VESICARE - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Vesicare 1 mg/ml perorální suspenze

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Vesicare perorální suspenze obsahuje solifenacini succinas 1 mg/ml, což odpovídá solifenacinum 0,mg/ml.
Pomocné látky se známým účinkem
Kyselina benzoová (E210) 0,015 mg/ml
Methylparaben (E218) 1,6 mg/ml
Propylenglykol (E1520) 20 mg/ml
Propylparaben (E 216) 0,2 mg/ml.
Tento léčivý přípravek obsahuje 48,4 mg alkoholu (ethanolu) v maximální dávce 10 ml. Ethanol je
obsažen v přírodním pomerančovém aroma.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Perorální suspenze
Bílá až téměř bílá, vodná homogenní suspenze s pomerančovým aroma.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hyperaktivní močový měchýř u dospělých pacientů
Vesicare perorální suspenze je indikován k symptomatické léčbě urgentní inkontinence a/nebo
zvýšené frekvenci a urgenci močení u pacientů se syndromem hyperaktivního močového měchýře
(OAB – „overactive bladder“).

Neurogenní hyperaktivita detruzoru
Vesicare perorální suspenze je indikován k léčbě dětí od věku od 2 do 18 let s neurogenní
hyperaktivitou detruzoru (NDO – „neurogenic detrusor overactivity“).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Hyperaktivní močový měchýř

Dospělí, včetně starších pacientů
Doporučená dávka je 5 mg (5 ml) solifenacin-sukcinátu jednou denně. V případě potřeby je možno
dávku zvýšit na 10 mg (10 ml) solifenacin-sukcinátu jednou denně.

Pediatrická populace

Účinnost přípravku Vesicare u dětí a dospívajících s hyperaktivním močovým měchýřem zatím nebyla
stanovena. Z tohoto důvodu není Vesicare určen k léčbě hyperaktivního močového měchýře u dětí a
dospívajících mladších než 18 let. V současnosti dostupné údaje jsou popsány v bodě 5.1 a 5.2.

Neurogenní hyperaktivita detruzoru

Pediatrická populace (ve věku od 2 do 18 let)

Doporučená dávka perorální suspenze Vesicare je stanovena v závislosti na hmotnosti pacienta. Léčba
má být započata doporučenou počáteční dávkou. Následně lze dávkování zvýšit na nejnižší účinnou
dávku. Maximální dávka nesmí být překročena. Během dlouhodobé léčby musí být pacienti,
pravidelně vyšetřováni nejméně jednou ročně nebo častěji, pokud je třeba, aby mohla být dávka dle
potřeby upravena. Dávkování dle tělesné hmotnosti pacienta je uvedeno v tabulce níže.

Rozmezí hmotnosti (kg) Počáteční dávka (ml) §1 Maximální dávka (ml) §9 až 15 2 >15 až 30 3 >30 až 45 3 >45 až 60 4 >60 5 § Perorální suspenze Vesicare má koncentraci 1 mg/ml.
Ekvivalent k expozici v ustáleném stavu po dávce 5 mg za den u dospělých pacientů
Ekvivalent k expozici v ustáleném stavu po dávce 10 mg za den u dospělých pacientů

Vesicare perorální suspenze se užívá pouze jednou denně ústy.

Vesicare perorální suspenze nemá být podávána dětem mladším než 2 roky.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu > 30 ml/min) není
úprava dávky nutná. Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min) je
třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než 5 mg (5 ml) jednou denně (dospělí) a ne více než
počáteční dávkou (děti a dospívající) (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jater
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater není úprava dávky nutná. Pacienty se středně těžkou
poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) je třeba léčit s opatrností a dávkou ne vyšší než mg (5 ml) jednou denně (dospělí) a ne více než počáteční dávkou (děti a dospívající) (viz bod 5.2).

Vysoce účinné inhibitory cytochromu P450 3APokud se Vesicare perorální suspeze podává současně s ketokonazolem nebo jinými vysoce účinnými
inhibitory CYP3A4 jako např. ritonavir, nelfinavir nebo itrakonazol v terapeutických dávkách, nemá
maximální denní dávka přesáhnout 5 mg (5 ml) (dospělí) a ne více než počáteční dávku (děti a
dospívající) (viz bod 4.5).

Způsob podání
Vesicare perorální suspenze se užívá perorálně, zapíjí se sklenicí vody a nemá být užíván společně s
jídlem a/nebo jiným pitím. Při současném podávání s jídlem a/nebo pitím může dojít k uvolnění
solifenacinu v ústech, které může způsobit hořkou chuť a pocit znecitlivění v ústech.
Pro správné odměření dávky použijte stříkačku pro perorální podání a adaptér, které jsou součástí
balení přípravku Vesicare perorální suspense (viz bod 6.6).

4.3 Kontraindikace

Při léčbě hyperaktivního močového měchýře je, solifenacin kontraindikován u pacientů s močovou
retencí.

