Bleomycin accord Užívání po expiraci, upozornění a varování

Pacienti dostávající chemoterapii bleomycinem musí být pečlivě sledováni zkušenými onkology.

Velmi přísné posouzení rizika/přínosu má být provedeno po transplantaci plic nebo mediastinální
radioterapii. Bleomycin má být používán pouze se zvýšenou opatrností a sníženou dávkou v případě
poruchy funkce ledvin. Vzhledem k možným mutagenním účinkům bleomycinu na mužské a ženské
zárodečné buňky, musí být zajištěna spolehlivá antikoncepce během léčby a po dobu až 6 měsíců od
jejího konce.

Plicní reakce
U pacientů léčených bleomycinem je nutno provádět pravidelnou kontrolu funkce plic během léčby
bleomycinem.

Plicní reakce jsou nejzávažnější nežádoucí účinky, vyskytující se u zhruba 10 % pacientů v průběhu
nebo po skončení léčby. Nejběžnější forma je intersticiální pneumonie. Není-li tato podmínka
skutečnost rozpoznána a vhodně léčena, může se rozvinout do plicní fibrózy. Přibližně 1% léčených
pacientů zemřelo na následky plicní fibrózy.

Pacienti podstupující léčbu bleomycinem mají mít rentgenová vyšetření jednou týdně. Ta mají být i
nadále prováděna až po dobu 4 týdnů po ukončení léčby a pacienti mají být pod klinickou kontrolou po
dobu asi 2 měsíců. Pokud se provádí současně i radiační terapie v oblasti hrudníku, studie nebo
rentgenová vyšetření hrudníku mají být provedeny častěji.

Funkční plicní testy se 100% kyslíkem nemají být prováděny u pacientů, kteří byli léčeni bleomycinem.
Plicní testy používající méně než 21% kyslík jsou doporučeny jako alternativa. Mohou být plánovány
měsíční analýzy plicní difuzní kapacity pro oxid uhelnatý. Vyšetření funkce plic, zejména měření difuze
oxidu uhelnatého a vitální kapacity, funguje často jako včasná diagnóza toxicity plic.

Stránka 5 z

Plicní toxicita souvisí jak s dávkou, tak s věkem, a vyskytovala se častěji u osob ve věku nad 70 let a u
pacientů, kteří obdrželi celkovou dávku více než 400 jednotek. Významně zvýší ozářením hrudníku a
hyperoxií při chirurgické anestezii. a.

Plicní toxicita byla také pozorována příležitostně u mladých pacientů, kteří dostávali nízké dávky.

Cévní změny se vyskytují v plicích, což vede k částečné destrukci pružnosti cévní stěny. Nejčasnějším
symptomem plicního poškození způsobeného bleomycinem dyspnoe. Prvotními symptomy jsou chropy
. Pokud jsou pozorovány plicní změny, má být léčba bleomycinem přerušena, dokud se nezjistí, že je to
způsobené bleomycinem. Pacienti mají být léčeni širokospektrými antibiotiky a kortikosteroidy.

V případě dušnosti, kašle, bazální krepitace nebo plicní infiltrace, pokud nelze jednoznačně připsat
novotvaru nebo současnému plicnímu onemocnění, je nutné podání bleomycinu okamžitě přerušit a
pacient má být léčen kortikosteroidy a širokospektrými antibiotiky. Vysoké koncentrace kyslíku mají
být používány s opatrností. V případě poškození plic v důsledku bleomycinu, nemá být bleomycin již
nikdy podáván (viz bod 4.3).

I když se zdá, že plicní toxicita bleomycinu souvisí s dávkou při překročení 400 jednotek (odpovídá cca
225 jednotek/m2 BSA), může být pozorována při nižších dávkách, a to zejména u starších pacientů, u
pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů s již existujícím plicním onemocněním, u pacientů s
anamnézou nebo souběžně podstupujícími radioterapii hrudníku a u pacientů vyžadujících podávání
kyslíku. Tito pacienti mají být pečlivě sledováni a na základě klinického pozorování pacienta má být
dávka dávka bleomycinu snížena nebo má být prodloužen interval mezi dávkami. Bleomycin má být
používán s extrémní opatrností u pacientů s karcinomem plic, protože tito pacienti vykazují zvýšený
výskyt plicní toxicity.

Jelikož jsou 2/3 podané dávky bleomycinu vylučovány močí v nezměněné formě, má funkce ledvin
významný vliv na rychlost vylučování. Koncentrace v plazmě je zvýšena, pokud jsou obvyklé dávky
podávány pacientům s poruchou funkce ledvin.

Jiné klinické stavy vyžadující opatrnost zahrnují pacienty s těžkým srdečním onemocněním nebo
poruchou funkce jater, kdy může být zvýšena toxicita, a která se může objevit u pacientů s varicelou
jako fatální systematická dysfunkce.

Idiosynkratické reakce/hypersenzitivita
Idiosynkratické reakce, klinicky podobná anafylaxi, byly hlášeny přibližně u 1 % pacientů s lymfomem
léčených bleomycinem. Reakce se může objevit okamžitě nebo s několikahodinovým zpožděním a
většinou se objevuje po první nebo druhé dávce. Zahrnuje hypotenzi, zmatenost, horečku, zimnici,
dušnost a stridor. Léčba je symptomatická a zahrnuje expanzní objem, vazopresory, antihistaminika a
kortikosteroidy.

Vzhledem k možnosti anafylaktická reakce (u 1 % pacientů s lymfomem, podle literatury), pacienti mají
nejprve dostat testovací dávku 1-2 jednotky. Neobjeví-li se akutní reakce, může být podána plná dávka.

Různé
Byly zaznamenány případy vaskulární toxicity po podání bleomycinu, zejména v kombinaci s jinými
cytostatickými látkami. Tyto události jsou klinicky heterogenní a zahrnují infarkt myokardu,
cerebrovaskulární poškození, trombotickou mikroangiopatii, např. hemolyticko-uremický syndrom a
cerebrální arteritidu.
U dospělých a dospívajících, kteří jsou v produktivním věku, je třeba zvážit účinky na fertilitu.

Stejně jako jiné cytotoxické léčivé látky, bleomycin může vyvolat syndrom nádorového rozpadu u
pacientů s rychle rostoucími nádory. Podpůrnou léčbu a farmakologické opatření by mohlo zabránit
nebo zmírnit takové komplikace.

Stránka 6 z
Pacienti s hodnotami clearance kreatininu méně než 50 ml/min mají být léčeni s opatrností a jejich
renální funkce mají být pečlivě monitorovány během podávání bleomycinu. U těchto pacientů může být
zapotřebí podat nižší dávky bleomycinu, než u pacientů s normální funkcí ledvin (viz bod 4.2).

Intravenózní podání
Může objevit se vaskulární bolest, a proto je třeba věnovat patřičnou pozornost koncentraci vpichu a
rychlosti podávání. Podávejte intravenózně tak pomalu, jak je to možné.

Intramuskulární podání
Vyhněte se opakované injekci do stejného místa a inervovaných míst, a to zejména v případě podávání
dětským pacientům. V případě, že při vpichu injekční jehlou je vyvolána intenzivní bolest nebo pokud
krev proudí zpět do injekční stříkačky, okamžitě jehlu vytáhněte a aplikujte na jiném místě.

Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, t.j. v podstatě " bez sodíku".