krevního tlaku a srdeční
frekvence.

Přípravek VELETRI může srdeční akci zpomalovat, nebo naopak zrychlovat. Změna rytmu je
pravděpodobně podmíněna jak bazální srdeční frekvencí, tak rychlostí infuzního podání přípravku
VELETRI.

Působení přípravku VELETRI na srdeční frekvenci může být modifikováno současným užíváním
léčiv ovlivňujících kardiovaskulární reflexy.

U pacientů s onemocněním koronárních arterií je doporučena maximální opatrnost.

Bylo hlášeno zvýšení hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8).

Rozpouštědlo neobsahuje žádné konzervační látky; proto by měla být lahvička na injekci použita
pouze jednou a pak zlikvidována.

Plicní arteriální hypertenze
U některých pacientů s plicní arteriální hypertenzí se v průběhu nastavování dávek vyvinul plicní
edém, který může mít souvislost s plicním veno-okluzivním onemocněním. Přípravek VELETRI
nesmí být dlouhodobě podáván pacientům, u kterých se v průběhu nastavování dávek vyvinul plicní
edém (viz bod 4.3).

S výjimkou život ohrožujících stavů je nutné se vyvarovat náhlému vysazení nebo přerušení infuze.
Náhlé přerušení léčby může vést u plicní arteriální hypertenze k rebound fenoménu, který může
způsobovat závrať, astenii, zhoršenou dušnost a může rovněž vést až k úmrtí pacienta (viz bod 4.2).

Přípravek VELETRI se podává kontinuální infuzí pomocí permanentně zavedeného centrálního
žilního katetru, napojeného na malou přenosnou infuzní pumpu. Terapie přípravkem VELETRI
vyžaduje pacientovu spolupráci při zajištění sterilní přípravy infuzního roztoku, aplikaci přípravku i
při péči o permanentní centrální žilní katetr a přístup k intenzivní a trvalé edukaci pacienta.

Při přípravě léčiva a při péči o katetr je třeba dodržovat sterilní podmínky. Dokonce i krátká přerušení
přísunu přípravku VELETRI mohou vést k rychlému symptomatickému zhoršení. Rozhodnutí, zda
podávat přípravek VELETRI pacientům s plicní arteriální hypertenzí, je třeba založit na správném
porozumění pacienta skutečnosti, že je zde vysoká pravděpodobnost, že léčba přípravkem VELETRI
bude dlouhodobá (pravděpodobně i několik let), a na pečlivém zvážení jeho schopnosti přijmout a
pečovat o permanentní žilní katetr a infuzní pumpu.

Hemodialýza
Hypotenzní účinek přípravku VELETRI může být zesílen použitím acetátového pufru v dialyzačním
roztoku v průběhu dialýzy.

Při podávání přípravku VELETRI během dialýzy je třeba zajistit, aby se srdeční výdej zvýšil víc než
minimálně tak, aby nedošlo ke snížení přísunu kyslíku do periferních tkání.

Přípravek VELETRI není konvenční antikoagulans. Epoprostenol byl s úspěchem aplikován při
hemodialýze místo heparinu, v malém počtu případů však byla pozorována tvorba krevních sraženin v
dialyzačním okruhu vyžadujících ukončení dialýzy. Pokud se epoprostenol používá samostatně,
nemusí být měření hodnot, jako např. ATC (activated whole blood clotting time), spolehlivé.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné injekční lahvičce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Pokud se přípravek VELETRI aplikuje pacientům užívajícím současně antikoagulancia, je vhodné
zajistit standardní monitorování antikoagulačních parametrů.

Vazodilatační účinky přípravku VELETRI mohou dále zvyšovat účinek současně podávaných
vazodilatancií a nebo být jimi zvyšovány.

Obdobně jako jiné analogy prostaglandinu, může i přípravek VELETRI snižovat trombolytickou
účinnost aktivátoru tkáňového plazminogenu (tissue plasminogen activator - t-PA) zvyšováním jaterní
clearance tohoto aktivátoru.

Při současném užívání nesteroidních antiflogistik anebo jiných léčiv ovlivňujících agregaci krevních
destiček představuje přípravek VELETRI určitý potenciál ke zvyšování rizika krvácení.

U pacientů užívajících digoxin může dojít po zahájení léčby přípravkem VELETRI ke zvýšení hladin
digoxinu. Ačkoli je toto zvýšení přechodné, může být u pacientů náchylných k toxicitě digoxinu
klinicky významné.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Údaje o podávání epoprostenolu těhotným ženám jsou omezené.
Studie na zvířatech nenaznačily žádné přímé nebo nepřímé škodlivé účinky s ohledem na reprodukční
toxicitu (viz bod 5.3).
Vzhledem k tomu, že alternativní léky nejsou k dispozici, může být epoprostenol podáván ženám,
které se rozhodnou pro pokračování těhotenství i přes známá rizika plicní arteriální hypertenze v
těhotenství.

Kojení
Není známo, zda je epoprostenol nebo jeho metabolity vylučovány do mateřského mléka. Riziko pro
kojené dítě nelze vyloučit. Kojení má být v průběhu léčby přípravkem VELETRI přerušeno.

