Escitalopram accord Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu.
ATC skupina: N06AB10.
Mechanismus účinku
Escitalopram je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) s vysokou afinitou k
primárnímu vazebnému místu. S 1000x nižší afinitou se escitalopram váže též na alosterické vazebné
místo na serotoninovém transportéru.
Escitalopram nemá žádnou nebo jen nízkou afinitu k receptorům serotoninovým 5-HT1A, 5-HT2,
dopaminovým D1, D2, receptorům α-1, α-2, β-adrenoceptorům, histaminovým H1, cholinergním
muskarinovým, benzodiazepinovým a opioidním.
Stránka 12 z
Inhibice zpětného vychytávání 5-HT je pravděpodobně jediným mechanismem, který objasňuje
farmakologické a klinické účinky escitalopramu.
Klinická účinnost
Depresivní epizody
Účinnost escitalopramu v léčbě depresivních epizod byla prokázána ve třech ze čtyř dvojitě
zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých (8 týdnů) studiích. Ve studii dlouhodobé
prevence nového vzplanutí nemoci bylo 274 pacientů, kteří reagovali během úvodní 8týdenní otevřené
fáze studie na léčbu escitalopramem v dávce 10 nebo 20 mg denně, náhodně rozděleno do dvou
skupin. V jedné léčba pokračovala pomocí escitalopramu ve stejné dávce, ve druhé se podávalo
placebo. Druhá fáze studie trvala 36 týdnů. U pacientů léčených v průběhu celé studie escitalopramem
(36 týdnů) došlo k novému vzplanutí onemocnění mnohem později než u pacientů s placebem ve
druhé fázi.
Sociální úzkostná porucha
V případě sociální úzkostné poruchy byl escitalopram účinný jak ve třech krátkodobých sledováních
(12týdenních), tak u respondérů v 6měsíční studii prevence opětovného vzplanutí onemocnění.
24týdenní sledování za účelem stanovení dávky prokázalo účinnost dávek 5, 10 a 20 mg
escitalopramu.
Generalizovaná úzkostná porucha
Escitalopram v dávkách 10 a 20 mg/den byl účinný ve všech čtyřech placebem kontrolovaných
studiích.
Souhrnné výsledky tří studií s podobným designem zahrnujících 421 pacientů léčených pomocí
escitalopramu a 419 pacientů léčených placebem vykázaly 47,5 % respektive 28,9 % osob reagujících
na léčbu a 37,1 % respektive 20,8 % osob, u nichž příznaky vymizely. Setrvalý účinek byl patrný již
od prvního týdne.
Přetrvávající účinnost escitalopramu v dávce 20 mg/den byla prokázána v 24 až 76týdenní
randomizované studii udržení účinnosti u 373 pacientů, kteří vykazovali odezvu již během úvodní
12týdenní nezaslepené léčby.
Obsedantně-kompulzivní porucha
V randomizované dvojitě zaslepené klinické studii byl patrný rozdíl v celkovém skóre Y-BOCS mezi
podáváním escitalopramu v dávce 20 mg/den a placebem po 12 týdnech. Po 24 týdnech bylo jak tak 20 mg/den escitalopramu lepší než placebo.
U pacientů, kteří na escitalopram v dávce 10 a 20 mg/den reagovali v 16týdenní nezaslepené studii a
kteří postoupili do 24týdenní randomizované dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie, byla
prokázána prevence opětovného vzplanutí onemocnění.
Farmakodynamické účinky
Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna proti
počáteční hodnotě QTc (měřená s korekcí dle Fridericia) 4,3 ms (90% CI: 2,2; 6,4) při dávce mg/den a 10,7 ms (90% CI: 8,6; 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/den (viz body 4.3, 4.4, 4.5,
4.8 a 4.9).