Při léčbě hyperaktivního močového měchýře nebo při neurogenní hyperaktivitě detruzoru je,
solifenacin kontraindikován u:
- pacientů se závažnými gastrointestinálními poruchami (včetně toxického megakolon),
myasthenia gravis nebo glaukomem s úzkým úhlem a u pacientů, u kterých existuje riziko
vzniku těchto stavů.
- pacientů s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v
bodě 6.- pacientů podstupující léčbu hemodialýzou (viz bod 5.2)
- pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod 5.2)
- pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou poruchou funkce jater a se
současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před léčbou solifenacinem je třeba zvážit jiné možné příčiny častého močení (srdeční selhání nebo
onemocnění ledvin). Pokud je přítomna močová infekce, je nutno zahájit léčbu vhodnými antibiotiky.

Solifenacin je třeba podávat opatrně pacientům s:
- klinicky významnou obstrukcí močových cest při absenci čisté intermitentní katetrizace
vzhledem k riziku vzniku retence moči
- poruchami gastrointestinálního traktu obstrukčního typu
- rizikem snížené motility gastrointestinálního traktu
- těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min), dávky nemají překročit 5 mg
(5 ml) u dospělých pacientů nebo počáteční dávku u dětí a dospívajících (viz body 4.2 a 5.2)
- středně závažným poškozením jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9), dávky nemají překročit 5 mg
(5 ml) u dospělých pacientů nebo počáteční dávku u dětí a dospívajících (viz body 4.2 a 5.2)
- současnou léčbou silným inhibitorem CYP3A4, např. ketokonazolem, dávky nemají překročit mg (5 ml) u dospělých nebo počáteční dávku u dětí a dospívajících; (viz body 4.2 a 4.5)
- hiátovou hernií nebo gastroesofageálním refluxem a/nebo s léčbou léky, které mohou vyvolat
nebo zhoršit zánět jícnu (jako jsou bisfosfonáty)
- autonomní neuropatií.

U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou již existující výskyt syndromu dlouhého QT intervalu a
hypokalemie, bylo pozorováno prodloužení QT intervalu a výskyt Torsade de pointes.

U některých pacientů, kteří užívají solifenacin, byl hlášen výskyt angioedému, s obstrukcí dýchacích
cest. Pokud dojde k výskytu angioedému, podávání solifenacinu má být okamžitě ukončeno a má být
zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.

U některých pacientů, kteří užívají solifenacin, byl hlášen výskyt anafylaktického šoku. U pacientů, u
kterých dojde k výskytu anafylaktických reakcí, má být podávání solifenacinu okamžitě ukončeno a
má být zavedena příslušná léčba a/nebo jiná opatření.

Plného účinku solifenacinu lze dosáhnout nejdříve po 4 týdnech léčby.

Vesicare perorální suspenze obsahuje methylparaben a propylparaben. Tyto látky mohou způsobit
alergické reakce (pravděpodobně zpožděné).

Vesicare perorální suspenze obsahuje 48,4 mg alkoholu (ethanolu) v maximální dávce 10 ml.
Množství ethanolu v 10 ml Vesicare perorální suspenze odpovídá 1 ml piva (4% w/v) nebo méně než
ml vína (10% w/v). Takto malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku nemá žádné znatelné
účinky.

Vesicare perorální suspenze obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jednom ml, to znamená, že
je v podstatě „bez sodíku“.

Vesicare perorální suspenze obsahuje 0,015 mg kyseliny benzoové v jednom ml, což odpovídá 0,mg/10 ml.


Vesicare perorální suspenze obsahuje 20 mg propylenglykolu v jednom ml, což odpovídá 200 mg/ml.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakologické interakce
Současné podávání s jinými léčivými přípravky s anticholinergními vlastnostmi může mít za následek
výraznější léčebný účinek i nežádoucí účinky. Mezi ukončením léčby solifenacinem a zahájením jiné
anticholinergní léčby je nutná přestávka přibližně 1 týden. Léčebný účinek solifenacinu může být
snížen současným podáváním agonistů cholinergních receptorů.
Solifenacin může snižovat účinek léčiv, která stimulují motilitu gastrointestinálního traktu, jako jsou
metoklopramid a cisaprid.

Farmakokinetické interakce
In vitro studie prokázaly, že v terapeutických koncentracích solifenacin neinhibuje CYP1A1/2, 2C9,
2C19, 2D6 nebo 3A4 z lidských jaterních mikrozomů. Solifenacin tedy pravděpodobně neovlivňuje
clearance léků metabolizovaných těmito CYP izoenzymy.