Fertilita
Údaje o účincích epoprostenolu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici. Reprodukční studie u zvířat
neprokázaly žádný vliv na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Plicní arteriální hypertenze a její léčba může ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje.

K dispozici nejsou žádné údaje týkající se účinků přípravku VELETRI užívaného k hemodialýze na
schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny níže a jsou seřazeny podle třídy orgánových systémů a jejich četnosti.
Frekvence jsou definovány následujícím způsobem: velmi časté ≥ 1/10 (≥ 10%); časté ≥ 1/100 a
< 1/10 (≥ 1% a < 10%); méně časté ≥ 1/1 000 a < 1/100 (≥ 0,1% a < 1%); vzácné ≥ 1/10 000 a < 000 (≥ 0,01% a < 0,1%); velmi vzácné < 1/10 000 (< 0,01%) a není známo (z dostupných údajů nelze
určit).

Infekce a infestace
Časté sepse, septikémie (související většinou s aplikační cestou přípravku
VELETRI)1
Poruchy krve a lymfatického systému
Časté trombocytopenie, krvácení z různých míst (např. plicní, gastrointestinální,
epistaxe, intrakraniální, post-procedurální, retroperitoneální)
Není známo splenomegalie, hypersplenismus
Endokrinní poruchy
Velmi vzácné hypertyreóza
Psychiatrické poruchy
Časté anxieta, nervozita
Velmi vzácné agitovanost
Poruchy nervového systému
Velmi časté bolest hlavy
Srdeční poruchy
Časté tachykardie2, bradykardie3,
Není známo srdeční selhání s vysokým výdejem
Cévní poruchy
Velmi časté zrudnutí obličeje (pozorované i u pacientů v celkové anestezii)
Časté hypotenze
Velmi vzácné bledost
Není známo ascites
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Není známo plicní edém
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté nauzea, zvracení, průjem
Časté břišní kolika, někdy zaznamenána jako břišní diskomfort
Méně časté sucho v ústech
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté vyrážka
Méně časté pocení
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Velmi časté bolest čelisti
Časté artralgie
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi časté bolest (nespecifikovaná)
Časté bolest v místě vpichu*, bolest na hrudi
Vzácné lokální infekce *
Velmi vzácné zarudnutí kůže v okolí místa aplikace infuze*, okluze dlouhého nitrožilního
katetru*, malátnost, svíravé pocity na hrudi
Vyšetření
Není známo zvýšení hladiny glukózy v krvi
* související s aplikační cestou epoprostenolu
Byly zaznamenány infekce související s katetrem způsobené mikroorganismy, které nejsou
vždy považovány za patogenní (včetně mikrokoků).
Tachykardie byla zaznamenána jako odpověď na epoprostenol v dávkách 5 ng/kg/min a méně.
Bradykardie, provázená v některých případech ortostatickou hypotenzí, se vyskytla u zdravých
dobrovolníků po dávkách epoprostenolu přesahujících 5 ng/kg/min. Po intravenózně podaném
epoprostenolu v dávce odpovídající 30 ng/kg/min byla u zdravých dobrovolníků pozorována
bradykardie spojená s výrazným poklesem systolického i diastolického krevního tlaku.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Hlavním projevem předávkování bude pravděpodobně hypotenze.

Příznaky pozorované při předávkování přípravkem VELETRI obecně představují zvýrazněné
farmakologické účinky léčivého přípravku (např. hypotenze a komplikace hypotenze).
V případě předávkování je třeba snížit dávku nebo přerušit infuzi a podle situace zahájit odpovídající
podpůrná opatření, např. zvýšení plazmatického objemu a/nebo úpravu průtoku pumpou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antitrombotika; Antiagregancia kromě heparinu, ATC kód: B01AC
Hodnota pH přípravku VELETRI je vyšší než pH ostatních přípravků s obsahem epoprostenolu.

V porovnání s jinými naředěnými roztoky epoprostenolu, které jsou pufrovány glycinem, přípravek
Veletri obsahuje l-arginin, který má nižší pufrovací kapacitu. To vede k širšímu rozmezí hodnot pH
naředěného roztoku. Hodnota pH se ředěním snižuje z 12,0 při koncentraci 90 000 ng/ml a 11,7 při
koncentraci 45 000 ng/ml na 11,0 při koncentraci 3 000 ng/ml.

Studie popsané níže pod nadpisem „Farmakodynamické vlastnosti” se vztahují ke studiím
provedeným s roztokem epoprostenolu pufrovaným glycinem s pH mezi 10,3 a 10,8 (Flolan).

Mechanismus účinku
Epoprostenolum natricum je sodná sůl epoprostenolu, přirozeně se vyskytující prostaglandin
produkovaný intimou, vnitřní vrstvou cévní stěny. Epoprostenol je vysoce účinný inhibitor agregace
krevních destiček a zároveň patří k silně účinným vazodilatanciím.

