Gemcitabine kabi Užívání po expiraci, upozornění a varování

Bylo prokázáno, že prodloužení doby infuze a zvýšená dávková frekvence zvyšují toxicitu.

Hematologická toxicita
Gemcitabin může utlumit funkci kostní dřeně, což se projevuje leukopenií, trombocytopenií a anemií.
U pacientů používajích gemcitabin má být před každou dávkou prováděna kontrola počtu trombocytů,
leukocytů a granulocytů. Pokud se potvrdí útlum kostní dřeně vyvolaný léčbou, měla by se zvážit
modifikace dávek přípravku nebo přerušení léčby (viz bod 4.2). Myelosuprese je nicméně krátkodobá a
obvykle nevede k redukci dávky a jen vzácně vede k přerušení léčby.

Po ukončení léčby gemcitabinem může pokračovat zhoršování krevního obrazu z periferní krve. U
pacientů s poškozenou funkcí kostní dřeně má být léčba zahájena se zvýšenou opatrností. Podobně jako
u jiné cytotoxické léčby musí být v případě podání gemcitabinu společně s jiným chemoterapeutikem
zváženo riziko kumulativní suprese kostní dřeně.

Porucha funkce jater a ledvin
Gemcitabin má být podáván se zvýšenou opatrností pacientům s poruchou funkce jater nebo s poruchou
funkce ledvin vzhledem k nedostatečným informacím z klinických studií, které by dovolovaly stanovit
jasná doporučení pro dávkování této populaci pacientů (viz bod 4.2).

Podávání gemcitabinu pacientům s metastázami v játrech nebo s hepatitidou, alkoholismem nebo jaterní
cirhózou v anamnéze může vést k exacerbaci poruchy funkce jater.

Pravidelně má být prováděna laboratorní kontrola renálních a jaterních funkcí (včetně virologických
testů).

Souběžná radioterapie
Souběžná radioterapie (aplikovaná společně nebo ≤ 7 dnů od podání gemcitabinu): Byla hlášena toxicita
(pro více informací a doporučení pro použití viz bod 4.5).

Vakcinace živou vakcínou
U pacientů léčených gemcitabinem není doporučeno podání vakcíny proti žluté zimnici nebo očkování
jinými živými atenuovanými vakcínami (viz bod 4.5).

Zvratná encefalopatie při syndromu zadní jámy lební
U pacientů, kterým byl podáván gemcitabin v monoterapii či v kombinaci s jinými chemoterapeutiky,
byly hlášeny výskyty zvratné encefalopatie při syndromu zadní jámy lební (PRES – posterior reversible
encephalopathy syndrome) s možnými závažnými důsledky. U většiny pacientů, kteří prodělali PRES,
byla hlášena akutní hypertenze a záchvaty, stejně tak můžou být přítomny symptomy jako je bolest
hlavy, letargie, zmatenost a slepota. Diagnóza je nejlépe stanovena pomocí magnetické rezonance
(MRI). Jestliže byla k dispozici vhodná podpůrná opatření, byl PRES typicky reverzibilní. V případě,
že se během terapie PRES vyvine, by mělo být podávání gemcitabinu trvale přerušeno a zároveň učiněna
podpůrná opatření, včetně měření krevního tlaku a léčby záchvatů.

Kardiovaskulární poruchy
Z důvodu rizika srdečních a/nebo vaskulárních poruch při podávání gemcitabinu musí být věnována
zvláštní pozornost pacientům s předchozí anamnézou kardiovaskulárních příhod.

Syndrom kapilárního úniku
U pacientů, kterým byl podáván gemcitabin v monoterapii či v kombinaci s jinými chemoterapeutiky,
byly hlášeny případy syndromu kapilárního úniku (viz bod 4.8). Tento stav je při včasné diagnostice a
vhodném terapeutickém zásahu obvykle léčitelný, ale byly hlášeny případy končící úmrtím. Při tomto
stavu dochází k systémové kapilární hyperpermeabilitě, během které uniká tekutina a proteiny
z intravaskulárního prostoru do intersticia. Klinické známky zahrnují generalizovaný edém, nárůst
tělesné hmotnosti, hypoalbuminémii, závažnou hypotenzi, akutní poškození ledvin a plicní edém.
Jestliže se tento syndrom během terapie gemcitabinem vyvine, podávání gemcitabinu se má přerušit a
je třeba zahájit podpůrné kroky. Syndrom kapilárního úniku se může objevit v pozdějších cyklech a
v literatuře je spojován se syndromem respirační tísně dospělých.

Plicní poruchy
V souvislosti s léčbou gemcitabinem byl zaznamenán výskyt plicních poruch, někdy závažných (jako je
plicní edém, intersticiální pneumonitida nebo syndrom respirační tísně dospělých - ARDS). V těchto
případech má být zváženo přerušení léčby gemcitabinem. Včasné zahájení podpůrné léčby může
napomoci zmírnění těchto stavů.

Porucha funkce ledvin
Hemolyticko-uremický syndrom

U pacientů léčených gemcitabinem byl zřídka zaznamenán klinický nález odpovídající hemolyticko-
uremickému syndromu (HUS, viz bod 4.8). HUS je život ohrožující onemocnění. Terapie gemcitabinem
má být přerušena při jakýchkoli prvních známkách mikroangiopatické hemolytické anemie, jako je
například rychlý pokles hemoglobinu se současnou trombocytopenií, zvýšení sérových hladin
bilirubinu, sérového kreatininu, dusíku urey v krvi nebo LDH. Renální selhání může být nevratné i po
ukončení léčby a může pak být nezbytná dialýza.

Fertilita
Ve studiích fertility způsoboval gemcitabin u myších samců hypospermatogenezi (viz bod 5.3). Z tohoto
důvodu má být mužům léčeným gemcitabinem doporučeno odložit otcovství během léčby a po dobu až
měsíců po léčbě a z důvodu možné neplodnosti po léčbě gemcitabinem vyhledat před léčbou odbornou
pomoc týkající se možnosti uchování spermatu zmrazením (viz bod 4.6).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné 200 mg injekční lahvičce, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

Tento léčivý přípravek obsahuje 98,36 mg sodíku v jedné 1000 mg injekční lahvičce, což odpovídá 4,% doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí g sodíku.

Tento léčivý přípravek obsahuje 196,72 mg sodíku v jedné 2000 mg injekční lahvičce, což odpovídá
9,84 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který
činí 2 g sodíku.

Gemcitabine Kabi obsahuje propylenglykol, který může způsobit příznaky opilosti.