sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
Combogesic 500 mg/150 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
Jedna tableta obsahuje 500 mg paracetamolu a 150 mg ibuprofenu. 
Pomocná látka se známým účinkem 
Monohydrát laktosy 3,81 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
3. LÉKOVÁ FORMA 
Potahovaná tableta. 
Bílé potahované tablety ve tvaru tobolky o délce 19 mm, na jedné straně s půlicí rýhou a na straně druhé 
hladké. 
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky. 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
4.1 Terapeutické indikace 
Pro dočasnou úlevu od bolesti při: bolesti hlavy, migréně, bolesti zad, menstruační bolesti, bolesti zubů, 
bolesti svalů, akutním zánětu horních cest dýchacích a příznacích chřipky, bolesti v krku, a ke snížení 
horečky. 
4.2 Dávkování a způsob podání 
Dávkování
Pro perorální podání a pouze ke krátkodobému použití (ne déle než tři dny). 
Pokud příznaky přetrvávají nebo se zhoršují, nebo je-li potřeba přípravek užívat déle než 3 dny, pacient 
se má poradit s lékařem. Tento přípravek je pro krátkodobé užití a nedoporučuje se užívání delší než 
dny. 
Je třeba podávat nejnižší účinnou dávku po nejkratší dobu nutnou ke zmírnění symptomů onemocnění 
(viz bod 4.4). 
Dospělí
Obvyklá dávka je jedna až dvě tablety každých 6 hodin dle potřeby, maximálně však 6 tablet za 
24 hodin. 
Děti mladší 18 let
Tento přípravek není určen pro děti mladší 18 let. 
Starší pacienti
Není nutná žádná zvláštní úprava dávky (viz bod 4.4). Starší pacienti jsou vystaveni zvýšenému riziku 
závažných  následků  nežádoucích  účinků.  Pokud  je  nutné  užít  nesteroidní  antirevmatika,  užívá  se 
nejnižší účinná dávka po co nejkratší možnou dobu. Pacient musí být pravidelně monitorován z důvodu 
možného gastrointestinálního krvácení v průběhu léčby NSAID. 
Pacienti s poruchou funkce ledvin a jater 
Není nutná žádná zvláštní úprava dávky (viz bod 4.4). 
Způsob podání
Doporučuje se tabletu zapít plnou sklenicí vody. 
4.3 Kontraindikace 
Tento přípravek je kontraindikován: 
• u  pacientů  se  známou  hypersenzitivitou  na  paracetamol,  ibuprofen,  jiné  nesteroidní 
protizánětlivé léky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.• u  pacientů,  aktivních  alkoholiků,  protože  pacienti,  kteří  chronicky konzumují nadměrné 
množství alkoholu, jsou náchylnější k hepatotoxicitě (vzhledem k obsahu paracetamolu) 
• u pacientů, kteří měli astma, kopřivku nebo alergickou reakci po užití kyseliny acetylsalicylové 
nebo jiných NSAID 
• u pacientů s aktivním gastrointestinálním krvácením nebo peptickými vředy nebo s anamnézou 
těchto onemocnění 
• u pacientů se závažným srdečním (třídy IV dle NYHA), jaterním nebo ledvinným selháním 
(viz bod 4.4) 
• u pacientů s cerebrovaskulárním nebo jiným aktivním krvácením 
• u pacientů s poruchami krvetvorby 
• v průběhu třetího trimestru těhotenství (viz bod 4.6) 
Tento přípravek se nesmí užívat s dalšími léčivými přípravky obsahujícími paracetamol, ibuprofen, 
kyselinu acetylsalicylovou, salicyláty nebo jiné protizánětlivé léky (tzv. NSAID), pokud lékař neurčí 
jinak (viz bod 4.5). 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
Tento přípravek je pro krátkodobé užití a nedoporučuje se užívání delší než 3 dny. 
Porucha funkce jater
Užívání paracetamolu ve vyšších, než doporučených dávkách může vést k hepatotoxicitě, a  dokonce 
k selhání jater až smrti. U pacientů s poruchou funkce jater nebo jaterním onemocněním v anamnéze, 
nebo u pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčeni ibuprofenem nebo paracetamolem, má být pravidelně 
monitorována funkce jater, v případě ibuprofenu byly hlášeny mírné a přechodné účinky na jaterní 
enzymy. 
Při léčbě ibuprofenem, stejně jako u jiných NSAID, byly vzácně hlášeny závažné jaterní reakce, včetně 
žloutenky a případů fatální hepatitidy. Pokud abnormální jaterní testy přetrvávají nebo se zhoršují, 
případně pokud se objeví klinické známky a příznaky odpovídající rozvoji jaterního onemocnění, nebo 
v případě výskytu systémových příznaků (např. eozinofilie, vyrážka a jiné), má být léčba ibuprofenem 
přerušena. U obou léčivých látek byly hlášeny případy hepatotoxicity, a dokonce i selhání jater, zejména 
při užití paracetamolu. 
Pacienti,  kteří  pravidelně konzumují alkohol  ve  větších  než  doporučených  dávkách, nemají tento 
přípravek užívat. 
U pacientů vykazujících známky zhoršení jaterních funkcí se doporučuje redukce dávky. U pacientů, 
u nichž se rozvine závažná porucha funkce jater, se má léčba ukončit (viz bod 4.3). 
Porucha funkce ledvin
Pro užití paracetamolu u pacientů s chronickým onemocněním ledvin není nutná úprava dávkování. 
Riziko toxicity paracetamolu u pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin je 
minimální. Nicméně v případě ibuprofenu je třeba opatrnosti při zahájení léčby u pacientů s dehydratací. 
Dva hlavní metabolity ibuprofenu jsou vylučovány výhradně močí a v případě poruchy funkce ledvin 
 
