Carboplatin kabi Užívání po expiraci, upozornění a varování

Upozornění

Karboplatinu lze podávat pouze pod dohledem kvalifikovaného lékaře se zkušenostmi s antineoplastickou
léčbou.
Krevní obraz a stejně tak i testy na renální a jaterní funkce se musí pravidelně sledovat a podávání přípravku
se musí ukončit, jestliže se objeví abnormální deprese kostní dřeně nebo abnormální renální nebo jaterní
funkce.

Diagnostické a léčebné nástroje a zařízení musí být okamžitě k dispozici k zajištění léčby a možných
komplikaci.

Hematologická toxicita

U pacientů léčených karboplatinou byly hlášeny případy hemolytické anemie s přítomností sérových
protilátek indukovaných lékem. Tyto případy mohou být fatální.

Za normálních okolností nemají být cykly léčby infuzně podávané karboplatiny opakovány častěji než
jednou měsíčně. Výskyt leukopenie, neutropenie a trombocytopenie závisí na použité dávce přípravku a
dávka je rovněž jimi limitována. Při léčbě karboplatinou musí být pravidelně prováděny rozbory periferní
krve a v případě, že dojde k toxicitě, je nutné je provádět až do doby, kdy dojde k požadovanému zlepšení.
Nadir se dostaví přibližně 21. den u pacientů užívajících karboplatinu v monoterapii, nebo 15. den u pacientů
užívajících karboplatinu v kombinaci s jinými chemoterapeutickými látkami.

Obecně se jednotlivé střídavé cykly léčby karboplatinou nesmí opakovat do doby, dokud se počty leukocytů,
neutrofilů a trombocytů nevrátí k normálním hodnotám. Léčba karboplatinou se smí opakovat nejdříve za týdny po předchozím cyklu léčby karboplatinou a/nebo až tehdy, je-li počet neutrofilů alespoň buněk/mm3 a počet trombocytů je alespoň 100 000 buněk/mm
Často dochází ke vzniku anémie, která je kumulativní a velmi vzácně vyžaduje transfuzi.


Hemolyticko-uremický syndrom (HUS)
Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) je život ohrožující nežádoucí účinek. Podávání karboplatiny má být
přerušeno při prvních známkách výskytu mikroangiopatické hemolytické anémie, jako je prudký pokles
hemoglobinu souběžně s trombocytopenií, elevace sérového bilirubinu, sérového kreatininu, močovinového
dusíku v krvi nebo LDH. Renální selhání nemusí být po ukončení léčby reverzibilní a může být vyžadována
dialýza.

Závažnost myelosuprese je zvýšena u již dříve léčených pacientů (obzvláště cisplatinou) a /nebo
s poškozením funkce ledvin. Počáteční dávkování karboplatiny u této skupiny pacientů musí být přiměřeně
sníženo (viz bod 4.2) a nežádoucí účinky musí být mezi jednotlivými cykly léčby pečlivě sledovány
pravidelným stanovením krevního obrazu. Kombinovaná léčba karboplatinou s jinými myelosupresivními
typy léčby musí být velmi pečlivě naplánována s ohledem na dávkování a načasování, za účelem
minimalizování aditivních nežádoucích účinků.

U pacientů se závažnou myelosupresí může být vyžadována podpůrná léčba podáváním transfuzí.

Několik let po léčbě karboplatinou a jinou protinádorovou terapií byly hlášeny případy akutní
promyelocytární leukemie a myelodysplastického syndromu (MDS) / akutní myeloidní leukemie (AML).

Myelosupresivní účinky mohou být aditivní k účinkům souběžné chemoterapie. Pacientům s těžkou a
perzistentní myelosupresí hrozí vysoké riziko infekčních komplikací včetně těch fatálních (viz bod 4.8).
Dojde-li k výskytu některé z těchto příhod, je nutné dávkování karboplatiny přerušit a zvážit úpravu dávky
nebo přerušení léčby.

Porucha funkce jater a/nebo ledvin

Při léčbě karboplatinou může dojít k poškození renálních a jaterních funkcí.
Velmi vysoké dávky karboplatiny (≥ 5 krát vyšší než doporučená dávka při monoterapii) vedly k závažným
abnormalitám funkce ledvin a/nebo jater. Není jasné, zda může vhodný hydratační program překonat účinky
karboplatiny na funkci ledvin. V případě výskytu středně těžké až těžké poruchy funkce ledvin a jater musí
být dávka karboplatiny snížena nebo léčba přerušena (viz bod 4.8).

U pacientů s poruchou funkce ledvin je účinek karboplatiny na hematopoetický systém výraznější a déle
trvající než u pacientů s normální funkcí ledvin. U této rizikové skupiny je nutné dbát zvláštní opatrnosti při
léčbě karboplatinou (viz bod 4.2). Ačkoli neexistuje žádný klinický důkaz o kumulativní nefrotoxicitě,
nedoporučuje se kombinovat karboplatinu s aminoglykosidy nebo jinými nefrotoxickými látkami (viz bod
4.5).

Poruchy renálních funkcí jsou častější u pacientů, u kterých již dříve došlo k nefrotoxicitě v důsledku terapie
cisplatinou.

Venookluzivní jaterní onemocnění

Byly hlášeny případy venookluzivního jaterního onemocnění (syndrom obstrukce jaterních sinusů), z nichž
některé byly fatální. Pacienti mají být sledováni s ohledem na známky a příznaky abnormálních funkcí jater
nebo portální hypertenze, které zjevně nejsou výsledkem jaterních metastáz.