Účinky ostatních léčivých přípravků na farmakokinetiku solifenacinu
Solifenacin je metabolizován CYP3A4. Současné podávání ketokonazolu (200 mg denně), silného
inhibitoru CYP3A4, má za následek dvojnásobné zvýšení AUC u solifenacinu. Podávání ketakonazolu
v dávce 400 mg denně vede k trojnásobnému zvýšení AUC u solifenacinu. Pokud je tedy solifenacin
podáván současně s ketokonazolem nebo jinými silnými inhibitory CYP3A4 (např. ritonavirem,
nelfinavirem, itrakonazolem) v terapeutických dávkách, má se jeho maximální dávka u dospělých
pacientů omezit na 5 mg (5 ml) nebo na počáteční dávku u dětí a dospívajících (viz bod 4.2).
Současná léčba solifenacinem a silným inhibitorem CYP3A4 je kontraindikována u pacientů s těžkou
poruchou funkce ledvin a středně těžkou poruchou funkce jater.
Účinky indukce enzymů na farmakokinetiku solifenacinu a jeho metabolitů nebyly studovány, stejně
jako vliv substrátů s vyšší afinitou k CYP3A4 na expozici solifenacinu. Vzhledem k tomu, že
solifenacin je metabolizován CYP3A4, jsou možné farmakokinetické interakce s jinými substráty s
vyšší afinitou k CYP3A4 (např. verapamil, diltiazem) a s induktory CYP3A4 (např. rifampicin,
fenytoin, karbamazepin).

Účinek solifenacinu na farmakokinetiku ostatních léčivých přípravků
Perorální kontraceptiva
Solifenacin nevykazuje žádnou farmakokinetickou interakci s kombinovanými perorálními
kontraceptivy (ethinylestradiol/levonorgestrel).
Warfarin
Solifenacin nemění farmakokinetiku R-warfarinu nebo S-warfarinu nebo jejich účinek na
protrombinový čas.
Digoxin
Solifenacin nemá žádný vliv na farmakokinetiku digoxinu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Nejsou k dispozici žádné údaje o ženách, které otěhotněly během užívání solifenacinu. Studie na
zvířatech nenaznačují přímé škodlivé účinky na fertilitu, embryonální/fetální vývoj nebo porod (viz
bod 5.3). Míra potenciálního rizika pro člověka není známa. Při předepisování těhotným ženám je
nutno postupovat opatrně.

Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o vylučování solifenacinu do mateřského mléka. U myší jsou
solifenacin a jeho metabolity vylučovány do mléka a způsobují na dávce závislé špatné prospívání
novorozených mláďat (viz bod 5.3). Během kojení je tedy třeba se užívání solifenacinu vyhnout.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích solifenacinu na fertilitu. U zvířat nebyly pozorovány žádné
účinky na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem k tomu, že solifenacin může stejně jako ostatní anticholinergika způsobit rozmazané vidění
a méně často i ospalost a únavu (viz bod

4.8 Nežádoucí účinky), může být schopnost řídit a obsluhovat

stroje negativně ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu

Vzhledem k farmakologickému účinku solifenacinu může solifenacin způsobit anticholinergní
nežádoucí účinky, které jsou obecně mírné až střední intenzity. Výskyt těchto nežádoucích účinků je
závislý na dávce. Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem u solifenacinu bylo sucho v ústech.
Objevilo se u 11 % pacientů léčených dávkou 5 mg jednou denně, u 22 % pacientů léčených 10 mg
jednou denně a u 4 % pacientů na placebu. Závažnost tohoto nežádoucího účinku byla obecně nízká a
jen příležitostně vedla k vysazení léčiva. Celkově byla compliance u tohoto přípravku velmi vysoká
(přibližně 99 %) a přibližně 90 % pacientů léčených solifenacinem dokončilo celou studii trvající týdnů.

Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Třídy
orgánových
systémů
Velmi
časté
>Časté
≥1/100 až
≥1/1000 až
≥až vzácné
(z
dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a
infestace
infekce
močových
cest,
cystitida

Poruchy
imunitního
systému
anafylaktická
reakce*
Poruchy
metabolismu a
výživy
snížená chuť
k jídlu*
hyperkalemie
*
Psychiatrické
poruchy
halucinace*
stavy
zmatenosti*

delirium*
Poruchy
nervového
systému
somnolence
,
dysgeuzie
závratě*
bolest
hlavy*

Poruchy oka rozmazané
vidění
suchost očí glaukom*
Srdeční
poruchy
Torsade de
pointes*
prodloužení
QT
elektrokardio
-
gramu *
fibrilace síní*
palpitace*
tachykardie*
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
sucho v
nose
dysfonie
Gastrointestiná
lní poruchy
sucho
v
ústech
zácpa,
nauzea,
dyspepsie,
bolest
břicha
choroby
spojené s
gastroesofa
geálním
refluxem,
suché hrdlo
obstrukce
tračníku,
zaklíněná
stolice,
zvracení*
ileus*
břišní
dyskomfort*
Poruchy jater a
žlučových cest
jaterní
porucha*
abnormální
funkční
jaterní testy*
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
suchá kůže pruritus*
vyrážka*
erythema
multiforme*
kopřivka*
angioedém*
exfoliativní
dermatitida*
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
svalová
slabost*
Poruchy ledvin
a močových
cest
obtížné
močení
retence
moči
porucha
funkce
ledvin*
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
únava,
periferní
otok


*pozorováno po uvedení přípravku na trh.