Většina účinků epoprostenolu se projevuje cestou stimulace adenylátcyklázy, což vede ke zvýšení
nitrobuněčné hladiny cyklického adenozin-3’5’-monofosfátu (cAMP). Byla popsána postupná
stimulace adenylátcyklázy v krevních destičkách u lidí s následnou aktivací fosfodiesterázy. Zvýšená
hladina cAMP reguluje koncentraci intracelulárního vápníku tím, že zvyšuje jeho přestup z buňky do
extracelulárního prostoru.
V důsledku toho dojde k inhibici agregace krevních destiček snížením koncentrace cytoplazmatického
kalcia. Na koncentraci cytoplazmatického kalcia závisejí změny tvaru destiček, jejich shlukování a
uvolňování.

Farmakodynamické účinky
Infuze s dávkou 4 ng/kg/min po dobu 30 minut nemá žádný významný vliv na srdeční frekvenci nebo
hodnoty krevního tlaku, i když při této hladině může dojít ke zrudnutí obličeje.

Plicní arteriální hypertenze
Nitrožilní infuze epoprostenolu trvající až 15 minut vyvolají zvýšení hodnot srdečního indexu (cardiac
index - CI), tepového objemu (stroke volume - SV), pokles plicní cévní rezistence (pulmonary
vascular resistance - PVR), celkové plicní rezistence (total pulmonary resistance - TPR) a středního
systémového arteriálního tlaku (systemic arterial pressure – SAPm), a to v závislosti na dávce. Vliv
epoprostenolu na střední tlak v plicnici (pulmonary artery pressure - PAPm) byl u pacientů s PAH
proměnný a nevýznamný.

Hemodialýza
Vliv epoprostenolu na agregaci krevních destiček závisí na dávce (při nitrožilní aplikaci v rozmezí až 16 ng/kg/min). Při dávkách 4 ng/kg/min a více dochází k významné inhibici agregace destiček
indukované adenozindifosfátem.

Vliv na krevní destičky vymizí v průběhu 2 hodin po ukončení infuze a hemodynamické změny
vyvolané epoprostenolem se vrátí na výchozí stav během 10 minut od ukončení šedesátiminutové
infuze s dávkou v rozmezí 1 až 16 ng/kg/min.

Vyšší dávky epoprostenolu (20 ng/kg/min) rozptýlí cirkulující agregáty destiček a až dvojnásobně
prodlouží dobu kožní krvácivosti.

Epoprostenol zesiluje antikoagulační aktivitu heparinu asi o 50 %, pravděpodobně snížením
uvolňování faktoru neutralizujícího heparin.

Klinická účinnost a bezpečnost

Plicní arteriální hypertenze

Dlouhodobé podávání kontinuální infuze epoprostenolu pacientům s idiopatickou nebo dědičnou PAH
bylo hodnoceno ve 2 prospektivních, otevřených, randomizovaných studiích v trvání 8 a 12 týdnů (n =
25 a n = 81), porovnávající kombinaci epoprostenolu a konvenční terapie proti konvenční terapii
samotné. Konvenční terapie se lišila u jednotlivých pacientů a zahrnovala některá nebo všechna z
následujících léčiv: antikoagulancia u všech pacientů, perorální vazodilatancia, diuretika a digoxin u
poloviny až dvou třetin pacientů; a doplňkové podávání kyslíku přibližně u poloviny pacientů. S
výjimkou dvou pacientů s NYHA (New York Heart Association) funkční klasifikací třídy II, byli
všichni pacienti klasifikováni jako třída III nebo IV. Vzhledem k tomu, že výsledky obou studií byly
podobné, jsou popsány souhrnné výsledky. Kombinované výchozí průměrné hodnoty testu 6minutové
chůze (6-minute walking test, 6MWT) byly ve skupině se samotnou konvenční terapií 266 metrů a ve
skupině s epoprostenolem 301 metrů.

Zlepšení proti výchozím hodnotám srdečního indexu (0,33 proti -0,12 l/min/m2), tepového objemu
(6,01 proti -1,32 ml/stah), arteriální saturace kyslíkem (1,62 proti -0,85 %), středního plicního
arteriálního tlaku (-5,39 proti 1,45 mmHg), středního tlaku v pravé síni (right atrial presure, RAPm) (-
2,26 proti 0,59 mmHg), celkové plicní rezistence (-4,52 proti 1,41 Wood U), plicní cévní rezistence (-
3,60 proti 1,27 Wood U) a systémové cévní rezistence (-4,31 proti 0,18 Wood U) byly statisticky
rozdílné u pacientů, kterým byl dlouhodobě podáván epoprostenol a u těch, kterým podáván nebyl.
Střední systémový arteriální tlak se u obou skupin významně nelišil (-4,33 proti -3,05 mmHg). Tato
hemodynamická zlepšení se jevila jako přetrvávající, když byl epoprostenol podáván po dobu nejméně
36 měsíců v otevřené, nerandomizované studii.

Statisticky významné zlepšení bylo pozorováno u zátěžové kapacity (p = 0,001), měřené pomocí
6MWT u pacientů, kterým byla podávána kontinuální intravenózní infuze epoprostenolu plus
konvenční terapie (n = 52) po dobu 8 nebo 12 týdnů v porovnání s pacienty, kterým byla podávána
samotná konvenční terapie (n = 54) (kombinované výsledky po 8 a 12 týdnech - změny proti
výchozímu stavu – medián 49 proti -4 metrů; průměr 55 proti -4 metrů). Zlepšení bylo patrné již první
týden léčby. Po ukončení léčby došlo, ve 12týdenní studii, ke zlepšení přežití u pacientů s funkční
třídou NYHA III a IV. Osm ze 40 (20 %) pacientů, kterým byla podávána samotná konvenční terapie,
zemřelo, zatímco žádný pacient z 41, kterým byl podáván epoprostenol, nezemřel (p = 0,003).

