Carboplatin accord Užívání po expiraci, upozornění a varování

Karboplatinu lze podávat pouze pod dozorem kvalifikovaného lékaře, který má zkušenosti s použitím
chemoterapeutik. Je třeba mít k dispozici diagnostické a léčebné vybavení potřebné k vedení léčby a
zvládání možných komplikací.

Je třeba pečlivě sledovat periferní krevní obraz a testy renálních a jaterních funkcí. Krevní obraz je třeba
provést před zahájením léčby karboplatinou a dále v týdenních intervalech. V případě, že je zjištěn
abnormální útlum kostní dřeně nebo abnormální renální nebo jaterní funkce, léčbu je třeba přerušit.

Za normálních okolností se neopakuje podání karboplatiny častěji než každé 4 týdny, aby bylo zajištěno,
že proběhl pokles krevního obrazu na minimum a došlo k jeho úpravě na uspokojivou hladinu.

Výskyt, závažnost a délka toxicity bude pravděpodobněji vyšší u pacientů, kterým byla již podávána
extenzivní předchozí léčba jejich onemocnění tímto přípravkem nebo cisplatinou, kteří mají špatný stav
tělesné výkonnosti a jsou vyššího věku. Před léčbou karboplatinou, v jejím průběhu a po ní je třeba
hodnotit parametry renálních funkcí.

Hematologická toxicita
Leukopenie, neutropenie a trombocytopenie jsou závislé na dávce a dávku omezují. Během léčby
karboplatinou je třeba monitorovat periferní krevní obraz. Je tak zajištěno monitorování toxicity a lze
určit nejnižší hodnoty hematologických parametrů i jejich úpravu. Monitorování také umožňuje
následné úpravy dávkování. Medián pro den, kdy je dosaženo nejnižších hodnot hematologických
parametrů, je den 21 u pacientů, kterým je podávána pouze karboplatina a den 15 u pacientů, kterým je
karboplatina podávána v kombinaci s jinými chemoterapeutiky. Obecně platí, že není možné jednotlivé
intermitentní léčebné cykly karboplatinou opakovat do doby, než dojde k normalizaci počtu leukocytů,
neutrofilů a trombocytů. Jestliže hladiny neutrofilů klesnou pod 2 000 buněk/mm3 nebo je počet
trombocytů nižší než 100 000 buněk/mm3, je třeba zvážit odložení terapie karboplatinou do doby, než
dojde k prokazatelné obnově funkce kostní dřeně. Tato obnova obvykle trvá 5 až 6 týdnů. Další léčba
může vyžadovat transfuze a snížení dávek.

Pacienti se závažnou a perzistentní myelosupresí mají vyšší riziko infekčních komplikací, včetně
fatálních následků (viz bod 4.8). Pokud se vyskytne jakákoli z těchto příhod, má být podávání
karboplatiny přerušeno a mají být zváženy úpravy dávky nebo přerušení léčby.

Stránka 4 z
Myelosuprese způsobená karboplatinou úzce souvisí s renální clearance přípravku. U pacientů
s abnormální funkcí ledvin nebo pacientů, kteří souběžně podstupují terapii nefrotoxickými přípravky,
může proto myelosuprese, obzvláště trombocytopenie, být závažnější a delší. Úvodní dávky
karboplatiny u těchto skupin pacientů je třeba příslušným způsobem snížit (viz bod 4.2) a účinnost
pečlivě sledovat prostřednictvím častých kontrol krevního obrazu mezi léčebnými cykly.

Myelosupresivní účinky mohou být aditivní k účinkům souběžné chemoterapie. V případě
kombinované terapie s jinými myelosupresivními léky může být nutné upravit dávkování/načasování
dávkovacích schémat, aby byly minimalizovány aditivní účinky.

Anemie je častá a kumulativní, avšak vzácně vyžaduje transfuzi.

U pacientů léčených karboplatinou byly hlášeny případy hemolytické anemie s přítomností sérových
protilátek indukovaných lékem. Tyto případy mohou být fatální.

Několik let po léčbě karboplatinou a jinou protinádorovou terapií byly hlášeny případy akutní
promyelocytární leukemie a myelodysplastického syndromu (MDS)/akutní myeloidní leukemie
(AML).

Hemolyticko-uremický syndrom (HUS)
Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) je život ohrožující nežádoucí účinek. Léčbu karboplatinou je
třeba ukončit při prvních známkách prokazujících mikroangiopatickou hemolytickou anemii, jako je
rychle klesající hladina hemoglobinu při současné trombocytopenii, nárůst hladin sérového bilirubinu,
sérového kreatininu, dusíku močoviny v krvi či LDH. Selhání ledvin nemusí být při ukončení léčby
reverzibilní a může být nezbytná dialýza.