Pediatrická populace

Bezpečnost perorální suspenze solifenacinu byla hodnocena ve dvou otevřených klinických studiích u
95 pediatrických pacientů od věku 2 roky až méně než 18 let s neurogenní hyperaktivitou detruzoru.
Časté nežádoucí účinky pozorované u pediatrické populace s NDO zahrnují: zácpu, sucho v ústech,
bolest břicha, somnolenci, infekci močových cest, pozitivní test na bakterie a prodloužení QT
intervalu. Výskyt zácpy u pacientů léčených solifenacinem perorální suspenzí byl vyšší při maximální
dávce v porovnání se skupinou na počáteční dávce.

U pediatrických pacientů s NDO nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí účinky. Nejčastěji
hlášeným nežádoucím účinkem, který vedl k přerušení studie, bylo prodloužení QT intervalu.

Souhrnně, bezpečnostní profil u dětí a dospívajících je srovnatelný s profilem pozorovaným u
dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
Předávkování solifenacinem může mít za následek vážné anticholinergní účinky. Nejvyšší dávka
solifenacinu podaná náhodně jednomu pacientovi byla 280 mg během 5 hodin a vedla k psychickým
změnám, které nevyžadovaly hospitalizaci.

Léčba
V případě předávkování solifenacinem by měl být pacient léčen aktivním uhlím. Výplach žaludku je
užitečný, pokud se provede do 1 hodiny, ale nemělo by se vyvolávat zvracení.
Stejně jako u ostatních anticholinergik mohou být příznaky léčeny následujícím způsobem:
- Těžké centrální anticholinergní účinky jako halucinace nebo výrazná excitace: léčit
fyzostigminem nebo karbacholem.
- Křeče nebo výrazná excitace: léčit benzodiazepiny.
- Respirační insuficience: léčit umělou ventilací.
- Tachykardie: léčit betablokátory.
- Retence moči: léčit katetrizací.
- Mydriáza: léčit pilokarpinem v očních kapkách nebo umístit pacienta do temné místnosti.

Stejně jako u ostatních antimuskarinik je třeba při předávkování věnovat zvláštní pozornost pacientům
se známým rizikem prodloužení QT intervalu (tj. s hypokalemií, bradykardií nebo současným
podáváním léků, které prodlužují QT interval) a s relevantními již existujícími srdečními chorobami
(tj. ischemie myokardu, arytmie, městnavé srdeční selhání).

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Urologika, léčiva k terapii zvýšené frekvence močení a inkontinence,
ATC kód: G04BD08.

Mechanismus účinku
Solifenacin je kompetitivní antagonista specifických cholinergních receptorů.
Močový měchýř má parasympatickou cholinergní inervaci. Acetylcholin způsobuje kontrakci
hladkého svalstva detruzoru prostřednictvím muskarinových receptorů, z nichž rozhodující roli hraje
subtyp M3. Farmakologické studie in vitro i in vivo ukazují, že solifenacin je kompetitivní inhibitor
subtypu M3 muskarinových receptorů. Dále se prokázalo, že solifenacin je specifickým antagonistou
muskarinových receptorů vykazujícím žádnou nebo jen nízkou afinitu k různým dalším testovaným
receptorům a iontovým kanálům.

Farmakodynamické účinky

Dospělí pacienti:
Vesicare byl hodnocen v dávkách 5 mg a 10 mg v několika dvojitě zaslepených randomizovaných
kontrolovaných klinických studiích na mužích i ženách s hyperaktivitou močového měchýře.
Jak je uvedeno v přiložené tabulce, v porovnání s placebem měly dávky 5 mg a 10 mg za následek
statisticky významné zlepšení primárních i sekundárních cílů. Nástup účinku byl pozorován do 1 týdne
po zahájení léčby a stabilizoval se v průběhu 12 týdnů. Dlouhodobá otevřená klinická studie dokázala,
že účinnost přetrvává po dobu alespoň 12 měsíců. Po 12 týdnech se přibližně 50 % pacientů, kteří
trpěli inkontinencí, zcela zbavilo příhod inkontinence a u 35 % pacientů frekvence močení klesla pod
mikcí za den. Léčba příznaků hyperaktivity močového měchýře se pozitivně odrazila v řadě
hodnocených kritérií kvality života, jako je celkové vnímání zdravotního stavu, vnímání inkontinence,
pracovní, fyzická a sociální omezení, emoce, intenzita příznaků, měřítka intenzity, kvalita spánku a
zachování životní energie.