Dlouhodobé podávání kontinuální infuze epoprostenolu pacientům s PAH/SSD bylo hodnoceno
v prospektivní, otevřené randomizované studii trvající 12 týdnů, porovnávající kombinaci
epoprostenolu a konvenční terapie (n = 56) proti konvenční terapii samotné (n = 55). S výjimkou pacientů s NYHA funkční klasifikací třídy II, byli všichni pacienti klasifikováni jako třída III nebo IV.
Konvenční terapie se lišila u jednotlivých pacientů a zahrnovala některá nebo všechna z následujících
léčiv: antikoagulancia u všech pacientů, doplňkové podávání kyslíku a diuretika u dvou třetin
pacientů, perorální vazodilatancia u 40 % pacientů a digoxin u třetiny pacientů. Primárním cílovým
parametrem účinnosti bylo zlepšení 6MWT. Medián výchozích hodnot byl u samotné konvenční
terapie 240 metrů a u epoprostenolu plus konvenční terapie 270 metrů. Statisticky významné zvýšení
CI a statisticky významné snížení PAPm, RAPm, PVR a SAPm po 12 týdnech léčby bylo pozorováno
u pacientů, kterým byl dlouhodobě podáván epoprostenol proti těm, kterým podáván nebyl.

Po 12 týdnech byl pozorován statistický rozdíl (p < 0,001) ve změně proti výchozím hodnotám 6MWT
u skupiny, které byl podáván epoprostenol a konvenční terapie, v porovnání se skupinou, které byla
podávána samotná konvenční terapie (medián: 63,5 proti –36,0 metrů; průměr: 42,9 proti -40, metrů).

Zlepšení bylo u některých pacientů patrné na konci prvního týdne léčby. Zvýšení zátěžové kapacity
bylo provázeno statisticky významným zlepšením u dyspnoe, měřeno pomocí Borg Dyspnoea Index.
Ve 12 týdnu se zlepšila funkční klasifikace NYHA u 21 pacientů z 51 (41 %) léčených
epoprostenolem naproti tomu ve skupině léčené samotnou konvenční terapií nedošlo ke zlepšení u
žádného ze 48 pacientů. V obou skupinách však u vyššího počtu pacientů (28/51 [55 %] ve skupině s
epoprostenolem a 35/48 [73 %] ve skupině se samotnou konvenční terapií) nedošlo k žádné změně ve
funkční třídě a u 2/51 (4 %) pacientů ze skupiny s epoprostenolem a u 13/48 (27 %) pacientů ze
skupiny se samotnou konvenční terapií došlo ke zhoršení.
Po 12 týdnech nebyl pozorován statisticky významný rozdíl v přežití u pacientů s PAH/SSD léčených
epoprostenolem oproti pacientům léčeným samotnou konvenční terapií. Na konci léčby zemřeli 4 z (7 %) pacientů, kterým byl podáván epoprostenol a 5 z 55 (9 %) pacientů, kterým byla podávána
samotná konvenční terapie.

Hemodialýza

V šesti studiích kontrolovaných heparinem a v pěti akutních studiích bylo hodnoceno použití
epoprostenolu všeobecně v rámci hemodialýzy za použití různých technik. Primární měření účinnosti
zahrnovalo clearance močovinového dusíku v krvi (BUN) a kreatininu v rámci dialýzy, odstranění
tekutin (ultrafiltrace) v rámci dialýzy a srážlivost v mimotělním okruhu.

Významná srážlivost (nutnost trvalého přerušení dialýzy nebo nutnost výměny dialyzačního přístroje)
se vyskytla přibližně u 9 % (N = 56) všech dialýz s podáním epoprostenolu a u < 1 % (N = 1) všech
dialýz s podáním heparinu v hlavních kontrolovaných studiích a akutních studiích. Většina dialýz
s podáním epoprostenolu (67 %), u kterých byla nutná výměna dialyzačního přístroje, byla následně
dokončena bez výskytu srážlivosti. Nicméně 9 z 27 dialýz s podáním epoprostenolu však nebylo
úspěšně dokončeno ani po opakovaném úsilí.

Nehledě na technické potíže, které se vyskytovaly zřídka u obou typů léčby, nedošlo k závažnému
dialýzu omezujícímu srážení u 93 % všech dialýz s podáním epoprostenolu a u 99 % všech dialýz s
podáním heparinu.

Méně významná srážení (dostatečná k tomu, aby byla zapotřebí intervence, ale nevyžadující trvalé
přerušení dialýzy nebo výměnu dialyzačního přístroje) byla hlášena častěji u dialýzy s podáním
epoprostenolu než u dialýzy s podáním heparinu. Méně významná srážení se nevyskytla u žádné
dialýzy s podáním heparinu a vyskytla se u 5 % (N = 32) dialýz s podáním epoprostenolu.
Viditelná srážení (bez nutnosti intervence) byla hlášena u dalších 31 % dialýz s podáním
epoprostenolu a u 5 % dialýz s podáním heparinu.

