Neodolpasse Bezpečnost (v těhotenství)

Diklofenak

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
jednorázovém a opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Byly provedeny studie chronické toxicity na různých druzích zvířat. Při podávání toxických dávek
docházelo pouze k ulceraci v gastrointestinálním traktu a ke změnám krevního obrazu.

Diklofenak neovlivňuje fertilitu rodičovských zvířat (potkani) ani pre-, peri- a postnatální vývoj
potomků. Nebyly pozorovány žádné známky teratogenního působení u myší, potkanů ani králíků.
V rámci různých studií (na zvířatech) nebyly pozorovány mutagenní účinky ani in vitro (králičí buňky)
ani in vivo. V rámci dlouhodobých studií na potkanech a myších nebylo pozorováno karcinogenní
působení.

Koncentrace sodné soli diklofenaku aplikované in vitro (králičí buňky), které odpovídaly
koncentracím dosahovaným v lidské plazmě nebo v synoviální tekutině, nevedly k supresi biosyntézy
proteoglykanů v chrupavkách.

Orfenadrin

Studie toxicity po opakovaném podávání neodpovídají dnešnímu standardu.
Při opakovaném podávání u psů (perorální podání až 60 mg/kg těl. hmotnosti po dobu 8 týdnů a
následně až 150 mg/kg těl. hmotnosti po dobu 5 týdnů, vždy 5 dní v týdnu) nebyl pozorován žádný
účinek na vývoj tělesné hmotnosti, krevní obraz nebo funkci ledvin.
Po perorálním podání 20 mg/kg těl. hmotnosti psům po dobu 5 měsíců byla uváděna leukocytóza,
avšak k histopatologickým změnám studovaných orgánů nedocházelo.

Ani mutagenní účinky, ani klinicky relevantní genotoxický potenciál nebyly v rámci in vitro studií
s orfenadrinem prokázány. O studiích hodnotících karcinogenní působení není známo.

Byly provedeny různé studie reprodukční toxicity na myších, potkanech a králících. Tyto studie však
byly provedeny nedostatečně a jsou rovněž nedostatečně zdokumentovány. Výsledky těchto studií
nejsou konzistentní, nicméně embryotoxický potenciál nelze vyloučit.