Alergické reakce

Alergické reakce, které se stejně jako u jiných léčivých přípravků obsahujících platinu mohou objevit
nejčastěji v průběhu podávání infuze, vyžadují přerušení perfuze a vhodnou symptomatickou léčbu. Byly
hlášeny alergické reakce na karboplatinu, např. erytematózní vyrážka, horečka bez zjevné příčiny nebo
svědění. Vzácněji došlo k anafylaxi, angioedému a anafylaktoidním reakcím včetně bronchospasmu,
kopřivky a otoku obličeje. Zkřížené reakce, v některých případech fatální, byly hlášeny u všech sloučenin
obsahujících platinu (viz body 4.3 a 4.8).


Pacienti musejí být pečlivě sledováni pro možnost výskytu alergických reakcí a léčeni vhodnou podpůrnou
léčbou, včetně antihistaminik, adrenalinu a/nebo glukokortikoidy.

Je pravděpodobné, že výskyt a závažnost toxicity bude větší u pacientů, kteří byli před léčbou extenzivně
léčeni, jsou oslabení a jsou věkově starší. Před započetím léčby karboplatinou, v jejím průběhu a po
ukončení léčby karboplatinou je nutné vyhodnocení renálních parametrů pacienta.

Byly hlášeny hypersenzitivní reakce, které progredovaly do Kounisova syndromu (akutní alergický
koronární arteriospazmus, který může vést k infarktu myokardu, viz bod 4.8).

Neurotoxicita

Ačkoli je periferní neurotoxicita obecně častá a mírná a je omezená na parestézie a na snížení hlubokých
šlachových reflexů, její frekvence je snížená u pacientů starších 65 let a/nebo u pacientů dříve léčených
cisplatinou. Je nutné provádět pravidelná neurologická vyšetření.

U pacientů s renální insuficiencí bylo referováno o poruchách vidění, včetně ztráty zraku po podání injekcí
karboplatiny ve vyšších dávkách, než které jsou doporučené. Zrak se celkově vrátil nebo se signifikantně
zlepšil během několika týdnů, kdy vyšší dávky přestaly být podávány.

Zadní reverzibilní leukoencefalopatický syndrom (RPLS)
U pacientů, kterým byla podána karboplatina v rámci kombinované chemoterapie, byly hlášeny případy
zadního reverzibilního leukoencefalopatického syndromu (RPLS). RPLS je vzácný, po přerušení léčby
reverzibilní, rychle se rozvíjející neurologický stav, který může zahrnovat epileptické záchvaty, hypertenzi,
bolest hlavy, zmatenost, slepotu a další zrakové a neurologické poruchy (viz bod 4.8). Diagnóza RPLS se
potvrzuje zobrazovacím vyšetřením mozku, ideálně pomocí MRI (magnetické rezonance).

Ototoxicita

V průběhu léčby karboplatinou byly hlášeny poruchy sluchu.

Ototoxicita u dětí

Ototoxicita může být výraznější u dětí. U pediatrických pacientů byly hlášeny případy ztráty sluchu
s opožděným nástupem. Doporučuje se následné dlouhodobé sledování této skupiny pacientů
audiometrickým vyšetřením.

Syndrom nádorového rozpadu (TLS, tumour lysis syndrome)

Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy syndromu nádorového rozpadu (TLS) u pacientů po
použití karboplatiny samostatně nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutickými přípravky. Pacienti s
vysokým rizikem TLS, například pacienti s vysokou mírou proliferace, vysokým nádorovým zatížením a
vysokou citlivostí na cytotoxické látky, mají být pečlivě sledováni a je třeba přijmout vhodná opatření.

Použití v geriatrii

Ve studiích kombinované léčby karboplatinou a cyklofosfamidem se u starších pacientů léčených
karboplatinou vyskytla závažná trombocytopenie mnohem častěji než u mladších pacientů.
Vzhledem k tomu, že je funkce ledvin u starších pacientů často snížená, musí být při stanovení dávkování
vzata v úvahu renální funkce pacienta (viz bod 4.2).

Vakcinace

Podávání živých nebo živých atenuovaných vakcín pacientům s oslabeným imunitním systémem z důvodu
podávání protinádorových látek včetně karboplatiny může vést ke vzniku závažných až fatálních infekcí.
Pacientům, kterým je podávána karboplatina, se nesmí podávat živé vakcíny. Usmrcené nebo inaktivované
vakcíny mohou být podány, avšak odpověď na tyto vakcíny může být snížená.


Jiné

Karcinogenní potenciál karboplatiny nebyl studován, ale přípravky s podobným mechanismem působení a
podobnou mutagenitou byly zaznamenány jako karcinogenní (viz bod 5.3).
Bezpečnost a účinnost podané karboplatiny u dětí nejsou prokázány.
Karboplatina může způsobit nevolnost a zvracení. Premedikace antiemetiky byla označena jako užitečná při
snižování výskytu a intenzity těchto účinků.

V průběhu přípravy a podávání karboplatiny se nesmí používat nástroje/zařízení obsahující hliník (viz bod
6.2). Hliník reaguje s roztokem karboplatiny za vzniku precipitátu a/nebo způsobuje oslabení účinku
karboplatiny.