Furosemid accord Dávkování a způsob podání

Cesta podání: intravenózní nebo (ve výjimečných případech) intramuskulární.

Obecně:
Parenterální podání furosemidu je indikováno v případech, kdy perorální podání není možné
nebo není účinné (například při snížené střevní absorpci), nebo jestliže je požadován rychlý
účinek.
K dosažení optimální účinnosti a k potlačení kontra-regulačních mechanizmů se obvykle
upřednostňuje podání furosemidu kontinuální infuzí oproti podání opakovanými bolusovými
injekcemi.
Pozornost má být věnována současným klinickým pokynům, pokud jsou k dispozici.
Jestliže pro následnou léčbu po jedné nebo více akutních bolusových dávkách není vhodné
podání furosemidu kontinuální infuzí, upřednostňuje se následný režim s nízkými dávkami
podávanými v krátkých časových intervalech (přibližně 4 hodiny) oproti režimu s vysokými
bolusovými dávkami podávanými v dlouhých časových intervalech. Léčba má být individuální
podle odpovědi pacienta pro zajištění maximální terapeutické odpovědi a pro určení minimální
dávky potřebné k udržení takové odpovědi.


Intravenózní podání furosemidu musí být pomalé; nesmí se překročit rychlost 4 mg/min a
furosemid nesmí být nikdy podán stejnou injekční stříkačkou s jinými léčivými přípravky.

Obecně platí, že furosemid má být podáván intravenózně. Intramuskulární podání musí být
omezeno pouze na výjimečné případy, kdy ani perorální, ani intravenózní podání není možné.
Upozorňujeme, že intramuskulární podání není vhodné k léčbě akutních stavů, jako je plicní
edém.

Dospělí:
Pokud nejsou přítomny stavy vyžadující snížení dávky (viz níže), je doporučená počáteční
dávka pro dospělé a dospívající od 15 let věku 20 až 40 mg intravenózně (nebo ve výjimečných
případech intramuskulárně); maximální dávka se liší v závislosti na individuální odpovědi
pacienta na léčbu.

Jestliže jsou potřeba vyšší dávky, musí být zvyšovány v přírůstcích po 20 mg a nesmí být
podávány častěji než každé dvě hodiny.
Maximální doporučená denní dávka u dospělých je 1500 mg furosemidu.

Jestliže je podáván jako infuze, může být furosemid podáván neředěný při použití infuzní
pumpy s konstantní rychlostí, nebo může být předem roztok naředěn s kompatibilními přípravky
jako 0,9% chlorid sodný nebo Ringerův roztok. V obou případech nesmí infuzní rychlost
překročit 4 mg/minutu.

Parenterální podání furosemidu je indikováno v případech, kdy perorální podání není možné
nebo není účinné (například při snížené střevní absorpci) nebo jestliže je požadován rychlý
účinek. Jakmile to bude možné, doporučuje se přejít z parenterálního podání na perorální
podání.

Děti a dospívající (do 18 let věku):
Zkušenosti u dětí a dospívajících jsou omezené. Intravenózní podání furosemidu dětem a
dospívajícím do 15 let věku se doporučuje pouze ve výjimečných případech.
Dávkování se upravuje podle tělesné hmotnosti, přičemž doporučená denní dávka se pohybuje v
rozmezí 0,5 až 1 mg/kg tělesné hmotnosti až do maximální celkové denní dávky 20 mg.
Převedení léčby na perorální je nutno provést co nejdříve.

Porucha funkce ledvin:
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (sérový kreatinin > 5 mg/dl) nesmí rychlost infuze
překročit 2,5 mg/min.

Starší pacienti:
Doporučená počáteční dávka je 20 mg/den. Tato dávka se postupně zvyšuje až do dosažení
požadované odpovědi.

Zvláštní doporučení pro dávkování
Pro dospělé se dávka stanovuje následovně:

- Edém spojený s chronickým a akutním městnavým srdečním selháním
Doporučená počáteční dávka je 20 až 40 mg denně. Tato dávka se může v případě potřeby
upravit podle odpovědi pacienta na léčbu. Dávka má být podána ve dvou nebo třech
jednotlivých dávkách za den při chronickém městnavém srdečním selhání a jako bolus při
akutním městnavém srdečním selhání.

- Edém spojený s renálním onemocněním
Doporučená počáteční dávka je 20 až 40 mg za den. Tuto dávku je možno v případě potřeby
upravit podle odpovědi pacienta na léčbu. Celková denní dávka může být podána najednou nebo
v rámci několika dílčích dávek během dne.
Jestliže to nevede k optimálnímu zvýšení vylučování tekutin, musí být furosemid podáván
kontinuální intravenózní infuzí s počáteční rychlostí 50 až 100 mg za hodinu.
Před zahájením podávání furosemidu musí být upravena hypovolemie, hypotenze a porucha
acidobazické a elektrolytové rovnováhy.
U dialýzovaných pacientů se udržovací dávka obvykle pohybuje v rozmezí 250 mg až 1500 mg
za den.
U pacientů s nefrotickým syndromem musí být dávkování stanoveno s opatrností, vzhledem k
riziku vyššího výskytu nežádoucích účinků.

- Edém spojený s onemocněním jater
Jestliže je intravenózní léčba naprosto nezbytná, má se počáteční dávka pohybovat v rozmezí mg až 40 mg. Tuto dávku je možno v případě potřeby upravit podle odpovědi pacienta na léčbu.
Celková denní dávka může být podána najednou nebo v rámci několika dávek.
Furosemid může být použit v kombinaci s antagonisty aldosteronu v případech, kdy tyto látky
nejsou v rámci monoterapie dostačující. Aby se zamezilo komplikacím, jako je ortostatická
intolerance nebo porucha acidobazické a elektrolytové rovnováhy nebo jaterní encefalopatie,
musí být dávka pečlivě upravena tak, aby bylo dosaženo pozvolného vylučování tekutin. Tato
dávka může u dospělých způsobit denní ztrátu tělesné hmotnosti přibližně 0,5 kg.

- Plicní edém (při akutním srdečním selhání)
Počáteční podaná dávka je 40 mg furosemidu intravenózně. Jestliže to zdravotní stav pacienta
vyžaduje, podá se za 30-60 minut dalších 20 až 40 mg furosemidu.
Furosemid je nutno užít spolu s dalšími terapeutickými opatřeními.

- Hypertenzní krize (kromě jiných terapeutických opatření)
Doporučená počáteční dávka při hypertenzní krizi je 20 mg až 40 mg podaných jako bolus
intravenózní injekcí. Tato dávka může být v případě potřeby upravena podle odpovědi pacienta
na léčbu.