může docházet k jejich hromadění. Význam této skutečnosti není znám. U NSAID byly hlášeny případy 
nefrotoxicity v různých formách: intersticiální nefritida, nefritický syndrom a selhání ledvin. Porucha 
funkce ledvin v důsledku užívání ibuprofenu je obvykle reverzibilní. U pacientů s poruchou funkce 
ledvin, srdce nebo závažnou poruchou funkce jater, u pacientů užívajících diuretika, ACE inhibitory 
a u starších pacientů je nutná opatrnost, protože užití nesteroidních protizánětlivých léků může vést ke 
zhoršení funkce ledvin. Dávka má být co nejnižší a u těchto pacientů je třeba monitorovat renální funkce. 
U pacientů, u nichž se rozvine závažná porucha funkce ledvin, se má léčba ukončit (viz bod 4.3). 
Současné použití inhibitorů ACE nebo antagonistů receptoru pro angiotenzin, protizánětlivých léků 
a thiazidových diuretik 
Současné použití léků inhibujících ACE (ACE inhibitorů nebo antagonistů receptoru pro angiotenzin), 
protizánětlivých léků (NSAID nebo inhibitorů COX-2) a thiazidových diuretik zvyšuje riziko renálního 
poškození. To se týká i použití fixní kombinace látek obsahující více než jednu skupinu léčiv. Při 
současném použití těchto přípravků je třeba monitorovat hladinu sérového kreatininu, zejména při 
použití v kombinaci. Kombinace léků z těchto tří skupin musí být používána s opatrností zvláště 
u starších pacientů nebo pacientů s již existující poruchou funkce ledvin. 
Starší pacienti
Pro  užití  paracetamolu  u  starších  pacientů  není  nutná  žádná  zvláštní  úprava  dávkování.  Pacienti 
vyžadující léčbu  po  dobu  delší  než  10  dnů mají léčbu  konzultovat  se  svým  lékařem,  který  bude 
monitorovat jejich stav; není však nutné snížení doporučené dávky. 
Nicméně je třeba opatrnosti při použití ibuprofenu, protože ibuprofen nemají užívat dospělí pacienti 
starší 65 let bez ohledu na komorbiditu a současně podávané léky, protože existuje zvýšené riziko 
nežádoucích účinků, zejména srdečního selhání, gastrointestinální ulcerace a poruchy ledvin. 
Hematologické účinky
Vzácně  byly  hlášeny  případy  krevní  dyskrazie.  Pacienti  dlouhodobě  léčeni  ibuprofenem mají být 
pravidelně hematologicky monitorováni. 
Koagulační defekty
Stejně jako jiná NSAID může ibuprofen inhibovat agregaci krevních destiček. Bylo prokázáno, že 
ibuprofen prodlužuje dobu krvácivosti (ale v běžném rozmezí) u zdravých jedinců. Přípravky obsahující 
ibuprofen je třeba používat s opatrností u pacientů s vrozenou poruchou koagulace a na antikoagulační 
léčbě,  protože  u  pacientů  s  hemostatickými  poruchami  může  být  vliv  na  prodloužení  krvácivosti 
zesílený. 
Gastrointestinální příhody
V souvislosti s NSAID byly popsány vředy v horní části gastrointestinálního traktu, perforace a zjevné 
krvácení.  Riziko  stoupá  s dávkou  a  délkou  trvání  léčby  a  je  častější  u  pacientů  starších  65  let. 
U některých pacientů se objeví dyspepsie, pyróza, nevolnost, bolesti žaludku nebo průjem. Tato rizika 
jsou minimální, pokud je přípravek užíván v předepsané dávce po dobu několika dnů. 
Přípravky obsahující ibuprofen mají být používány s opatrností a v nejnižší účinné dávce po co nejkratší 
dobu u pacientů s anamnézou gastrointestinálního krvácení nebo vředů, protože se jejich stav může 
zhoršit. 
Vzhledem  k  ibuprofenové  složce  přípravku má být  přípravek  podáván  s  opatrností  u  pacientů 
s gastrointestinálním  onemocněním  (ulcerózní  kolitida,  Crohnova  nemoc)  v  anamnéze,  stejně  tak 
u pacientů s porfyrií a varicellou. 
V případě zjevného intestinálního krvácení musí být tento přípravek vysazen. 
Současné  podávání  kyseliny  acetylsalicylové  a  NSAID  také  zvyšuje  riziko  závažných 
gastrointestinálních nežádoucích účinků. 
Trombotické kardiovaskulární příhody 
Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), 
může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu 
nebo  cévní  mozkové  příhody).  Epidemiologické  studie  nepoukazují  na  zvýšené  riziko  arteriálních 
trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu (např. ≤ 1200 mg/den). 
Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou 
ischemickou  chorobou  srdeční,  onemocněním  periferních  tepen  a/nebo  cerebrovaskulárním 
onemocněním smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání 
vysokých dávek (2400 mg/den). 
Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární 
choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat 
vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den). 
Vyššímu  riziku  mohou  být  vystaveni  pacienti  s  kardiovaskulárním  onemocněním  nebo 
s kardiovaskulárními rizikovými faktory. Aby se minimalizovala rizika nežádoucích kardiovaskulárních 
příhod u pacientů užívajících NSAID, je třeba používat nejnižší účinnou dávku po co nejkratší možnou 
dobu. 
V souvislosti   s užitím NSAID neexistují  konzistentní  důkazy,  že  současné  podávání  kyseliny 
acetylsalicylové snižuje možné zvýšené riziko závažných kardiovaskulárních trombotických příhod. 
Hypertenze
NSAID mohou vést ke vzniku nové hypertenze nebo ke zhoršení preexistující hypertenze a u pacientů 
užívajících antihypertenziva spolu s NSAID může dojít ke zhoršení odpovědi na antihypertenziva. 
Opatrnost se doporučuje při předepisování NSAID u pacientů s hypertenzí. Při zahájení léčby NSAID 
a poté v pravidelných intervalech je třeba pečlivě sledovat krevní tlak. 
Srdeční selhání
Retence tekutin a edém byly pozorovány u některých pacientů užívajících NSAID. Opatrnosti je proto 
zapotřebí u pacientů s retencí tekutin nebo srdečním selháním. 
Závažné kožní nežádoucí účinky
NSAID  mohou  velmi  vzácně  způsobit  závažné  kožní  nežádoucí  účinky,  jako  jsou  exfoliativní 
dermatitida, toxická epidermální nekrolýza (TEN) nebo Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), které 
mohou být fatální a mohou se objevit bez předchozích varovných příznaků. Tyto závažné nežádoucí 
účinky  jsou  idiosynkratické  a  nezávislé  na  dávce  nebo  délce  léčby. V  souvislosti  s  přípravky 
obsahujícími ibuprofen byl hlášen výskyt akutní generalizované exantematózní pustulózy. Pacienti mají 
být informováni o symptomech a příznacích závažných kožních reakcí a mají se poradit s lékařem při 
prvním výskytu vyrážky nebo jakýchkoliv jiných hypersenzitivních příznaků. 
Preexistující astma
Přípravky  obsahující  ibuprofen  se  nemají  podávat  pacientům  s astmatem  vyvolaným  kyselinou 
acetylsalicylovou a mají být používány s opatrností u pacientů s preexistujícím astmatem. 
Oftalmologické účinky
V souvislosti s užitím NSAID byly hlášeny nežádoucí oftalmologické účinky, pacienti, u nichž dojde 
během  léčby  přípravkem  obsahujícím  ibuprofen  k poruše  vidění, mají být  ihned  vyšetřeni 
oftalmologem. 
Aseptická meningitida
Vzácně byl během léčby ibuprofenem pozorován výskyt symptomů aseptické meningitidy, zpravidla, 
ale ne výhradně, u pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) nebo jinými poruchami pojivové 
tkáně. 
Potenciální interference s laboratorními testy 
 