Výsledky (souhrnná data) ze 4 kontrolovaných studií fáze 3 s léčbou v délce 12 týdnů

Placebo Vesicare 5 mg Vesicare 10 mg Tolterodin 2 mg
1x denně 1x denně 2x denně
Frekvence močení za 24 hod
Průměrná výchozí hodnota
(baseline)
11,9 12,1 11,9 12, Průměrné snížení ve srovnání
s výchozí hodnotou
1,4 2,3 2,7 1, % změny od výchozí hodnoty (12%) (19%) (23%) (16%)
n 1138 552 1158 p - hodnota* <0,001 <0,001 0,Počet příhod urgencí za 24 hod
Průměrná výchozí hodnota
(baseline)
6,3 5,9 6,2 5, Průměrné snížení ve srovnání
s výchozí hodnotou
2,0 2,9 3,4 2, % změny od výchozí hodnoty (32%) (49%) (55%) (39%)
n 1124 548 1151 p - hodnota* <0,001 <0,001 0,Počet příhod inkontinence za 24 hod
Průměrná výchozí hodnota
(baseline)
2,9 2,6 2,9 2, Průměrné snížení ve srovnání
s výchozí hodnotou
1,1 1,5 1,8 1, % změny od výchozí hodnoty (38%) (58%) (62%) (48%)
n 781 314 778 p - hodnota* <0,001 <0,001 0,Počet příhod nykturie za 24 hod
Průměrná výchozí hodnota
(baseline)
1,8 2,0 1,8 1, Průměrné snížení ve srovnání
s výchozí hodnotou
0,4 0,6 0,6 0, % změny od výchozí hodnoty (22%) (30%) (33%) (26%)
n 1005 494 1035 p - hodnota* 0,025 <0,001 0,Objem moči na 1 močení
Průměrná výchozí hodnota
(baseline)
166 ml 146 ml 163 ml 147 ml
Průměrné zvýšení ve srovnání
s výchozí hodnotou
ml 32 ml 43 ml 24 ml
% změny od výchozí hodnoty (5%) (21%) (26%) (16%)
n 1135 552 1156 p - hodnota* <0,001 <0,001 <0,Spotřeba vložek za 24 hod
Průměrná výchozí hodnota
(baseline)
3,0 2,8 2,7 2, Průměrné snížení ve srovnání
s výchozí hodnotou
0,8 1,3 1,3 1, % změny od výchozí hodnoty (27%) (46%) (48%) (37%)
n 238 236 242 p - hodnota* <0,001 <0,001 0,Poznámka: Ve 4 pivotních studiích byla použita dávka Vesicare 10 mg a placebo. Ve 2 ze 4 studií
byla použita i dávka Vesicare 5 mg a 1 studie zahrnovala i tolterodin v dávce 2 mg 2x denně.
Ne všechny parametry a léčebné skupiny byly posuzovány v každé jednotlivé studii. Z tohoto důvodu
se uvedená čísla pacientů liší podle sledovaného parametru a léčebné skupiny.
*p - hodnota se týká srovnání s placebem.

Pediatrická populace

Hyperaktivní močový měchýř

Děti a dospívající (ve věku 5 let a starší):
Léčba perorální suspenzí Vesicare byla hodnocena ve dvou klinických studiích. Ve 12týdenní dvojitě
zaslepené, randomizované, placebem kontrolované klinické studii (905-CL-076) provedené se pediatrickými pacienty s OAB (73 dětí ve věku 5 až 11 let a 22 dospívajících ve věku 12 až 17 let bylo
léčeno solifenacinem). Následovala 40týdenní dlouhodobá otevřená studie (905-CL-077) se pediatrickými pacienty (119 dětí a 29 dospívajících bylo léčeno solifenacinem). V obou studiích byla
dávka u většiny pacientů na základě jejich hmotnosti dotitrována k ekvivalentu 10 mg u dospělých.
Ve studii 905-CL-076, neprokázala perorální suspenze Vesicare statisticky signifikantní zlepšení
primárního cíle průměrného vymočeného objemu během jednoho močení v porovnání s placebem v
celkové populaci.
U dětí (ve věku od 5 do 11 let) byl pozorován statisticky signifikantní rozdíl pro tento primární cíl.
Statisticky signifikantní zlepšení nebylo pozorováno pro sekundární cíl frekvenci močení, počet příhod
inkontinence za den a počet suchých dnů za týden. Pro žádnou testovanou dávku nebyly hlášeny žádné
neočekávané nebo dříve neuvedené nežádoucí účinky.
V otevřené prodloužené studii nebyly hlášeny žádné neočekávané nebo dříve neuvedené nežádoucí
účinky. Bezpečnostní profil solifenacinu u pediatrických pacientů při dlouhodobém působení byl
srovnatelný s pozorovaným profilem u dospělých pacientů.

Neurogenní hyperaktivita detruzoru

Děti a dospívající (ve věku 6 měsíců až méně než 18 let):

Perorální suspenze Vesicare byla hodnocena ve dvou 52týdenních otevřených, od výchozího stavu
kontrolovaných, sekvenční titrací dávkovaných klinických studiích pro léčbu neurogenní hyperaktivity
detruzoru (NDO) u pediatrických pacientů od věku 6 měsíců a méně než 18 let (studie 905-CL-074 a
905-CL-047).

