Saizen Užívání po expiraci, upozornění a varování

Léčba by měla být prováděna pod pravidelným dohledem lékaře, který má zkušenosti s diagnostikou a
léčbou pacientů s poruchami růstu.

Maximální doporučená denní dávka by neměla být překročena (viz bod 4.2.).

Neoplázie
Pacienti s intra- nebo extrakraniální neoplázií v remisi, kteří jsou léčeni růstovým hormonem, by měli
být pečlivě a pravidelně vyšetřováni lékařem.

Pacienti se sekundárním nedostatkem růstového hormonu způsobeným intrakraniálním nádorem by měli
být pravidelně vyšetřováni, zda nedošlo k progresi či rekurenci primárního onemocnění.

Bylo zaznamenáno zvýšené riziko druhotného nádoru u pacientů léčených somatropinem, kteří v dětství
přežili nádorové onemocnění. Intrakraniální nádory, zejména meningiomy, jako nejčastější z těchto
sekundárních nádorů, se vyskytly u pacientů léčených ozařováním hlavy u prvotního nádoru.

Prader-Williho syndrom
Somatropin není indikovaný pro dlouhodobou léčbu pediatrických pacientů s poruchou růstu v důsledku
geneticky potvrzeného Prader-Williho syndromu, pokud nemají také diagnózu deficitu růstového
hormonu. Byly hlášeny případy spánkové apnoe a náhlého úmrtí po zahájení léčby růstovým hormonem
u pediatrických pacientů s Prader-Williho syndromem, kteří měli jeden nebo více následujících
rizikových faktorů: těžká obezita, předchozí výskyt respiračních poruch nebo spánková apnoe nebo
nezjištěná infekce dýchacích cest.

Leukémie
U malého počtu pacientů s nedostatkem růstového hormonu, z nichž někteří byli léčeni somatropinem,
byla hlášena leukémie. Není však k dispozici žádný důkaz, že výskyt leukémie se zvyšuje u pacientů
léčených růstovým hormonem bez predispozičních faktorů.

Citlivost na inzulin
Protože somatropin může snižovat citlivost na inzulin, měli by být pacienti sledováni s ohledem na
příznaky intolerance glukózy. U pacientů s diabetem mellitem může být nutné upravit dávku inzulinu
po zahájení léčby somatropinem. Pacienti s diabetem nebo intolerancí glukózy by měli být během léčby
somatropinem pečlivě sledováni.

Retinopatie
Stabilní retinopatie očního pozadí by neměla být příčinou vysazení substituční léčby somatropinem.

Funkce štítné žlázy
Růstový hormon zvyšuje extrathyroideální T4/T3 konverzi a může se tak projevit počáteční
hypotyreóza. Z toho důvodu je nutné u pacientů pravidelně testovat funkci štítné žlázy. U pacientů s
hypopituitarismem musí být standardní substituční léčba pečlivě sledována při podávání somatropinu.

Benigní intrakraniální hypertenze
V případě vážných či opakovaných bolestí hlavy, zrakových problémů, nevolnosti a/nebo zvracení se
doporučuje funduskopie kvůli možnému papilárnímu edému. Pokud je papilární edém potvrzen, měla
by být zvážena diagnóza benigní intrakraniální hypertenze (nebo pseudotumor cerebri) a pokud se tato
diagnóza potvrdí, měla by být léčba přípravkem Saizen ukončena. V současné době neexistují
dostatečné materiály, které by mohly napomoci při klinickém rozhodování u pacientů s prokázanou
intrakraniální hypertenzí. Pokud je léčba růstovým hormonem znovu zahájena, je nezbytné symptomy
intrakraniální hypertenze pečlivě monitorovat.

Pankreatitida
Ačkoli se vyskytuje vzácně, je ji třeba vzít v úvahu u pacientů léčených somatropinem, zejména u dětí,
u kterých se vyskytnou bolesti břicha.

Skolióza
Je známo, že skolióza je častější u některých skupin pacientů léčených somatropinem, například u
pacientů s Turnerův syndromem. Navíc rychlý růst u každého dítěte může způsobit progresi skoliózy.
Neprokázalo se, že somatropin zvyšuje výskyt nebo závažnost skoliózy. Známky skoliózy by měly být
monitorovány během léčby.

Protilátky
U malého procenta pacientů se mohou během léčby vytvářet protilátky proti somatropinu, tak jako u
všech přípravků obsahujících somatropin. Vazebná kapacita těchto protilátek je nízká, a nemá žádný
vliv na rychlost růstu. U všech pacientů, kteří nereagují na léčbu, je potřebné provést vyšetření na
přítomnost protilátek proti somatropinu.

