Finasterid aurovitas Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory testosteron-5-α-reduktázy
ATC kód: G04CB
Mechanismus účinku
Finasterid je synthetický 4-azasteroid, specifický kompetitivní inhibitor intracelulárního enzymu 5 α
- reduktázy typu II. Enzym konvertuje testosteron na účinnější androgen - dihydrotestosteron (DHT).
Prostata, a proto i hyperplastická prostatická tkáň, jsou svou normální funkcí i růstem závislé na
konverzi testosteronu a na DHT. Finasterid nevykazuje afinitu k androgenním receptorům.

Klinické studie ukázaly rychlé snížení hladin DHT v séru o 70 %, což vede ke zmenšení objemu
prostaty. Po 3 měsících se velikost prostaty snižuje přibližně o 20 %, a zmenšování pokračuje až na
cca 27% zmenšení po 3 letech. Výrazné zmenšení probíhá v periuretrální oblasti v bezprostřední
blízkosti uretry. Urodynamická měření také potvrdila významné snížení detrusorového tlaku jako
důsledek snížení obstrukce.

V porovnání se stavem před léčbou došlo po několika týdnech k významnému zlepšení
maximálního průtoku moče a příznaků. Rozdíly v maximálním průtoku moči mezi léčenou
skupinou a skupinou, které bylo podáváno placebo, byly pozorovány po 4 měsících a zlepšení
symptomů bylo pozorováno po 7 měsících.

Všechny sledované parametry účinnosti zůstávaly nezměněny během tříletého období
dalšího sledování.

Účinek čtyřleté léčby finasteridem na incidenci akutní retence moče, potřebu chirurgického
zákroku, výskyt příznaků a objem prostaty:

Klinické studie prováděné u pacientů s mírnými až vážnými příznaky BPH, zvětšenou prostatou
zjištěnou digitálním rektálním vyšetřením a nízkými reziduálními objemy moče ukázali, že finasterid
snížil výskyt akutní retence moče z 7/100 na 3/100 v průběhu čtyř let a potřebu chirurgického
zákroku (TURP – transuretrální resekce prostaty nebo prostatektomie) z 10/100 na 5/100. Tato
snížení jsou spojována s dvoubodovým zlepšením na stupnici QUASI-AUA (rozsah 0-34), trvalým
snížením objemu prostaty o přibližně 20 % a trvalým zvýšením rychlosti průtoku moči.




Medikamentózní terapie prostatických příznaků
Testování medikamentózní terapie prostatických symptomů (MTOPS) bylo prováděno v 4 až 6leté
studii u 3 047 mužů se symptomatickou BPH, kteří v náhodném výběru dostávali 5 mg finasteridu
denně, 4-8 mg doxazosinu denně*, kombinovanou dávku 5 mg finasteridu denně a 4-8 mg
doxazosinu* denně, nebo placebo. Primární cíl studie byla doba do klinické progrese BPH,
definovaný jako ≥ 4 bodové zvýšení základní linie stupnice hodnocení příznaků, akutní urinární
retence, s BPH spojená renální insuficience, opakované infekce močových cest či urosepse nebo
inkontinence. V porovnání s placebem bylo výsledkem léčby finasteridem, doxazosinem, nebo
kombinovanou terapií významné snížení rizika klinické progrese BPH o 34 % (p=0,002), 39 %
(p<0,001) a 67 % (p<0,001). Ve většině případů (274 z 351), kde došlo ke klinické progresi BPH byl
potvrzen ≥ 4 bodový nárůst v hodnocení příznaků; riziko progrese příznaků bylo sníženo o 30 (95%
CI 6 až 48 %), 46 (95% CI 25 až 60 %) a 64% (95% CI 48 až 75 %) v případech léčby finasteridem,
doxazosinem a kombinovanou léčbou v porovnání s placebem. K akutní urinární retenci došlo ve 41 z
351 případů BPH progrese; riziko vzniku akutní urinární retence bylo sníženo o 67( p=0,011), (p=0,296) a 79 % (p=0,001) v případech léčby finasteridem, doxazosinem a kombinovanou léčbou v
porovnání s placebem. Významný rozdíl v porovnání s placebem byl pozorován pouze u finasteridu a
skupin s kombinovanou terapií.

*Zjištěné hodnoty od 1 mg do 4 mg nebo 8 mg, tolerované v 3týdenním období

V této studii byl profil bezpečnosti a snášenlivosti kombinované léčby v podstatě stejný jako u
léčivých látek podávaných samostatně. Nicméně nežádoucí účinky týkající se “ nervového systému” a
“urogenitálního systému”, byly pozorovány častěji, pokud byly dvě léčivé látky podávány v
kombinaci (viz bod 4.8).