Ve studii 905-CL-074 byly léčeny perorální suspenzí Vesicare celkem 4 subjekty od věku 6 měsíců a
méně než 2 roky a 19 subjektů ve věku 2 roky a méně než 5 let, zatímco ve studii 905-CL-047 bylo
léčeno perorální suspenzí Vesicare celkem 76 subjektů ve věku 5 let až méně než 18 let.

V obou studiích byla primárním cílem změna maximální cystometrické kapacity (MCC) oproti
výchozímu stavu po 24týdenní léčbě perorální suspenzí Vesicare. U dětí léčených perorální suspenzí
Vesicare došlo po 24týdenní léčbě k statisticky významnému zvýšení MCC v porovnání s výchozím
stavem. Rozsah pozorovaných změn v primárních i sekundárních cílech u dětí (5 let až méně než let) a u dospívajících (12 let až méně než 18 let) byl srovnatelný.

Výsledky pro primární cíl v klinické studii perorální suspenze Vesicare u pediatrických pacientů s
NDO jsou uvedeny v tabulce níže. Léčebný účinek přetrvával přes 52 týdnů.

Změny od výchozího stavu po 24 týdnech s perorální suspenzí Vesicare

Parametr Věk od 6 měsíců až
méně než 5 let
Průměr (SD, n)
Věk od 5 let až
méně než 18 let
Průměr (SD, n)
Primární cíl
Maximální Cystometrická Kapacita (ml)
Výchozí hodnota
Týden Změna od výchozí hodnoty

92,3 (38,2, 21)
129,4, (40,2, 21)
37,0 (35,9, 21)
P ≤ 0,95% CI: 20,7; 53,223,7 (132,9, 55)
279,1 (126,8,49)
57,2 (107,7, 49)
P ≤ 0,95% CI: 26,3; 88,
Sekundární urodynamická měření také demonstrují zlepšení od výchozího stavu po stav ve 24. týdnu u
obou věkových skupin. U subjektů ve věku 6 měsíců a méně než 5 let poddajnost močového měchýře
vzrostla (průměrná změna: 5,1 ml/cmH2O; SD: 6,82; 95% CI: 2,0; 8,2), počet hyperaktivních
kontrakcí > 15 cmH2O klesl (průměrná změna: -7,0; SD: 8,6; 95% CI: -11,0; -3,1) a kapacita
močového měchýře do první kontrakce detruzoru > 15 cmH2O, vyjádřeno v % očekávané kapacity
močového měchýře, byla zlepšena (medián výchozího stavu: 38,00%; medián ve 24. týdnu 99,89%).
U subjektů ve věku od 5 let až méně než 18 let, poddajnost močového měchýře vzrostla (průměrná
změna: 9,1 ml/cmH2O; SD: 28,6; 95% CI: 1,0; 17,2), počet hyperaktivních kontrakcí > 15 cmH2O
klesl (průměrná změna: -2,3; SD: 5,1; 95% CI: -3,7; -0,8) a kapacita močového měchýře do první
kontrakce detruzoru > 15 cm H2O, vyjádřeno v % očekávané kapacity močového měchýře, byla
zlepšena (medián výchozího stavu: 28,25 %; medián ve 24. týdnu 58,28%).

Další měření zaznamenaná v denících demonstrují zlepšení od výchozího stavu po stav ve 24. týdnu u
obou věkových skupin. U subjektů ve věku 6 měsíců až méně než 5 let bylo průměrné maximum
katetrizovaného objemu moči za den zvýšeno (průměrná změna: 40,3 ml; SD: 50,0; 95% CI: 16,2;
64,4), a průměrný počet period mezi čistými přerušovanými katetrizacemi a inkontinenčními
epizodami během 24 hodin poklesl (průměrná změna: -1,31; SD: 1,35; 95% CI: -1,99; -0,64). U
subjektů ve věku 5 až méně než 18 let bylo průměrné maximum katetrizovaného objemu moči za den
zvýšeno (průměrná hodnota: 67,45 ml; SD: 88,07; 95% CI: 42,68; 92,22) a průměrný počet
inkontinenčních epizod během 24 hodin poklesl (průměrná hodnota: -1,60; SD: 2,04; 95% CI: -2,18; -
1,03).
Léčba perorální suspenzí Vesicare u dětí a dospívajících byla dobře tolerována ve všech dávkovacích
úrovních. Nebyla identifikována žádná nová bezpečnostní rizika v porovnání s doposud známým
bezpečnostním profilem solifenacinu u dospělých.
Nejsou k dispozici žádné údaje z klinických studií kromě jednoroční léčby NDO u dětí a
dospívajících.

