Busulfan accord Interakce

Pro vyhodnocení interakce mezi intravenózním busulfanem a itrakonazolem nebo metronidazolem
nebyla provedena žádná specifická klinická studie. Podle publikovaných studií u dospělých může
podávání itrakonazolu pacientům léčeným vysokými dávkami busulfanu vést k snížení clearance
busulfanu. Byla také publikována hlášení případů zvýšených plazmatických hladin busulfanu po
podání metronidazolu.
V kombinaci s metronidazolem (1 200 mg, podávaných v dávce 400 mg třikrát denně) se hodnoty
busulfanu zvyšují přibližně o 80 % (viz bod 4.4).

Byla také publikována hlášení případů zvýšených plazmatických hladin busulfanu po podání
metronidazolu. Pacienty, kteří jsou souběžně léčeni busulfanem a itrakonazolem nebo
metronidazolem, je nutné pečlivě sledovat kvůli příznakům toxicity způsobené busulfanem.

Při podávání busulfanu v kombinaci s flukonazolem (antimykotikum) nebyly pozorovány žádné
interakce.
V publikovaných studiích u dospělých pacientů se uvádí, že ketobemidon (analgetikum) může mít
spojitost s vysokými koncentracemi busulfanu v plazmě. Proto se doporučuje zvláštní péče při
kombinování těchto dvou látek.
Ohledně léčby dospělých pacientů BuCy2 se uvádí, že časový interval mezi posledním perorálním
podáním busulfanu a prvním podáním cyklofosfamidu může ovlivnit rozvoj toxicity. Výskyt
venookluzní choroby jater (hepatic veno occlusive disease, HVOD) a jiných toxicit spojených s léčbou
byl řidší, jestliže interval mezi poslední perorální dávkou busulfanu a první dávkou cyklofosfamidu
byl větší než 24 hodin.
U busulfanu a fludarabinu není žádná společná metabolická cesta.
Publikované studie neuvádějí žádné vzájemné lékové interakce mezi intravenózně podávaným
busulfanem a fludarabinem u dospělých při režimu FB.
Ohledně léčby pediatrické populace se u kombinací BuMel uvádí, že podání melfalanu v intervalu
kratším než 24 hodin po poslední perorální dávce busulfanu může mít vliv na rozvoj toxicit.
O paracetamolu se píše, že snižuje hladinu glutathionu v krvi a tkáních a může proto v kombinaci s
busulfanem snížit jeho clearance (viz bod 4.4).
Fenytoin nebo benzodiazepiny se podávaly jako antikonvulzivní profylaxe pacientům účastnících se
klinických studií prováděných s intravenózním busulfanem (viz body 4.2 a 4.4). Při současném
systémovém podávání fenytoinu pacientům přijímajícím vysoké dávky perorálního busulfanu bylo
hlášeno zvýšení clearance busulfanu následkem indukce glutathion-S-transferázy, zatímco žádná
interakce nebyla zjištěna při kombinaci busulfanu ve vysokých dávkách a preventivním podáváním
benzodiazepinů jako diazepamu, klonazepamu nebo lorazepamu.

Stránka 6 z
V údajích o busulfanu nebyly nalezeny žádné důkazy o indukčním efektu fenytoinu. Bylo provedeno
klinické hodnocení fáze II pro vyhodnocení vlivu antikonvulzivní profylaxe na farmakokinetiku
intravenózního busulfanu. Při této studii dostávalo 24 dospělých pacientů klonazepam (0,025-0,mg/kg/den ve formě i.v. kontinuálních infuzí) v rámci antikonvulzivní léčby a farmakokinetické údaje
těchto pacientů byly porovnávány s historickými údaji u pacientů, kteří dostávali fenytoin. Analýza
údajů metodou farmakokinetiky populace neukázala na žádný rozdíl v clearance intravenózního
busulfanu mezi léčbou fenytoinem a klonazepamem, takže bylo dosaženo podobných expozic
busulfanu v plazmě bez ohledu na typ antikonvulzivní profylaxe.
Žádné interakce nebyly pozorovány ani při kombinaci busulfanu s 5-HT3 antiemetiky, jako jsou
ondansetron nebo granisetron.
Při současném podávání busulfanu a deferasiroxu bylo pozorováno zvýšení expozice busulfanu.
Mechanismus interakce není zcela objasněn. U pacientů, kteří jsou nebo byli nedávno léčeni
deferasiroxem, se doporučuje pravidelně sledovat plazmatické koncentrace busulfanu a v případě
potřeby dávku busulfanu upravit.