Aby bylo možné stanovit, zda je u pacientů podstupujících hemodialýzu zvýšení rizika krvácení méně
časté, pokud je jim podáván epoprostenol, než pokud je jim podáván heparin, byly provedeny významné prospektivní kontrolované studie. Každému pacientovi byla náhodně přiřazena sekvence
dialýz s podáním epoprostenolu nebo s podáním heparinu. Poté absolvoval až 6 dialýz v jedné studii a
až 3 dialýzy ve druhé studii.

Riziko krvácení bylo definováno jako:
• Velmi vysoké riziko – aktivní krvácení v době zahájení dialýzy

• Vysoké riziko – aktivní krvácení během 3 dnů před dialýzou, které ustalo v pre-dialyzační fázi;
nebo rána po chirurgickém zákroku nebo úrazu během 3 dnů před dialýzou

Ve významných kontrolovaných studiích podstoupilo dvanáct pacientů s velmi vysokým rizikem
krvácení 35 dialýz s podáním epoprostenolu a 11 pacientů podstoupilo 28 dialýz s podáním heparinu.
V akutních studiích podstoupilo šestnáct pacientů 24 dialýz s podáním epoprostenolu.

Ve významných kontrolovaných studiích, kde byly ve všech dialýzách kombinovány oba typy léčby
(podávání heparinu nebo epoprostenolu), se u více pacientů, kterým byl podán heparin, vyskytlo
krvácení během dne před dialýzou (n = 13/17 proti 8/23), dne dialýzy (n = 25/28 proti 16/35) a během
dne po dialýze (n = 16/24 proti 5/24) v porovnání s pacienty, kterým byl podán epoprostenol ve
stejných časových intervalech.

U pacientů s přetrvávajícím krvácením byly vyhodnoceny změny v závažnosti krvácení. Závažnost
krvácení se snížila častěji u pacientů, kterým byl podán epoprostenol během dne před dialýzou a v den
dialýzy (před dialýzou: n = 4/8; v den dialýzy n = 6/16), než u pacientů, kterým byl podán heparin
(před dialýzou: n = 4/13; v den dialýzy: n = 4/25). Avšak následující dny po dialýze bylo pozorováno
opětovné zhoršení u epoprostenolu (n = 1/5) v porovnání s heparinem (n = 8/16). Závažnost krvácení
se zvýšila pouze v 1 den dialýzy u epoprostenolu (n = 1/16), zatímco u heparinu se závažnost krvácení
zvýšila v 5 dnech dialýzy (n = 5/25) a ve 2 dnech před dialýzou (n = 2/13).

Pacienti, u kterých nebylo jasně prokázáno krvácení těsně před první studijní dialýzou, ale u kterých
se krvácení vyskytlo během tří dnů před dialýzou, byli klasifikováni jako skupina s vysokým rizikem
krvácení. Ve významných kontrolovaných studiích podstoupilo devatenáct pacientů 51 dialýz s
podáním heparinu a 19 pacientů podstoupilo 44 dialýz s podáním epoprostenolu.

Po zkombinování všech dialýz se zdá, že u mírně vyššího počtu pacientů, kterým byl podán
epoprostenol, se vyskytovalo krvácení před dialýzou (n = 12/25 proti 8/32), při dialýze (n = proti 14/51) a po dialýze (n = 8/34 proti 5/44), v porovnání s pacienty, kterým byl podán heparin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Vzhledem k chemické nestabilitě, vysoké účinnosti a krátkému poločasu epoprostenolu nebylo možné
určit vhodnou a přesnou metodu ke stanovení epoprostenolu v biologických tekutinách.

Intravenózně podaný epoprostenol se z krve rychle distribuuje do tkání.

Při normálním fyziologickém pH a teplotě se epoprostenol spontánně štěpí na 6-oxo-prostaglandin F1α,
přestože do určité míry podléhá i enzymatické degradaci na další produkty.

Po aplikaci epoprostenolu značeného radionuklidem u člověka se podařilo objevit minimálně metabolitů a 10 z nich strukturálně identifikovat.

Na rozdíl od celé řady dalších prostaglandinů se epoprostenol nemetabolizuje během průchodu plicní
cirkulací.

Poločas spontánního štěpení na 6-oxo-prostaglandin F1α se u člověka odhaduje na max. 6 minut, může
se však pohybovat i v rozmezí 2 až 3 minut, jak dokládají výsledky rychlosti degradace epoprostenolu
v lidské krvi in vitro.
Po podání epoprostenolu značeného radionuklidem u člověka bylo zjištěno 82 % radioaktivity v moči
a 4 % ve stolici.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní
riziko pro člověka. Dlouhodobé studie na zvířatech ke stanovení karcinogenního potenciálu
epoprostenolu nebyly provedeny.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Sacharosa
Arginin
Hydroxid sodný (k úpravě pH)

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Doba použitelnosti rekonstituovaného/naředěného infuzního roztoku:
Rekonstituovaný roztok se musí ihned dále naředit na konečnou koncentraci.
Naředěný roztok se musí uchovávat v zásobníku na léčivo, aby byl chráněn před světlem, a může se
uchovávat po dobu maximálně 8 dní při teplotě 2 °C - 8 °C.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek (prášek pro infuzní roztok) nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky
uchovávání. Chraňte před mrazem.