V současnosti není dostatečná klinická zkušenost u pediatrických pacientů s NDO mladších než roky. Klinické studie nebyly prováděny u pediatrických pacientů s NDO mladších než 6 měsíců.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním užití solifenacinu dospělými, dosahuje solifenacin maximální plazmatické koncentrace
(Cmax) za 4 až 12 hodin. Hodnota tmax nezávisí na dávce. Hodnota Cmax a plocha pod křivkou
(AUC) stoupá proporcionálně s dávkou v rozmezí 5 až 40 mg. Absolutní biologická dostupnost je
přibližně 90%.
Příjem potravy nemá na Cmax a AUC solifenacinu žádný vliv.

Distribuce
Zdánlivý distribuční objem solifenacinu po intravenózním podání je 600 litrů. Solifenacin je ve vysoké
míře (přibližně 98 %) vázán na plazmatické proteiny, především na kyselý 1-glykoprotein.

Biotransformace
Solifenacin je ve významné míře metabolizován v játrech, především cytochromem P 450 3A(CYP3A4). Existují nicméně alternativní metabolické dráhy, které k metabolismu solifenacinu rovněž
mohou přispívat. Systémová clearance solifenacinu je přibližně 9,5 l/hod a terminální poločas
solifenacinu je 45 – 68 hodin. Po perorálním podání lze v plazmě kromě solifenacinu identifikovat
ještě jeden farmakologicky aktivní metabolit (4R-hydroxy-solifenacin) a tři metabolity neaktivní (N-
glukuronid, N-oxid a 4R-hydroxy-N-oxid solifenacinu).

Eliminace
Po jednorázovém podání 10 mg solifenacinu [značeného 14C] bylo přibližně 70 % radioaktivity
detekováno v moči a 23 % ve stolici po dobu 26 dnů. Ukázalo se, že přibližně 11 % radioaktivity v
moči připadá na nezměněnou léčivou látku; asi 18 % na N-oxid metabolit, 9 % na 4R-hydroxy-N-oxid
metabolit a 8 % na 4R-hydroxy metabolit (aktivní metabolit).

Linearita/nelinearita
V rozmezí terapeutických dávek je farmakokinetika lineární.

Jiné zvláštní populace
Starší pacienti
Není nutná žádná úprava dávky v závislosti na věku pacienta. Studie na starších pacientech prokázaly,
že expozice solifenacinu (po podání 5 mg a 10 mg jednou denně) vyjádřená jako AUC se u zdravých
starších subjektů (65 – 80 let) nelišila od hodnot mladých zdravých subjektů (mladších než 55 let). U
starších subjektů byla průměrná míra absorpce vyjádřená jako tmax mírně pomalejší a konečný
poločas byl přibližně o 20 % delší. Tyto malé rozdíly nejsou považovány za klinicky významné.

Děti a dospívající (ve věku 2 až 18 let):
Farmakokinetika solifenacinu po úpravě dávky dle hmotnosti u dětí a dospívajících s OAB (ve věku let a starší) a NDO (ve věku 2 až 18 let) byla podobná té pozorované u dospělých po úpravě na
základě tělesné hmotnosti, pouze hodnoty pro tmax a t1/2 byly nepatrně nižší, tyto rozdíly nebyly
považovány za klinicky významné.

Pohlaví
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna pohlavím.

Rasa
Farmakokinetika solifenacinu není ovlivněna rasou.

Porucha funkce ledvin
Hodnoty AUC a Cmax solifenacinu u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin
nebyly významně odlišné od hodnot nalezených u zdravých dobrovolníků. U pacientů se závažným
poškozením ledvin (clearance kreatininu  30 ml/min) byla expozice solifenacinu významně větší než
v kontrolní skupině: Cmax stoupla přibližně o 30 %, AUC o více než 100 % a t1/2 o více než 60 %.
Byla pozorována statisticky významná závislost mezi clearance kreatininu a clearance solifenacinu.
Farmakokinetika u pacientů léčených hemodialýzou nebyla studována.

Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) není Cmax
ovlivněna, AUC se zvyšuje o 60 % a t1/2 je dvojnásobný. Farmakokinetika u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater nebyla studována.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podání, fertility, embryofetálního vývoje, genotoxicity a kancerogenního potenciálu
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studii pre- a postnatálního vývoje na myších měla léčba matky solifenacinem během kojení za
následek nižší míru poporodního přežití, snížení hmotnosti mláďat a jejich pomalejší fyzický vývoj.
Tyto parametry byly závislé na dávce a jejich míra je klinicky relevantní. Zvýšená mortalita v
závislosti na dávce bez předešlých klinických projevů se vyskytla u mláďat myší, jejichž léčba
započala 10. nebo 21. den po narození s dávkami, které dosáhly farmakologického efektu, a obě
skupiny měly vyšší mortalitu v porovnání s dospělými jedinci. U myších mláďat, jejichž léčba
započala 10. den po porodu, byla expozice v plazmě vyšší než u dospělých myší, při léčbě po 21. dni
po porodu a dále byla systémová expozice srovnatelná jako u dospělých myší. Klinický dopad zvýšené
mortality u myších mláďat není znám. U perorální suspenze Vesicare nebyl při testování na králících
prokázán žádný potenciál k dráždění očí.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Draselná sůl polakrilinu
methylparaben (E218)
propylparaben (E216)
propylenglykol (E1520)
simetikonová emulze 30%; obsahuje simetikon, polysorbát 65 (E436), methylcelulosu (E461),
makrogol-stearát, acylglyceroly, xanthanovou klovatinu (E415), kyselinu benzoovou (E210), kyselinu
sorbovou (E200), kyselinu sírovou (E513) a čištěnou vodu.
karbomer
xylitol (E967)
draselná sůl acesulfamu (E950)
přírodní pomerančové aroma; obsahuje pomerančové silice, přírodní aromatické látky, bezvodý
ethanol, propylenglykol (E1520), butylhydroxyanisol (E320) a čištěnou vodu.
hydroxid sodný
čištěná voda.

