Uvadex Bezpečnost (v těhotenství)

Předklinické účinky byly pozorovány pouze u expozic, které významně převyšovaly maximální
expozici člověka, což značí malou relevanci pro klinické použití, s výjimkou popisů uvedených v
ostatních bodech (viz bod 4.4).

Při čtyřtýdenní simulační studii toxicity na psech vystavených mimotělní fotoferéze při 1-2 J/ cm²
při celkem osmi příležitostech, kdy byl přípravek UVADEX přidáván do buffy coat v koncentracích
100 a 500 ng/ml, nebyly pozorovány žádné potenciální projevy toxicity.

Studie reprodukční toxicity na krysách poukazují na to, že methoxsalen nepříznivě působí na růst
plodu, jeho životaschopnost a morfologický vývoj v dávkách, které vyvolávaly významnou toxicitu
u matky.

Studie fertility hodnotící reprodukční toxicitu přípravku UVADEX nebyly provedeny.

Potenciál fototoxicity byl podrobně studován na zvířecích modelech. Projevy fototoxických
reakcí byly pozorovány na kůži a v očích po perorálním podání a na játrech po intraperitoneálním
podání. Studie na lidech ukázaly, že výskyt fototoxických reakcí je nepravděpodobný, pokud
nebude dosaženo systémové expozice minimálně 30 ng/ml. Vzhledem k tomu, že koncentrace
10/11
methoxsalenu v plasmě po zpětné infuzi plasmy obohacené o leukocyty po ukončení mimotělní
fotoferézy se trvale pohybují pod hranicí detekce (10 ng/ml), mají poznatky ze zvířecích studií
pro používání přípravku UVADEX omezený význam.

Některé experimentální studie ukázaly, že methoxsalen může zvyšovat náchylnost ke vzniku
kožních karcinomů vlivem expozice UV paprskům. Bylo prokázáno, že nefotoaktivovaný
methoxsalen indukuje genové mutace u baktérií, chromozomální aberace a výměny sesterských
chromatid v kultivovaných savčích buňkách, a uvádí se, že indukuje růst renálních, subkutánních
a plicních tumorů u krysích samců po perorálním podávání dávek ve výši 37,5 a 75 mg/kg/den (5x
týdně) po dobu až dvou let.