Při použití  současných  analytických  systémů  nezpůsobuje  paracetamol  interferenci  s laboratorními 
testy. Nicméně existují určité metody, kde možnost interferencí s laboratorními testy existuje, viz níže: 
Testy moči
Paracetamol  v  terapeutických  dávkách  může  ovlivnit  stanovení  5-hydroxyindoloctové  kyseliny 
(5HIAA),  což může  způsobit  falešné  pozitivní  výsledky.  Falešné  výsledky mohou  být  odstraněny 
vyloučením užití paracetamolu několik hodin před a během odběru vzorku moči. 
Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Combogesic může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému zahájení 
vhodné  léčby  a  tím  ke  zhoršení  průběhu  infekce.  Tato  skutečnost  byla  pozorována  u  bakteriální 
komunitní pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se Combogesic podává ke zmírnění 
horečky nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. 
V prostředí mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají 
nebo se zhoršují. 
Flukloxacilin
Při  současném  podávání  paracetamolu  s  flukloxacilinem  se  doporučuje  opatrnost  vzhledem  ke 
zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA), zejména u pacientů 
s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí, podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např. 
chronický  alkoholismus),  jakož  i  u  pacientů  užívajících  maximální  denní  dávky  paracetamolu. 
Doporučuje se pečlivé sledování, včetně měření 5-oxoprolinu v moči. 
Zvláštní upozornění
Aby  se  předešlo  zhoršení  onemocnění  nebo nedostatečnosti  nadledvinek  u  pacientů,  kteří  byli 
dlouhodobě léčeni kortikosteroidy, je třeba, v případě, kdy jsou přípravky obsahující ibuprofen přidány 
do léčebného programu, dávky kortikoidů postupně snižovat a nikoliv léčbu náhle přerušit. 
Existuje důkaz o tom, že léky, které inhibují cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů mohou poškodit 
fertilitu u žen působením na ovulaci. Tyto případy jsou reverzibilní a odezní po ukončení léčby. 
Combogesic obsahuje monohydrát laktosy
Jedna potahovaná tableta obsahuje 3,81 mg monohydrátu laktosy, což je 22,86 mg monohydrátu laktosy 
v  maximální  doporučené  denní  dávce.  Pacienti  se  vzácnými  dědičnými  problémy  s  intolerancí 
galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek 
užívat. 
Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné dávce, je tedy v podstatě „bez 
sodíku“. 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
Byly zaznamenány následující interakce paracetamolu s jinými léčivými přípravky: 
• antikoagulační léky (warfarin) - v případě užívání paracetamolu a antikoagulancií delší dobu 
může být nutné snížit dávkování 
• absorpce  paracetamolu  je  zvýšena  látkami,  které  urychlují  vyprazdňování  žaludku,  např. 
metoklopramid 
• absorpce  paracetamolu  je  snížena  látkami,  které  zpomalují  vyprazdňování  žaludku,  např. 
propanthelinum, antidepresiva s anticholinergními vlastnostmi a narkotická analgetika 
• paracetamol může zvýšit plazmatickou koncentraci chloramfenikolu 
• riziko  toxicity  paracetamolu  může  být  zvýšeno  u  pacientů  užívajících  jiné  potenciálně 
hepatotoxické léky nebo léky, které indukují jaterní mikrozomální enzymy, jako je alkohol 
a antikonvulziva 
• probenecid ovlivňuje vylučování a plazmatickou koncentraci paracetamolu 
 