6.2 Inkompatibility

Z důvodu nedostatku studií kompatibility nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými
přípravky nebo jídlem.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Po prvním otevření lahvičky smí být perorální suspenze uchovávána po dobu 28 dní.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původní lahvičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.
Uchovávejte stříkačku pro perorální podání v čistotě a suchu a chraňte před slunečním zářením a
teplem.
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

150 ml Vesicare perorální suspenze v lahvičce z jantarově zbarveného polyethylentereftalátu (PET) se
šroubovacím uzávěrem z polyethylenu (PE) s pěnovou těsnicí vložkou, potaženou vinylem, v
krabičce. Součástí krabičky je dávkovací zařízení: 5 ml stříkačka a adaptér pro zatlačení do hrdla
lahvičky.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

K odměření správné dávky je nutné použít stříkačku pro perorální podání spolu s adaptérem,
které jsou dodávány s přípravkem Vesicare perorální suspenze.

Příprava na první použití lahvičky s přípravkem Vesicare perorální suspenze
1. Důkladně si umyjte ruce.
2. Otevřete krabičku a vyjměte lahvičku, stříkačku a adaptér.
3. Postavte lahvičku na rovný povrch a sejměte uzávěr.
4. Pevně zatlačte adaptér do hrdla lahvičky.
5. Ujistěte se, že vrchní část adaptéru je v jedné rovině s vrchní částí hrdla lahvičky.
6. Adaptér musí zůstat v hrdle lahvičky až do konce 28denní doby použitelnosti.
7. Nasaďte uzávěr zpět na lahvičku.

Před každým perorálním podáním
1. Důkladně si umyjte ruce.
2. Lahvičku s přípravkem Vesicare perorální suspenze nejméně 20krát protřepejte.
3. Sejměte uzávěr z lahvičky a zkontrolujte, zda je adaptér v hrdle lahvičky. Zasuňte špičku
stříkačky pro perorální podání do středového otvoru v adaptéru v lahvičce tak, aby pevně dosedla
na své místo.
4. Opatrně obraťte lahvičku a stříkačku tak, aby adaptér zůstal na svém místě.
5. Pomalu zatáhněte za píst stříkačky, abyste z obrácené lahvičky natáhli léčivo v množství
předepsaném lékařem.
6. Pokud nedopatřením nasajete příliš mnoho léčiva, nadbytek zlikvidujte.
7. Ujistěte se, že ve stříkačce nejsou žádné vzduchové bubliny. Pokud se objeví vzduchová bublina,
zatlačte píst nahoru, čímž eventuální bublinu odstraníte.
8. Ponechte stříkačku na místě a lahvičku otočte svisle, píst stříkačky se při tom nesmí pohybovat.
Opatrně vyjměte stříkačku z adaptéru. Adaptér musí zůstat na svém místě.
9. Přesvědčte se, že jste odměřili příslušnou dávku. Vložte stříkačku do úst a zlehka stlačte píst dolů,
abyste pacientovi podali léčivo.
10. Po dokončení podávání léku uzavřete lahvičku uzávěrem.
11. Umyjte stříkačku teplou vodou. Nechte ji oschnout.

Poznámka: Pokud pacient vyžaduje dávku > 5 ml, opláchněte špičku stříkačky před opětovným
použitím teplou vodou.

Čištění stříkačky pro perorální podání
Po použití omyjte stříkačku pro perorální podání pouze teplou vodou.
Stříkačku pro perorální podání lze používat po dobu 28 dnů po prvním otevření, tedy po dobu
použitelnosti přípravku po prvním otevření (viz bod 6.3).

Likvidace
Lahvička, stříkačka, adaptér i veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v
souladu s místními požadavky. Veškeré léčivo zlikvidujte, po 28 dnech od prvního otevření lahvičky.
Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod ani do domácího odpadu. Tato opatření
pomáhají chránit životní prostředí.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Astellas Pharma s.r.o.
Rohanské nábřeží 186 00 Praha 8 - Karlín
Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

73/447/15-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 9. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 19. 6.
10. DATUM REVIZE TEXTU

4. 10.