Valaciclovir mylan Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Nukleosidy a nukleotidy mimo reverzních inhibitorů transkriptázy, ATC
kód: J05AB11.

Mechanismus účinku

Antivirotikum valaciklovir je L-valinový ester acikloviru. Aciklovir je analogem purinového
(guaninového) nukleosidu.

Valaciklovir se u člověka rychle a téměř úplně přeměňuje na aciklovir a valin, pravděpodobně
působením enzymu nazývaného valaciklovirhydroláza.

Aciklovir je specifickým inhibitorem herpetických virů s in vitro aktivitou proti virům Herpes simplex
(HSV) typu 1 a 2, viru Varicella zoster (VZV), cytomegaloviru (CMV), viru Epstein-Barrové (EBV) a
lidskému herpes viru 6 (HHV-6). Aciklovir ihned po své fosforylaci na aktivní trifosfátovou formu
inhibuje syntézu DNA herpes viru.

První stupeň fosforylace vyžaduje aktivitu virově specifického enzymu. V případě HSV, VZV a EBV je
tímto enzymem virová thymidinkináza (TK), která je přítomna pouze ve virem infikovaných buňkách.
U CMV se selektivity dosahuje fosforylací (alespoň částečnou), zprostředkovanou produktem genu
fosfotransferázy UL97. Tento požadavek aktivace acikloviru virově specifickým enzymem do značné
míry vysvětluje jeho selektivitu.

Proces fosforylace (konverze z monofosfátu na trifosfát) je ukončen buněčnými kinázami. Aciklovir
trifosfát kompetitivně inhibuje virovou DNA-polymerázu a zabudování tohoto nukleosidového analogu
vede k obligátnímu ukončení řetězce a zastavení syntézy virové DNA, a tím k zablokování replikace
viru.

Farmakodynamické účinky

Rezistence na aciklovir je obvykle výsledkem přítomnosti fenotypu s deficitem thymidinkinázy; virus je
tak ve značné nevýhodě vůči přirozenému hostiteli. V některých případech byla snížená citlivost na
aciklovir popsána jako výsledek drobných změn buď ve virové thymidinkináze, nebo v DNA
polymeráze. Virulence těchto variant připomíná virulenci divokého typu viru.

Monitorování klinických izolátů HSV a VZV odebraných od pacientů užívajících léčebně nebo

profylakticky aciklovir ukázalo, že virus se sníženou citlivostí na aciklovir se u osob s dostatečnou funkcí
imunitního systému vyskytuje velmi ojediněle a lze jej zjistit pouze u jedinců s těžkou poruchou funkce
imunitního systému, např. u příjemců transplantovaných orgánů nebo kostní dřeně, onkologických
pacientů léčených chemoterapií a osob infikovaných virem lidské imunodeficience (HIV).

Klinická účinnost a bezpečnost

Infekce virem Varicella zoster
Přípravek Valaciclovir Mylan urychluje ústup bolesti: snižuje trvání i podíl pacientů s bolestí související
s herpes zoster, která zahrnuje akutní bolest a u pacientů starších 50 let rovněž postherpetickou neuralgii.
Přípravek Valaciclovir Mylan snižuje riziko očních komplikací herpes ophtalmicus.

Intravenózní léčba je obecně považována za standard léčby herpes zoster u pacientů s poruchou funkce
imunitního systému; u určitých pacientů s poruchou funkce imunitního systému však omezené údaje
poukazují na klinický prospěch valacikloviru v léčbě infekce virem VZV (herpes zoster), např. u
pacientů se solidními tumory, HIV, autoimunitním onemocněním, lymfomem, leukémií a u pacientů po
transplantaci kmenových buněk.

Infekce virem Herpes simplex
Valaciklovir je třeba u očních forem infekcí virem HSV podávat v souladu s platnými léčebnými
postupy.

Studie léčby valaciklovirem a prevence výskytu herpes genitalis byly provedeny i u pacientů
infikovaných současně virem HIV a HSV s mediánem počtu CD4 buněk > 100 buněk/mm3. V prevenci
symptomatických recidiv byl valaciklovir v dávce 500 mg 2x denně účinnější než v dávce 1000 mg
jednou denně. Valaciklovir podávaný v dávce 1000 mg 2x denně k léčbě recidiv byl srovnatelně účinný
jako perorální aciklovir v dávce 200 mg podávané 5x denně při trvání epizody herpes. U pacientů se
závažnou imunodeficiencí nebyl valaciklovir hodnocen.

Účinnosti valacikloviru v léčbě dalších kožních infekcí virem HSV byla rovněž zaznamenána.
Valaciklovir je účinný v léčbě herpes labialis (opar), mukositidy (která je způsobená chemoterapií nebo
radioterapií), reaktivace HSV při vyhlazení vrásek v obličeji (facial resurfacing) a herpes gladiatorum
(kontaktní dermatitida). Na základě zkušeností s aciklovirem, valaciklovir je v léčbě erythema
multiforme, herpetického ekzému a herpetického panaricia stejně účinný jako aciklovir.

Valaciklovir se osvědčil při snížení rizika přenosu herpes genitalis u imunokompetentních dospělých
pacientů, kteří obdrželi supresivní léčbu kombinovanou s bezpečným sexem. Byla provedena dvojitě
zaslepená placebem kontrolovaná studie u 1 484 heterosexuálních, imunokompetentních dospělých
dvojic s rozdílnou infekci HSV-2. Výsledky ukázaly na významné snížení rizika přenosu: 75 %
(symptomaticky získané HSV-2), 50 % (HSV-2 sérokonverze) a 48 % (celkově získaná HSV-2) po
valacikloviru ve srovnání s placebem. Mezi jedinci účastnícími se podstudie týkající se vylučování viru
snížil valaciklovir významně rozsev o 73 % ve srovnání s placebem (pro další informace týkající se
snížení přenosu viz bod 4.4).

Cytomegalovirová infekce (viz bod 4.4)
Profylaxe CMV valaciklovirem u pacientů po transplantaci solidních orgánů (ledviny, srdce) snižovala
výskyt akutní rejekce štěpu, oportunních infekcí i dalších infekcí herpetickými viry (HSV, VZV). Žádná
přímá srovnávací studie proti valgancikloviru, která by stanovila optimální léčbu pacientů po

transplantaci orgánů, nebyla provedena.