• působení cholestyraminu může zpomalit absorpci paracetamolu, pokud je podán do 1 hodiny 
od podání paracetamolu 
• u pacientů užívajících isoniazid samostatně nebo s jinými léky na tuberkulózu byla hlášena 
závažná  hepatotoxicita  při  terapeutických  dávkách  nebo  při  mírném  předávkování 
paracetamolem 
• byla hlášena závažná hepatotoxicita po užití paracetamolu u pacienta užívajícího zidovudin 
a kotrimoxazol 
• Při  současném  podávání  paracetamolu  s  flukloxacilinem  je  třeba  dbát  zvýšené  opatrnosti, 
protože  současné  používání  bylo  spojeno  s  metabolickou  acidózou  s  vysokou  aniontovou 
mezerou, zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4). 
Byly zaznamenány následující interakce ibuprofenu s jinými léčivými přípravky: 
• antikoagulační léky, včetně warfarinu - ibuprofen interferuje stabilitu INR a může zvýšit riziko 
závažného krvácení až fatální hemoragie, a to zejména z gastrointestinálního traktu. U pacientů 
užívajících warfarin má být ibuprofen používán pouze v nezbytných případech a pacienti musí 
být pečlivě sledováni. 
• ibuprofen může snižovat renální clearance a zvyšovat plazmatickou koncentraci lithia 
• ibuprofen může snížit antihypertenzní účinek inhibitorů ACE, beta-blokátorů a diuretik a může 
způsobit natriurézu a hyperkalemii 
• ibuprofen snižuje clearance metotrexátu 
• ibuprofen může zvýšit plazmatické hladiny srdečních glykosidů 
• ibuprofen  může zvýšit  riziko  krvácení  do  gastrointestinálního  traktu,  zejména  pokud 
spolupůsobí kortikosteroidy 
• u pacientů léčených zidovudinem může ibuprofen prodloužit dobu krvácení 
• ibuprofen může také interagovat s probenecidem, antidiabetiky a fenytoinem 
• ibuprofen  může  také  interagovats  takrolimem,  cyklosporinem,  deriváty  sulfonylurey 
a chinolonovými antibiotiky 
Kyselina acetylsalicylová
Současné  podávání  ibuprofenu  a  kyseliny  acetylsalicylové  se  obecně  nedoporučuje  vzhledem 
k možnosti zvýšeného výskytu nežádoucích účinků. 
Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny 
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje 
určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že 
pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny 
acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod 
5.1). 
Tento léčivý přípravek může interferovat s některými léky. Mezi ně patří: 
• warfarin, přípravek používaný k prevenci tvorby krevních sraženin 
• léky k léčbě epilepsie nebo záchvatů 
• chloramfenikol, antibiotikum používané k léčbě ušní a oční infekce 
• probenecid, lék užívaný k léčbě dny 
• zidovudin, lék používaný k léčbě HIV (virus, který způsobuje AIDS) 
• léky užívané k léčbě tuberkulózy, jako je isoniazid 
 