Rekonstituovaný roztok se musí ihned dále naředit na konečnou koncentraci (viz body 4.2, 6.3 a 6.6).
Přípravek VELETRI v zásobníku na léčivo naředěný na konečnou koncentraci podle pokynů se může
podávat při pokojové teplotě (25 °C) ihned po naředění nebo po uchovávání po dobu maximálně 8 dnů
při teplotě 2 °C - 8 °C, jak je uvedeno v podmínkách pro použití uvedených v tabulce 2 v bodě 6.6.
Zcela naředěný roztok chraňte před slunečním světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Prášek pro infuzní roztok:
10 ml lahvička na injekci z bezbarvého skla typu I uzavřená pryžovou zátkou a hliníkovým
odklápěcím víčkem (s bílým terčíkem u dávky 0,5 mg v lahvičce na injekci a s červeným terčíkem u
dávky 1,5 mg v lahvičce na injekci).

Velikosti balení:

Plicní arteriální hypertenze
K dispozici jsou následující dvě velikosti balení určené k použití při léčbě plicní arteriální hypertenze:

• Jedna injekční lahvička obsahující 0,5 mg prášku.
• Jedna injekční lahvička obsahující 1,5 mg prášku.

Hemodialýza
K dispozici je následující velikost balení určená k použití při hemodialýze:
• Jedna injekční lahvička obsahující 0,5 mg prášku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Vhodné ambulantní pumpy pro podávání přípravku VELETRI zahrnují:

• CADD-Legacy • CADD-Legacy PLUS
• CADD-Solis VIP (s variabilním infuzním profilem)

Vyrábí Smiths Medical.

Příslušenství k pumpám, které bylo shledáno vhodným k podávání přípravku VELETRI zahrnuje:

• CADD jednorázový zásobník Medication Cassette Reservoir 50 ml; 100 ml od firmy Smiths
Medical.
• CADD extenzní set s in-line filtrem o velikosti pórů 0,2 mikronu (CADD extenzní set se
spojkou male luer, filtrem eliminujícím vzduch o velikosti pórů 0,2 mikronu, svorkou a
s integrovaným protikondenzačním ventilem (anti-siphon valve) se spojkou male luer) od firmy
Smiths Medical.

Na základě dostupných údajů z interního testování a pokynů výrobce příslušenství pro použití,
přípravu a podání, mezi pravděpodobně kompatibilní materiály patří:
• akryl
• akrylonitrilbutadienstyren (ABS)
• polykarbonát
• polyethersulfon
• polypropylen
• polytetrafluorethylen (PTFE)
• polyurethan
• polyvinylchlorid (PVC) (plastifikovaný pomocí DEHP)
• silikon

Není známo, zda je s přípravkem VELETRI kompatibilní polyethylentereftalát (PET) a
polyethylentereftalátglykol (PETG), protože tyto materiály nebyly s přípravkem VELETRI testovány,
a proto se používání těchto materiálů nedoporučuje.

Doporučuje se nenosit infuzní pumpu trvale v kontaktu s pokožkou, aby se zabránilo výkyvům teplot
kazety.
Při připojování extenzního setu zajistěte, aby v prostoru mezi intravenózním přístupovým systémem a
luer lockem nebyl žádný naředěný roztok. Před připojením extenzního setu k intravenóznímu
přístupovému systému je nutné pečlivě otřít první kapky pocházející z extenzního setu.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
Stabilita roztoků přípravku VELETRI je podmíněna hodnotami pH.
Prášek pro infuzní roztok se musí rekonstituovat s použitím sterilní vody na injekci nebo injekční
roztok 0,9% chloridu sodného.
K dalšímu ředění je třeba použít stejné rozpouštědlo, jaké bylo použito pro rekonstituci sterilního
lyofilizovaného prášku.

Rekonstituce, ředění a výpočet rychlosti infuze:
Přípravě infuze a výpočtu její rychlosti je třeba věnovat zvláštní pozornost. Je třeba přesně dodržovat
následující postup.
Rekonstituci a ředění je třeba provádět za aseptických podmínek.

Hemodialýza
K dispozici je následující velikost balení určená k použití při hemodialýze:
• Jedna injekční lahvička obsahující sterilní lyofilizovaný prášek VELETRI odpovídající 0,5 mg
přípravku VELETRI, dodávaná samostatně.

Rekonstituce:
Natáhněte 5 ml sterilní vody na injekci nebo injekčního roztoku 0,9% chloridu sodného jako
rozpouštědla do sterilní stříkačky, vstříkněte obsah stříkačky do injekční lahvičky obsahující přípravek
VELETRI a jemně třepejte, dokud se prášek nerozpustí. Před dalším naředěním je nutné
rekonstituovaný roztok zkontrolovat. Je zakázáno používat roztok, který je zabarvený nebo obsahuje
částice. Veškerý nepoužitý rekonstituovaný roztok musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

Ředění:
Rekonstituovaný roztok se musí ihned dále naředit na konečnou koncentraci. K dalšímu ředění je třeba
použít stejné rozpouštědlo, jaké bylo použito pro rekonstituci sterilního lyofilizovaného prášku.