Alergické reakce
Stejně jako u ostatních přípravků na bázi platiny se mohou, nejčastěji v průběhu podávání, objevit
alergické reakce a může být nutné ukončit infuzi. V takových případech je nutné pacienty pečlivě
sledovat a zahájit vhodnou symptomatickou léčbu (včetně antihistaminik, epinefrinu a/nebo
glukokortikoidů). Zkřížené reakce, někdy fatální, byly hlášeny u všech sloučenin platiny (viz body 4.a 4.8).

Byly hlášeny hypersenzitivní reakce, které progredovaly do Kounisova syndromu (akutní alergický
koronární arteriospasmus, který může vést k infarktu myokardu, viz bod 4.8).

Renální toxicita
Incidence a závažnost nefrotoxicity se může zvýšit u pacientů, kteří mají před zahájením léčby
karboplatinou poruchu funkce ledvin. Není jasné, zda by vhodný hydratační program mohl překonat
takový účinek, ale snížení dávky nebo přerušení léčby je zapotřebí v případě závažné změny v testu
funkce ledvin. Porucha funkce ledvin je pravděpodobnější u pacientů, u kterých se v minulosti objevila
nefrotoxicita v důsledku léčby cisplatinou.

Venookluzivní jaterní onemocnění
Byly hlášeny případy venookluzivního jaterního onemocnění (syndrom obstrukce jaterních sinusů), z
nichž některé byly fatální. Pacienti mají být sledováni s ohledem na známky a příznaky abnormálních
funkcí jater nebo portální hypertenze, které zjevně nejsou výsledkem jaterních metastáz.

Syndrom nádorového rozpadu (TLS, tumour lysis syndrome)
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy syndromu nádorového rozpadu (TLS) u pacientů po
použití karboplatiny samostatně nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutickými přípravky. Pacienti s
vysokým rizikem TLS, například pacienti s vysokou mírou proliferace, vysokým nádorovým zatížením
a vysokou citlivostí na cytotoxické látky, mají být pečlivě sledováni a je třeba přijmout vhodná opatření.


Stránka 5 z
Neurologická toxicita
Ačkoli je periferní neurologická toxicita obecně častá a mírná, omezená na parestezii a snížení
šlachových reflexů, její frekvence je zvýšena u pacientů od 65 let věku a/nebo u pacientů v minulosti
léčených cisplatinou. Je třeba v pravidelných intervalech provádět monitoraci a neurologická vyšetření.

Po použití karboplatiny v dávkách vyšších než doporučených pacientům s poruchou funkce ledvin byly
hlášeny poruchy zraku, včetně ztráty zraku. Zdá se, že zrak se upravuje úplně nebo do značné míry do
několika týdnů od ukončení podávání těchto vysokých dávek.

Syndrom zadní reverzibilní leukoencefalopatie (RPLS, reversible posterior leukoencephalopathy
syndrome)
U pacientů, kterým byla podávána karboplatina v kombinované chemoterapii, byly hlášeny případy
syndromu zadní reverzibilní leukoencefalopatie (RPLS). RPLS je vzácný, po ukončení léčby
reverzibilní, rychle se rozvíjející neurologický stav, který může zahrnovat epileptické záchvaty,
hypertenzi, bolest hlavy, zmatenost, slepotu a jiné poruchy zraku a neurologické poruchy (viz bod 4.8).
Diagnóza RPLS je potvrzena zobrazením mozku, nejlépe pomocí MRI (zobrazení magnetickou
rezonancí).

Použití u starších pacientů
Ve studiích kombinované terapie s karboplatinou a cyklofosfamidem byla u starších pacientů léčených
karboplatinou vyšší pravděpodobnost rozvoje těžké trombocytopenie než u mladších pacientů.
Vzhledem k tomu, že jsou renální funkce u starších pacientů často sníženy, je třeba stav renálních funkcí
brát v úvahu při stanovování dávkování.

Jiné
Během léčby karboplatinou byly hlášeny poruchy sluchu. Ototoxicita může být výraznější u dětí a
pravděpodobnější je výskyt u pacientů v minulosti léčených cisplatinou. U pediatrických pacientů byly
hlášeny případy ztráty sluchu se zpožděným nástupem. U této skupiny pacientů je doporučeno
dlouhodobé audiometrické sledování.

Podání živých nebo živých oslabených vakcín pacientům, kteří jsou imunokompromitovaní
chemoterapeutickými látkami včetně karboplatiny, může vést k těžkým nebo fatálním infekcím. U
pacientů, kterým je podávána karboplatina, je třeba se vyhnout vakcinaci živou vakcínou. Usmrcené či
inaktivované vakcíny mohou být podány, avšak odpověď na takové vakcíny může být snížena.

Během přípravy a podávání karboplatiny se nesmí používat nástroje obsahující hliník (viz bod 4.5).