• kyselina acetylsalicylová, salicyláty nebo jiné NSAID léky 
• léky k léčbě vysokého krevního tlaku nebo jiných srdečních onemocnění 
• diuretika, označované také jako močopudné léky 
• lithium, lék užívaný k léčbě některých typů deprese 
• metotrexát, lék používaný k léčbě artritidy a některých typů rakoviny 
• kortikosteroidy, jako je prednison a kortizon 
Výše uvedené léky mohou být ovlivněny tímto přípravkem nebo mohou ovlivnit jeho účinnost. 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
Těhotenství
S  použitím  tohoto  přípravku  u  lidí  během  těhotenství  nejsou  žádné  zkušenosti.  V souvislosti 
s podáváním NSAID u žen byly hlášeny vrozené abnormality, avšak nežádoucí účinky po užívání 
paracetamolu  v těhotenství nebyly prokázány. 
Pro ibuprofen
Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy funkce 
ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav obvykle 
odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, 
z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého 
trimestru těhotenství ibuprofen podáván, pokud to není absolutně nutné. Pokud ibuprofen užívá žena 
v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, má užívat co 
nejnižší dávku po co nejkratší dobu. Při podávání ibuprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního 
týdne je třeba zvážit předporodní monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce 
ductus arteriosus. V případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání 
ibuprofenu ukončeno. 
Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu vystavit plod: 
• kardiopulmonální  toxicitě  (předčasná  konstrikce/uzávěr  ductus  arteriosus  a pulmonální 
hypertenze) 
• renální dysfunkci (viz výše) 
matku a novorozence na konci těhotenství: 
• možnému prodloužení doby krvácivosti, antiagregačnímu účinku, který se může objevit i při 
velmi nízkých dávkách 
• inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu 
Proto je Combogesic během třetího trimestru těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). 
Pro paracetamol
Velké  množství  dat  u  těhotných  žen  užívajících  paracetamol  neukazuje  na  malformační,  ani  na 
feto/neonatální toxicitu. Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in 
utero vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může být 
paracetamol v průběhu těhotenství užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné dávce,  po  co 
nejkratší možnou dobu a s co nejnižší možnou frekvencí. 
Kojení
Paracetamol se vylučuje do mateřského mléka, avšak v množstvích, která nejsou z klinického hlediska 
významná a dle dostupných literárních dat není kojení kontraindikováno. 
Ibuprofen  a jeho metabolity prostupují ve velmi malých množstvích do mateřského mléka. Nejsou 
známy žádné škodlivé účinky na kojence. 
 
S  ohledem  na  výše  uvedené  důkazy  není  nutné  během  krátkodobé  léčby  tímto  přípravkem 
v doporučených dávkách přerušit kojení. 
Fertilita
Užívání přípravku může poškodit ženskou fertilitu a nedoporučuje se ženám, které se snaží otěhotnět. 
U žen, které mají problémy s otěhotněním nebo jsou vyšetřovány z důvodu neplodnosti, má být zváženo 
ukončení užívání přípravku. 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Tento přípravek nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. 
4.8 Nežádoucí účinky 
V klinických studiích s tímto přípravkem nebyly zjištěny žádné další nežádoucí účinky než ty, které 
byly hlášeny v souvislosti s užitím paracetamolu a ibuprofenu samostatně mimo kombinaci. 
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti výskytu za použití následující konvence: 
Velmi časté (1/10); 
Časté ( 1/100 až < 1/10)
Méně časté ( 1/1000 až < 1/100)
Vzácné ( 1/10000 až < 1/1000) 
Velmi vzácné (< 1/10000)
Není známo (z dostupných údajů nelze určit) 
Poruchy krve
a lymfatického systému 
Méně časté: Pokles hemoglobinu a hematokritu. Byly hlášeny krvácivé 
příhody (např. expistaxe, menoragie), i když příčinná souvislost 
s přípravkem nebyla prokázána. 
 
Velmi vzácné: Poruchy krvetvorby (agranulocytóza, anémie, aplastická 
anémie, hemolytická anemie, leukopenie, neutropenie, pancytopenie 
a trombocytopenie s purpurou nebo bez purpury) byly hlášeny 
v souvislosti s užitím paracetamolu, ale nebyly v příčinné souvislosti 
s přípravkem. 
Srdeční poruchy Časté: Edémy, retence tekutin; retence tekutin obvykle zmizí ihned po 
přerušení léčby. 
 
Velmi vzácné: Palpitace, tachykardie, arytmie byly hlášeny. 
V souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny hypertenze a srdeční selhání. 
Poruchy ucha 
a labyrintu
Velmi vzácné: Vertigo 
 
Časté: Tinitus (u přípravků obsahujících ibuprofen) 
Poruchy oka Méně časté: Amblyopie (rozmazané a/nebo snížené vidění, skotom 
a/nebo změny barevného vidění), obvykle zmizí po vysazení léčby. 
Každý pacient s očními potížemi má být vyšetřen oftalmologem, včetně 
centrální oblasti vidění. 
Gastrointestinální 
poruchy
Časté: Bolesti břicha, diarrhoea, dyspepsie, nauzea, břišní diskomfort 
a zvracení 
 
 
Méně časté: Flatulence a konstipace, žaludeční vředy, perforace nebo 
gastrointestinální krvácení, s příznaky meléna a hematemeza, někdy 
fatální zejména u starších pacientů. Po podání byly hlášeny ulcerózní 
stomatitida a exacerbace ulcerózní kolitidy a Crohnova nemoc. Méně 
často byla pozorována gastritida a pankreatitida. 
Celkové poruchy 
a reakce v místě 
aplikace
Velmi vzácné: Únava a malátnost  
Poruchy jater 
a žlučových cest
Velmi vzácné: Abnormální funkce jater, hepatitida a žloutenka. Při 
předávkování paracetamolem může dojít k akutnímu jaternímu selhání, 
jaternímu selhání, jaterní nekróze či poškození jater. 
Poruchy imunitního 
systému
Velmi vzácné: Byly hlášeny hypersenzitivní reakce včetně kožní vyrážky 
spojené s přecitlivělostí na sympatomimetika. 
 