Výpočet rychlosti infuze:
Rychlost infuze se vypočítá podle následující rovnice:

rychlost infuze (ml/min) = dávka (ng/kg/min) × tělesná hmotnost (kg) koncentrace roztoku (ng/ml)


rychlost infuze (ml/h) = rychlost infuze (ml/min) ×
Běžně používané ředění je 2 000 ng/ml přípravku VELETRI:


Dávka
(ng/kg/min)
Tělesná hmotnost (kg)
30 40 50 60 70 80 90 1 0,90 1,20 1,50 1,80 2,10 2,40 2,70 3,2 1,80 2,40 3,00 3,60 4,20 4,80 5,40 6,3 2,70 3,60 4,50 5,40 6,30 7,20 8,10 9,4 3,60 4,80 6,00 7,20 8,40 9,60 10,80 12,5 4,50 6,00 7,50 9,00 10,50 12,00 13,50 15, Rychlost průtoku v ml/h

Plicní arteriální hypertenze

K léčbě plicní arteriální hypertenze jsou k dispozici následující dvě velikosti balení:
• Jedna injekční lahvička obsahující sterilní lyofilizovaný prášek VELETRI odpovídající 0,5 mg
přípravku VELETRI, dodávaná samostatně.
• Jedna injekční lahvička obsahující sterilní lyofilizovaný prášek VELETRI odpovídající 1,5 mg
přípravku VELETRI, dodávaná samostatně.

Rekonstituce:
Natáhněte 5 ml sterilní vody na injekci nebo injekčního roztoku 0,9% chloridu sodného jako
rozpouštědla do sterilní stříkačky, vstříkněte obsah stříkačky do injekční lahvičky obsahující přípravek
VELETRI a jemně třepejte, dokud se prášek nerozpustí. Před dalším naředěním je nutné
rekonstituovaný roztok zkontrolovat. Je zakázáno používat roztok, který je zabarvený nebo obsahuje
částice. Veškerý nepoužitý rekonstituovaný roztok musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

Ředění:
Rekonstituovaný roztok se musí ihned dále naředit na konečnou koncentraci. K dalšímu ředění je třeba
použít stejné rozpouštědlo, jaké bylo použito pro rekonstituci sterilního lyofilizovaného prášku.
Pokud se přípravek VELETRI podává dlouhodobě, musí se připravovat v zásobníku na léčivo
vhodném pro infuzní pumpu. Smějí se používat pouze extenzní sety s in-line filtrem o velikosti pórů
0,22 mikronu umístěným mezi infuzní pumpou a centrálním žilním katetrem. Doporučuje se používat
filtry s hydrofilní membránou z polyethersulfonu. Extenzní set a in-line filtr se musí měnit
přinejmenším každých 48 hodin (viz bod 4.4).

Pro přípravu roztoků s konečnou koncentrací nižší než 15 000 ng/ml se musí použít injekční lahvička
s obsahem 0,5 mg epoprostenolu.

Tabulka 1 uvádí příklady přípravy roztoků přípravku VELETRI v často používaných koncentracích.
Každá injekční lahvička je pouze pro jedno použití.

Tabulka 1: Často používané koncentrace – příklady rekonstituce a ředění
Konečná koncentrace (ng/ml) Pokyny:
000 ng/ml Rozpusťte obsah jedné 0,5mg lahvičky s 5 ml sterilní vody na
injekci nebo injekčního roztoku 0,9 % chloridu sodného jako
rozpouštědla. Odeberte 3 ml z obsahu lahvičky a přidejte k
dostatečnému množství stejného rozpouštědla, aby se dosáhlo
celkového objemu 100 ml.
000 ng/ml Rozpusťte obsah jedné 0,5mg lahvičky s 5 ml sterilní vody na
injekci nebo injekčního roztoku 0,9 % chloridu sodného jako
rozpouštědla.
Odeberte celý obsah lahvičky a přidejte k dostatečnému
množství stejného rozpouštědla, aby se dosáhlo celkového
objemu 100 ml.
10 000 ng/ml Rozpusťte obsah dvou 0,5mg lahviček, každou s 5 ml sterilní
vody na injekci nebo injekčního roztoku 0,9 % chloridu
sodného jako rozpouštědla.
Odeberte celý obsah lahviček a přidejte k dostatečnému
množství stejného rozpouštědla, aby se dosáhlo celkového
objemu 100 ml.
15 000 ng/ml* Rozpusťte obsah jedné 1,5mg lahvičky s 5 ml sterilní vody na
injekci nebo injekčního roztoku 0,9 % chloridu sodného jako
rozpouštědla.
Odeberte celý obsah lahvičky a přidejte k dostatečnému
množství stejného rozpouštědla, aby se dosáhlo celkového
objemu 100 ml.
30 000 ng/ml* Rozpusťte obsah dvou 1,5mg lahviček, každou s 5 ml sterilní
vody na injekci nebo injekčního roztoku 0,9 % chloridu
sodného jako rozpouštědla.
Odeberte celý obsah obou lahviček a přidejte k dostatečnému
množství stejného rozpouštědla, aby se dosáhlo celkového
objemu 100 ml.
30 000 ng/ml* Rozpusťte obsah jedné 1,5mg lahvičky s 5 ml sterilní vody na
injekci nebo injekčního roztoku 0,9 % chloridu sodného jako
rozpouštědla.
Odeberte celý obsah obou lahviček a přidejte k dostatečnému
množství stejného rozpouštědla, aby se dosáhlo celkového
objemu 50 ml.
* Roztoky s vyššími konečnými koncentracemi mohou být potřebné pro pacienty, kterým je přípravek
VELETRI podáván dlouhodobě.

