Conisor Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antimykotikum pro systémovou aplikaci, triazolový derivát,
ATC kód: J02A CMechanismus účinku
Itrakonazol inhibuje fungální 14-α-demethylázu, což má za následek depleci ergosterolu a přerušení
membránové syntézy ze strany plísně.


Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah pro itrakonazol a pro triazoly obecně je špatně znám a je
komplikovaný kvůli omezeným znalostem antifungální farmakokinetiky.

Mechanismus(y) rezistence
Zdá se, že se rezistence plísní na azoly vyvíjí pomalu a je často výsledkem několika genetických mutací.
Popisované mechanismy jsou následující:
• nadměrná exprese ERG11, genu, který kóduje 14-α-demethylázu (cílový enzym);
• bodové mutace v ERG11, které vedou ke snížené afinitě 14-α-demethylázy k itrakonazolu;
• nadměrná exprese přenašeče léčiva, což má za následek zvýšený efflux itrakonazolu z buněk plísní
(tj., odstranění itrakonazolu z jeho cíle);
• zkřížená rezistence. Zkřížená rezistence mezi příslušníky třídy azolových léčiv byla pozorována u
druhů Candida, ačkoliv rezistence na jednoho člena třídy nezbytně neznamená rezistenci na jiné
azoly.

Hraniční koncentrace
Hraniční koncentrace pro itrakonazol nebyly u plísní pomocí metod EUCAST dosud stanoveny.
Pomocí metod CLSI byly stanoveny hraniční koncentrace itrakonazolu pouze pro druhy Candida z
povrchových mykotických infekcí. Hraniční koncentrace CLSI jsou: citlivé ≤ 0,125 μg/ml, citlivé, na
dávce závislé 0.25-0.5 μg/mLla rezistentní ≥ 1 μg/ml. Interpretační hraniční koncentrace nebyly
stanoveny u vláknitých hub.
Prevalence získané rezistence u vybraného druhu se může lišit podle zeměpisné lokality a času a
zejména při léčbě těžkých infekcí je třeba mít k dispozici lokální informace o rezistenci. V případě
potřeby je nutné vyhledat expertní radu, když bude lokální prevalence rezistence taková, že využití látky
bude problematické přinejmenším u některých typů infekcí.
Citlivost plísní in vitro na itrakonazol závisí na velikosti inokula, teplotě inkubace, růstové fázi plísní a
použitého kultivačního média. Proto se minimální inhibiční koncentrace itrakonazolu mohou měnit v
širokém spektru. Citlivost v následující tabulce je založena na MIC90 < 1 mg itrakonazolu/l. Mezi
citlivostí in vitro a klinickou účinností není žádná korelace.
Běžně citlivé druhy
Aspergillus spp.2
Blastomyces dermatitidis1
Candida albicans
Candida parapsilosis
Cladosporium spp.
Coccidioides immitis1
Cryptococcus neoformans
Epidermophyton floccosum
Fonsecaea spp.

Geotrichum spp.
Histoplasma spp.
Malassezia (dříve Pityrosporum) spp.
Microsporum spp.
Paracoccidioides brasiliensis1
Penicillium marneffei1
Pseudallescheria boydii
Sporothrix schenckii
Trichophyton spp.
Trichosporon spp.
Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Candida glabrataCandida krusei
Candida tropicalisPřirozeně rezistentní mikroorganismy
Absidia spp.
Fusarium spp.
Mucor spp.
Rhizomucor spp.
Rhizopus spp.
Scedosporium proliferans
Scopulariopsis spp.
Tyto organismy mohou být zjištěny u pacientů, kteří se vrátili z cest mimo Evropu.
Byly hlášeny kmeny Aspergillus fumigatus rezistentní na itrakonazol.
Přírozená přechodná citlivost.