Méně časté: Sérová nemoc, syndrom lupus etythematodes, Henoch-
Schönleinova vaskulitida, angioedém – u těchto dalších alergických 
reakcí však nebyla prokázána příčinná souvislost s přípravkem. 
Vyšetření Časté: Zvýšení hladiny alaninaminotransferázy, 
gamaglutamyltransferázy a abnormální jaterní funkční testy v souvislosti 
s užitím paracetamolu. 
Zvýšená hladina kreatininu a zvýšení urey v krvi 
Méně časté: Zvýšení aspartátaminotransferázy, zvýšení alkalické 
fosfatázy v krvi, zvýšení krevní kreatinfosfokinázy, snížení hladiny 
hemoglobinu a zvýšení počtu krevních destiček 
 
Poruchy metabolismu a 
výživy
Velmi vzácné: Metabolická acidóza; z důvodu užití kombinace více 
přípravků není kauzalita zřejmá. Metabolická acidóza nastala po užití g paracetamolu, 1,95 g kyseliny acetylsalicylové a malého množství 
tekutého čisticího prostředku. Pacient měl také záchvaty, které mohly 
přispět ke zvýšení hladiny laktátu indikující metabolickou acidózu. 
Metabolické nežádoucí účinky zahrnovaly hypokalemii. 
Metabolické nežádoucí účinky v souvislosti s metabolickou acidózou 
byly spojeny s těžkým předávkováním paracetamolem. 
 
Méně časté: Gynekomastie, hypoglykemické reakce 
Poruchy nervového 
systému
Časté: Závratě, bolesti hlavy, nervozita 
 
Méně časté: Deprese, insomnie, zmatenost, emoční labilita, somnolence, 
aseptická meningitida s horečkou a kómatem 
 
Vzácné: Parestezie, halucinace, neobvyklé sny 
 
 
Velmi vzácné: Paradoxní stimulace, optická neuritida, zhoršení 
psychomotoriky, extrapyramidové účinky, tremor a křeče 
Poruchy ledvin 
a močových cest
Méně časté: Retence moči 
 
Velmi vzácné: Různé formy nefrotoxicity, včetně intersticiální nefritidy, 
nefrotického syndromu a akutního a/nebo chronického renálního selhání. 
Nežádoucí renální účinky jsou nejčastěji pozorovány po předávkování, 
po chronickém zneužívání (často užitím více analgetik) nebo 
v souvislosti s hepatotoxicitou paracetamolu. 
K akutní tubulární nekróze nejčastěji dochází v souvislosti s jaterním 
poškozením, ve vzácných případech však samostatně. V souvislosti 
s chronickým užíváním paracetamolu bylo pozorováno riziko karcinomu 
ledvin. Výsledky jedné kontrolované studie u pacientů v konečné fázi 
léčby nasvědčují, že dlouhodobé užívání paracetamolu výrazně zvyšuje 
riziko terminálního onemocnění ledvin, zejména u pacientů užívajících 
více než 1000 mg denně. 
Respirační, hrudní 
a mediastinální poruchy
Méně časté: Zhuštěná sekrece respiračního traktu 
 
Velmi vzácné: Respirační reaktivace zahrnující astma, exacerbaci 
astmatu, bronchospazmus a dyspnoe  
Poruchy kůže 
a podkožní tkáně
Časté: Vyrážka (včetně makulopapulózního typu), pruritus 
 
Velmi vzácné: Hyperhidróza, purpura a fotosenzitivita. Byly hlášeny 
velmi vzácné případy závažných kožních reakcí, jako je exfoliativní 
dermatitida a bulózní reakce včetně erythema multiforme, Stevensova-
Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy. 
 
Není známo: Hypersenzitivní syndrom s eozinofilií a systémovými 
příznaky (DRESS syndrom). Akutní generalizovaná exantematózní 
pustulóza. 
 
Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den), 
může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (např. infarktu myokardu 
nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4). 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého  přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
4.9 Předávkování 
Symptomy 
 