Přípravek VELETRI naředěný na konečnou koncentraci v zásobníku na léčivo tak, jak je uvedeno, se
může podat ihned při pokojové teplotě (25 °C), nebo ho lze uchovat po dobu maximálně 8 dní při
teplotě 2 °C - 8 °C a podat za podmínek pro použití uvedených v tabulce 2.

Tabulka 2: Maximální doba podání (hodiny) při pokojové teplotě (25 °C) úplně naředěných
roztoků uchovávaných v zásobníku na léčivo
Rozmezí konečných koncentrací Okamžité
podání
Při uchovávání po
dobu max 8 dní při
teplotě 2 °C - 8 °C
≧ 3 000 ng/ml a < 15 000 ng/ml 48 hodin 24 hodin
≧ 15 000 ng/ml 48 hodin 48 hodin

Nevystavujte úplně naředěný roztok přímému slunečnímu světlu.

Výpočet rychlosti infuze:

Rychlost infuze lze vypočítat podle následující rovnice:

rychlost infuze (ml/min) = dávka (ng/kg/min) × tělesná hmotnost (kg) koncentrace roztoku (ng/ml)


rychlost infuze (ml/h) = rychlost infuze (ml/min) ×
Dále jsou uvedeny některé koncentrace běžně používané u pacientů s plicní arteriální hypertenzí.

Tabulka 3: Rychlost infuze přípravku VELETRI při koncentraci 5 000 ng/ml
Příklad pro dávkování s použitím koncentrace 5 000 ng/ml
Dávka
(ng/kg/min)
Tělesná hmotnost (kg)

10 20 30 40 50 60 70 80 90 2 1,0 1,2 1,4 1,7 1,9 2,2 2,4 1,0 1,4 1,9 2,4 2,9 3,4 3,8 4,3 4,6 1,4 2,2 2,9 3,6 4,3 5,0 5,8 6,5 7,8 1,0 1,9 2,9 3,8 4,8 5,8 6,7 7,7 8,6 9,10 1,2 2,4 3,6 4,8 6,0 7,2 8,4 9,6 10,8 12,12 1,4 2,9 4,3 5,8 7,2 8,6 10,1 11,5 13,0 14,14 1,7 3,4 5,0 6,7 8,4 10,1 11,8 13,4 15,1 16,16 1,9 3,8 5,8 7,7 9,6 11,5 13,4 15,4 17,3 19, Rychlost průtoku v ml/h

Tabulka 4: Rychlost infuze přípravku VELETRI při koncentraci 15 000 ng/ml
Příklad pro dávkování s použitím koncentrace 15 000 ng/ml
Dávka (ng/
kg/min)
Tělesná hmotnost (kg)
30 40 50 60 70 80 90 4 1,0 1,1 1,3 1,4 1,6 1,0 1,2 1,4 1,7 1,9 2,2 2,8 1,0 1,3 1,6 1,9 2,2 2,6 2,9 3,10 1,2 1,6 2,0 2,4 2,8 3,2 3,6 4,12 1,4 1,9 2,4 2,9 3,4 3,8 4,3 4,14 1,7 2,2 2,8 3,4 3,9 4,5 5,0 5,16 1,9 2,6 3,2 3,8 4,5 5,1 5,8 6, Rychlost průtoku v ml/h

Tabulka 5: Rychlost infuze přípravku VELETRI při koncentraci 30 000 ng/ml
Příklad pro dávkování s použitím koncentrace 30 000 ng/ml
Dávka
(ng/kg/min)
Tělesná hmotnost (kg)

30 40 50 60 70 80 90 100
1,0 1,1 1,2
1,0 1,1 1,3 1,4 1,6
10 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8 2,0
12 1,0 1,2 1,4 1,7 1,9 2,2 2,4
14 1,1 1,4 1,7 2,0 2,2 2,5 2,8
16 1,0 1,3 1,6 1,9 2,2 2,6 2,9 3,2
Rychlost průtoku v ml/h

Při dlouhodobém podávání přípravku VELETRI mohou být nutné vyšší rychlosti infuze a proto i
koncentrovanější roztoky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Janssen-Cilag International NV
Turnhoutseweg B-2340 Beerse
Belgie


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

VELETRI 0,5 mg prášek pro infuzní roztok: 83/361/13-C
VELETRI 1,5 mg prášek pro infuzní roztok: 83/362/13-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 18. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 6. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU

22. 9.