Sklouznutí horní femorální epifýzy
U pacientů s endokrinními poruchami, jako je deficit růstového hormonu a hypotyreóza, se častěji
vyskytuje sklouznutí horní femorální epifýzy a spojuje se s rychlým růstem. U dětí léčených růstovým
hormonem může být sklouznutí horní femorální epifýzy způsobeno buď základními endokrinními
poruchami, nebo zvýšenou rychlostí růstu v důsledku léčby. Prudký růst může zvyšovat riziko kloubních
problémů a během prudkého růstu před pubertou může být zvláště zatížen kyčelní kloub. Lékaři a rodiče
by měli sledovat vznik kulhání či stížnosti na bolesti kyčlí či kolene u pacientů léčených přípravkem
Saizen.


Porucha růstu z důvodu chronického ledvinného selhání
Pacienti s poruchou růstu z důvodu chronického ledvinného selhání by měli být pravidelně vyšetřováni,
zda nedochází k progresi renální osteodystrofie. U dětí s pokročilou renální osteodystrofií může být
pozorováno sklouznutí horních femorálních epifýz či avaskulární nekróza, ale není jisté, zda tyto
problémy jsou ovlivněny léčbou růstovým hormonem. Před zahájením léčby by měl být proveden RTG
kyčlí.

U dětí s chronickým ledvinným selháním by měla renální funkce před zahájením léčby klesnout pod %. K ověření poruchy růstu by měl být růst sledován rok před zahájením léčby. Měla by být zahájena
konzervativní léčba renální insuficience (tj. kontrola acidózy, hyperparathyroidismu a nutričního stavu
rok před zahájením léčby) a měla by pokračovat v průběhu léčby. Léčba by měla být vysazena v období
transplantace ledvin.

Děti se syndromem SGA
U malých dětí se syndromem SGA by měly být před zahájením léčby vyloučeny jiné zdravotní důvody,
které by mohly vysvětlit poruchu růstu.

U pacientů s SGA se doporučuje před zahájením léčby a dále v ročních intervalech měřit hladinu
inzulínu a krevní glukózy nalačno. U pacientů se zvýšeným rizikem diabetu mellitu (např. rodinná
anamnéza diabetu, obezita, zvýšený BMI, závažná inzulínová rezistence, acanthosis nigricans) by měl
být proveden perorální test tolerance glukózy (OGTT). Je-li zjištěn skrytý diabetes, neměl by být růstový
hormon podáván.

U pacientů s SGA se doporučuje před zahájením léčby a dále dvakrát ročně měřit hladinu IGF-I. Pokud
při opakovaném měření hladiny IGF-I překročí + 2 statistické odchylky (SD) ve srovnání s referenční
hodnotou pro daný věk a pohlavní dospělost, je třeba zvážit úpravu dávky s ohledem na poměr IGF-
I/IGFBP-3.

Zkušenosti se zahájením léčby SGA u pacientů ve věku blízko nástupu puberty jsou omezené. Proto se
nedoporučuje léčbu zahajovat krátce před pubertou. Zkušenosti s pacienty s SGA trpícími Silver-
Russelovým syndromem jsou omezené.

Určitý přírůstek výšky získaný při léčbě dětí s SGA pomocí somatropinu může být ztracen, pokud je
léčba ukončena před dosažením konečné výšky.

Retence tekutin
Během substituční léčby růstovým hormonem u dospělých se předpokládá retence tekutin.

V případě přetrvávajícího otoku nebo vážné parestézie by mělo být dávkování sníženo k prevenci
rozvoje syndromu karpálního tunelu.

Akutní kritické onemocnění
U všech pacientů, u nichž dojde k rozvoji akutního kritického onemocnění, je třeba zvážit možný přínos
léčby somatropinem oproti potenciálnímu riziku.

Interakce s glukokortikoidy
Zahájení substituční léčby růstovým hormonem může u některých pacientů demaskovat sekundární
adrenokortikální insuficienci tím, že dojde ke snížení aktivity 11-hydroxysteroid dehydrogenázy typu
(11-HSD1), což je enzym, který přeměňuje neaktivní kortizon na kortizol a může být vyžadována
náhrada glukokortikoidů. Zahájení podávání somatropinu u pacientů se substituční terapií
glukokortikoidy může vést k projevům deficitu kortizolu. Může být nutná úprava dávky glukokortikoidů
(viz bod 4.5.).



Současné použití s perorální léčbou estrogenem
Pokud žena používající somatropin zahájí perorální estrogenovou léčbu, může být nutné zvýšit dávku
somatropinu, aby se udržela hladina sérového IGF-I v rozmezí normálních hodnot odpovídajících věku.
Naopak, pokud žena léčená somatropinem přestane užívat perorální estrogenovou léčbu, může být nutné
snížit dávku somatropinu, aby se předešlo přebytku růstového hormonu a/nebo nežádoucím účinkům
(viz bod 4.5).


Obecné
Pro prevenci lipoatrofie je nutno měnit místo vpichu injekce.

Nedostatek růstového hormonu u dospělých je celoživotním onemocněním, které by mělo být podle
toho léčeno. Dosud jsou však omezené zkušenosti s léčbou pacientů starších 60 let a s velmi
dlouhodobou léčbou.


Obsah sodíku
Léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné zásobní vložce, tj. v podstatě je
„bez sodíku“.