Paracetamol
Po  předávkování  paracetamolem  může  dojít  k poškození  jater  až  jaternímu  selhání.  Příznaky 
předávkování paracetamolem během prvních 24 hodin jsou bledost, nauzea, zvracení, anorexie a bolest 
břicha.  Poškození  jater  se  může  projevit  12  až  48  hodin  po  užití. Může  dojít  k abnormalitám 
metabolismu glukózy a metabolické acidóze. Při těžké otravě paracetamolem může nastat selhání jater, 
encefalopatie, kóma až smrt. K akutnímu renálnímu selhání s akutní tubulární nekrózou může dojít i bez 
přítomnosti závažného poškození jater. Byly hlášeny poruchy srdečního rytmu. V důsledku nadměrného 
množství toxického metabolitu může dojít u dospělých užívajících ≥ 10 g paracetamolu k poškození 
jater. 
Ibuprofen
Mezi příznaky předávkování ibuprofenem patří nevolnost, bolesti břicha a zvracení, závratě, křeče a ve 
vzácných případech ztráta vědomí. Mohou nastat klinické příznaky předávkování ibuprofenem, jako 
ochromení centrálního nervového a respiračního systému. V případě závažné otravy může dojít k rozvoji 
metabolické acidózy. 
Léčba 
Paracetamol
V důsledku možného poškození jater je okamžité zahájení léčby při předávkování nezbytné, a to i bez 
zjevných příznaků, které se mohou objevit po několika hodinách či opožděně po několika dnech. 
Okamžité lékařské vyšetření se doporučuje u pacientů, kteří užili ≥ 7,5g paracetamolu v posledních 
hodinách. Ke zvrácení možného poškození jater je nutné co nejdříve zahájit léčbu antidoty, jako je 
N-acetylcystein (intravenózně) nebo methionin (perorálně). 
Léčba N-acetylcysteinem je nejefektivnější, pokud je zahájena během prvních 8 hodin po předávkování, 
účinnost prudce klesá mezi 8 a 16ti hodinami po předávkování. V minulosti se předpokládalo, že 
zahájení léčby po více než 15ti hodinách po předávkování nemá žádný význam a naopak zvyšuje riziko 
jaterní encefalopatie. Nicméně nyní bylo prokázáno, že pozdní podání je bezpečné a studie u pacientů 
léčených  až  36  hodin  po  předávkování  naznačuje  příznivé  výsledky  i  15 hodin  po  předávkování. 
Intravenózní podání N-acetylcysteinu pacientům s fulminantním selháním jater navíc prokázalo snížení 
morbidity a mortality. 
Zahajovací dávka 150 mg/kg N-acetylcysteinu v 200 ml 5% glukózy se podává intravenózně během 
15 minut, následuje i.v. infuze 50 mg/kg v 500 ml 5% glukózy po dobu 4 hodin a poté 100  mg/kg 
v 1000 ml 5% glukózy. Intravenózně podaný objem musí být u dětí upraven. 
Methionin se užívá perorálně v dávce 2,5 g každé 4 hodiny až do dávky 10 g. Léčba methioninem musí 
být zahájena do 10 hodin po užití paracetamolu, jinak nebude účinná a může dojít ke zhoršení poškození 
jater. 
Symptomy závažných příznaků nemusí být zřejmé 4 až 5 dnů po předávkování, proto je zapotřebí 
pacienty pečlivě sledovat po delší dobu. 
Ibuprofen
V případě akutního předávkování ibuprofenem je třeba vyvolat zvracení nebo provést výplach žaludku; 
pokud však uplynula více než hodina po předávkování, malé množství látky v těle pravděpodobně 
zůstane. Vzhledem k tomu, že je látka acidní a vylučuje se močí, je teoreticky prospěšné podat alkalické 
substance a podpořit diurézu. Kromě podpůrných opatření může perorální podání aktivního uhlí snížit 
absorpci a reabsorpci tablet ibuprofenu. 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
Farmakoterapeutická skupina: paracetamol, kombinace kromě psycholeptik 
ATC kód: N02BE 
Mechanismus účinku
Přestože  nelze  jasně  definovat  přesné  místo  a  mechanismus  analgetického  účinku  paracetamolu, 
pravděpodobně vyvolává analgezii zvýšením prahu bolesti. Potenciální mechanismus může zahrnovat 
inhibici   oxidu   dusnatého   zprostředkovanou   různými   receptory   neurotransmiterů,   včetně 
N-methyl-D-aspartátu a substance P. 
Ibuprofen je derivát kyseliny propionové s analgetickým, protizánětlivým a antipyretickým účinkem. 
Stejně jako u ostatních NSAID jsou terapeutické účinky této látky dány inhibicí cyklooxygenázy, 
s následným snížením syntézy prostaglandinů. 
Experimentální údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny 
acetylsalicylové  může  kompetitivně  inhibovat  její  vliv  na  agregaci  krevních  destiček.  Některé 
farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během 
h před nebo do 30 min po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo ke 
sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci destiček. Ačkoliv 
panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou studii, nelze vyloučit možnost, 
že  pravidelné  a  dlouhodobé  užívání  ibuprofenu  může  snížit  kardioprotektivní  účinek  nízké  dávky 
kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný 
(viz bod 4.5). 
Klinické studie
Na základě modelu akutní pooperační bolesti zubů byly provedeny randomizované dvojitě zaslepené 
studie s kombinací. Studie prokázaly, že: 
• Combogesic měl po více než 48 hodinách rychlejší nástup účinku než kterákoli z obou léčivých 
látek a vykazoval silnější analgezii než při užití stejné denní dávky paracetamolu (p = 0,v klidu, p = 0,006 v činnosti) a ibuprofenu (p = 0,003 v klidu, p = 0,007 v činnosti) 
• Všechny tři hodnocené dávky (polovina tablety nebo 1 tableta nebo 2 tablety) byly účinné ve 
srovnání s placebem  (p  =  0,004 – 0,002) a nejvyšší dávka (2 tablety) měla největší počet 
léčebných odpovědí (50%), nejnižší maximální hodnocení bolesti VAS, nejdelší čas na užití 
záchranné  medikace  a  nejnižší  %  pacientů  vyžadující  záchrannou  medikaci.  Všechna  tato 
opatření jsou významně odlišná od placeba (p <0,05). 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
Absorpce
Paracetamol i ibuprofen se snadno vstřebávají z gastrointestinálního traktu a maximální plasmatické 
koncentrace se dosahuje asi za 10 až 60 minut po p.o. podání. 
Rychlost a vstřebávání paracetamolu a ibuprofenu z kombinovaného produktu je mírně zpožděna při 
podání po jídle. 
Distribuce
Stejně jako u každého přípravku, který obsahuje paracetamol, je i tento distribuován do většiny tělesných 
tkání. 
Ibuprofen se silně váže (90-99%) na plazmatické proteiny. 
Biotransformace
Paracetamol je extenzivně metabolizován v játrech a vylučován močí, převážně ve formě inaktivního 
glukuronidu a sulfátových konjugátů. Méně než 5 % paracetamolu se vyloučí v nezměněné formě. 
Metabolity  paracetamolu  obsahují  minoritní  hydroxylovaný  intermediát,  který  má  hepatotoxickou 
aktivitu. Tento aktivní intermediát se detoxikuje konjugací s glutathionem, může se však kumulovat při 
předávkování paracetamolem, a pokud se neléčí, má potenciál způsobit vážné až nezvratné poškození 
jater. 
Ve srovnání s dospělými se paracetamol u předčasně narozených dětí, novorozenců a malých dětí 
metabolizuje rozdílně, převážně ve formě sulfátových konjugátů. 
 
Ibuprofen je extenzivně metabolizován na inaktivní složky v játrech, především glukuronidací. 
Metabolické cesty paracetamolu a ibuprofenu jsou odlišné a neměly by být žádné lékové interakce, ve 
kterých by metabolismus jednoho ovlivňoval metabolismus druhého. Při formální studii s použitím 
lidských jaterních enzymů nebyly zjištěny žádné potenciální lékové interakce na metabolických cestách. 
V jiné studii byl u zdravých dobrovolníků hodnocen účinek ibuprofenu na oxidativní metabolismus 
paracetamolu ve stavu nalačno. 
Výsledky  studie  ukázaly,  že  ibuprofen  nemění  množství  paracetamolu  cestou  oxidativního 
metabolismu,  při  podání  paracetamolu  samotného  bylo  množství  paracetamolu  a  jeho  metabolitů 
(glutathione-,   mercapturate-,   cysteine-,   glucuronide- a  sulfátů  paracetamolu)  podobné  jako  při 
současném podávání ibuprofenu (ve fixní kombinaci přípravku Combogesic). Tato studie objasnila, že 
podávání pacetamolu spolu s ibuprofenem nevyvolává žádná další jaterní rizika z hepatotoxického 
metabolitu (NAPQI). 
Eliminace
Biologický poločas paracetamolu se pohybuje mezi 1–3 hodinami. 
Oba inaktivní metabolity a malé množství nezměněného ibuprofenu jsou rychle a zcela vylučovány 
ledvinami, 95% podané dávky je vyloučeno močí během čtyř hodin po požití. 
Biologický poločas ibuprofenu je asi 2 hodiny. 
Farmakokinetický vztah
Specifické studie, které zkoumaly možné účinky paracetamolu na plasmatickou clearance ibuprofenu 
a naopak, neprokázaly žádné lékové interakce. 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
Toxicita ibuprofenu a paracetamolu byla studována v pokusech na zvířatech. Nejsou k dispozici žádné 
nové  důležité  předklinické  údaje,  které  by  doplňovaly  údaje  již  uvedené  v  tomto  souhrnu  údajů 
o přípravku. 
Konvenční studie, které k vyhodnocení toxicity pro reprodukci a vývoj používají v současnosti uznávané 
normy, nejsou k dispozici. 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
6.1 Seznam pomocných látek 
Kukuřičný škrob 
Předbobtnalý kukuřičný škrob
Mikrokrystalická celulosa 
Sodná sůl kroskarmelosy
Magnesium-stearát 
Mastek
Potahová soustava Opadry OY-LS-58900 bílá obsahuje: 
• Hypromelosa 2910/15 (E464) 
• Monohydrát laktosy 
• Oxid titaničitý (E 171) 
• Makrogol • Dihydrát natrium-citrátu (E331) 
• Mastek 
 
6.2 Inkompatibility 
Neuplatňuje se. 
6.3 Doba použitelnosti 
roky 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před 
světlem. 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
Balení obsahuje 8, 10, 16, 20, 24, 30 nebo 32 potahovaných tablet v blistrech (250 mikrometrů PVC/mikrometrů Al fólie) 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
Žádné zvláštní požadavky. 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
MEDOCHEMIE Ltd., 1-10 Constantinoupoleos Street, 3011 Limassol, Kypr 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
07/073/15-C 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
Datum první registrace: 28. 1. Datum posledního prodloužení registrace: 21. 11. 10. DATUM REVIZE TEXTU 
20. 6.